Články dle značky: PřF

„Baví mě základní výzkum – rozlouskávat ty intelektuální oříšky, přijít na to, jak věci fungují. A takových ‚oříšků‘ je výzkum signálních drah plný,“‎ říká molekulární biolog Jan Mašek z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí výzkumné skupiny podpořené grantem Primus.

NASA chystá na oběžnou dráhu Slunce vynést nový vesmírný dalekohled, James Web Space Telescope. Za jeho magnetickou funkčnost zodpovídali Günther Kletetschka z PřF UK a Vilém Mikula, absolvent MFF UK.

Česko zasáhla další vlna onemocnění covid-19. Proč čísla nakažených letí opět nahoru a proč patříme mezi nejméně proočkované země? Odpovídá na to demografka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty UK v novém díle Podcastů UK.

Je odborníkem v oblasti studia molekulárních mechanismů zodpovědných za polaritu a morfogenezi (tvarování) rostlinné buňky. Popsal mimo jiné buněčné cykly zrajícího pylového zrna, má řadu dalších vědeckých úspěchů. Profesor Viktor Žárský, vyhledávaný popularizátor vědy a pedagog Přírodovědecké fakulty UK.

„‎Tématu Open Science se v budoucnu nevyhne žádný student či vědec, bude to nedílnou součástí vědy,“ říká Miriam Vojtíšková, koordinátorka Open Access na FHS UK a jedna z tvůrkyň Open Science Podcastu, který si klade za cíl vysvětlovat tuto problematiku studentům, vědcům i široké veřejnosti.

Zástupci Univerzity Karlovy, hlavního města Prahy a Vlády ČR poklepali základní kámen Kampusu Albertov. Ten bude určen pro výuková a vědecká pracoviště MFF UK, PřF UK a 1. lékařské fakulty UK. Studenty a vědce by měl přivítat nový kampus v akademickém roce 2026/2027.

Fyzikální chemik Michal Mazur je hlavním operátorem elektronového mikroskopu na Přírodovědecké fakultě UK a může se pochlubit i řadou vědeckých úspěchů. Tím posledním je publikování studie v časopise JACS, na které se v rámci projektu CUCAM spolupodílel, či čerstvě v Advanced Materials.

Zooložka Zuzana Musilová je čerstvou laureátkou Ceny Neuron pro mladé nadějné vědce. Jen o pár dní dříve si výsledků jejího mezinárodního vědeckého týmu „všiml“ prestižní časopis Molecular Biology and Evolution. Prvním autorem zveřejněné studie je doktorandský student Nik Lupše.  

Páteční noc 24. září patřila vědě, konala se Noc vědců s ústředním tématem Čas. Do hybridního ročníku se zapojilo 42 měst a přes šedesát institucí. Jen v Praze a okolí si bohatý program připravilo 28 institucí, mezi nimiž nechyběla Univerzita Karlova.

„Fascinuje mě celý proces vývoje léků a jejich uvádění na trh. Teď už mám představu, co vše to obnáší,“ říká mikrobioložka Nela Klímová, jedna z účastnic kurzu Svět farmaceutického průmyslu, který pořádá CPPT. Další cyklus si mohou studenti zapsat opět v zimním semestru.

„Pochopení role lidské činnosti ve fungování naší planety není jen zajímavým akademickým cvičením. Bez nadsázky lze říci, že na něm závisí blahobyt, ale i samo přežití lidstva,“ upozorňují Jan a Jaroslava Frouzovi v nové knize z Nakladatelství Karolinum.

Evoluční biolog Lukáš Kratochvíl z PřF UK a jeho kolega Matthias Stöck se stali editory dvou čísel prestižního časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. Speciály vznikly na oslavu stoletého výročí formulace hypotéz o evoluci pohlavních chromozomů.

Strana 1 z 9