Články dle značky: PřF

Karpaty bere za jednu z posledních výsep divoké přírody ve střední Evropě a v podhůří milovaných Beskyd má základnu-chatu, odkud se vydává do terénu za velkými šelmami. Zoolog, molekulární biolog a ekolog Pavel Hulva ale nepohrdne ani Vysočinou a dalšími kouty republiky, kde se mihnou vlci.

Stejně jako si jiní lidé pořizují psy a kočky, pro ni jsou domácími mazlíčky plazi. Petra Frýdlová je zbožňuje i studuje. Odhalit tajemství celoživotního růstu těla plazů se jí podařilo spolu s kolegy z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK a ve spolupráci s odborníky 3. LF UK a ČVUT.

„Bioinformatika je budoucnost,“ shoduje se Marian Novotný a David Hoksza, garanti studijního oboru Bioinformatika. Na výuce spolupracují s EMBL a Max Planck Institute, čímž studentům otevírají dveře do světa už během studia. Daří se jim i výzkumně – jejich software využívá i proteinová databáze PDB.

Když jej rodiče coby kluka potřebovali zabavit, dali mu do rukou atlasy o ptácích a dinosaurech. „Jediná přeživší větev dinosaurů se mi stala osudnou i pro současný výzkum,“ říká s nadsázkou vědec Peter Mikula, který se podílí na zpochybnění hypotézy vysvětlující evoluci zpěvu opeřenců.

Mikrobiota – mikroorganismy, jež máme nejen ve střevech, ale i na povrchu těla. Na zdraví mají větší vliv, než se předpokládalo. Zuzana Jirásková Zákostelská zkoumá hlavně kožní mikrobiom, loni získala ocenění L’Oréal-UNESCO určené ženám ve vědě.

Houby považuje za opomíjené organismy, které ale v životě člověka hrají důležitou roli. Nedávno se Adéla Čmoková stala hlavní autorkou článku v časopise Fungal Diversity, který se zabývá kožními onemocněními způsobenými houbami „dermatofytózami“ přenášenými na člověka ze zvířat.

Jaké to bylo studovat v kosmopolitní Kodani? Psát diplomku v Lublani? Anebo vyjet do Vídně i se studující manželkou? To vyprávějí – v blozích a podcastech – studenti UK na webu Charles Abroad.

První únorový den je připomínkou naší zodpovědnosti vůči planetě, přináší šanci na změnu. U příležitosti Mezinárodního dne bez palmového oleje si magazín Forum povídal s Ondřejem Sedláčkem z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

Co je to mRNA? Jak je možné, že byla vakcína vyvinuta tak rychle? Prodělal jsem onemocnění covid-19, mám se nechat očkovat? Je to bezpečné? Očkování proti koronaviru vyvolává řadu otázek. Na ty nejčastější jsme se zeptali odborníků z Univerzity Karlovy.

Centrum pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů – CUCAM vzniklo na PřF UK před čtyřmi lety díky štědrému evropskému projektu. Specificky cílená investice 215 milionů korun dala vzniknout špičkově vybavenému centru zkoumající nové materiály pro praxi.

V polovině ledna 2021 přinesl prestižní časopis Nature Communications studii vědců z Přírodovědecké fakulty UK, kteří se podílejí na vývoji vakcíny proti zákeřné chorobě přenášené parazity.

„Absolventi školy Antonína Holého“, tak se někdy říká studentům, kteří pod jeho vedením pracovali. Patří mezi ně i Eliška Procházková, která se ho nebála oslovit již v rámci středoškolské odborné činnosti. Později ale přešla k technice NMR, kterou se učila i v Německu, Austrálii a Japonsku.

Strana 1 z 5