Etiopie jako unikátní příležitost. I pro Univerzitu Karlovu

Za terénním výzkumem do Etiopie jezdí Kryštof Verner a jeho tým z Přírodovědecké fakulty UK a České geologické služby již více než deset let. I když jeho doménou je geologické a hydrogeologické mapování, ví, že na problémy Etiopie, která dlouhodobě balancuje na hranici chudoby a válek, je třeba pohlížet komplexně. Nejenže se podílí na vzdělávání místních expertů, ale letos pomáhá propojit s tímto regionem i další fakulty Univerzity Karlovy.

I do českého zpravodajství se dostala zpráva o tragédii, která loni v červenci zasáhla region Gofa v jižní Etiopii. Po vydatných deštích tam sesuvy půdy pohřbily téměř čtyři stovky lidí. Právě takovým přírodním neštěstím může pomoci zamezit aplikace výsledků rozvojových projektů, které v Etiopii Kryštof Verner vede.

Do afrického rohu jezdí už dvanáct let. Vedle geologického a hydrogeologického mapování Etiopie se podílí na vzdělávání místních kapacit. Poprvé se do země podíval v roce 2013, kdy dostal nabídku spolupracovat s kolegy z Etiopské geologické služby a Univerzity v Addis Abebě na sestavení geologické mapy ve střední části Afaru.

„Předtím jsem se podílel na terénním výzkumu v oblasti severoamerické Kordillery v USA a Evropy, s africkým kontinentem jsem neměl žádnou zkušenost. S nabídkou jet do Etiopie jsem nejdřív s nadšením souhlasil, když se ale blížil termín odletu, lehce jsem střízlivěl. Na letišti mne vyzvedli etiopští kolegové, naložili do auta a vyrazili jsme směr Afar. Byl to úplně jiný svět. Cestou jsme se zastavili na oběd v místní slaměné chýši, kde jsem si na jídlo svítil čelovkou a z plastové misky studených špaget lovil mouchy. Říkal jsem si: ‚a to je teprve začátek‘ (smích). Než jsme mezi kličkujícími kamiony bez světel a fungujících brzd dojeli do Afaru, pochopil jsem, že Etiopie má neskutečné kouzlo a skrývá se v ní obrovský potenciál,“ vzpomínal na první setkání s Afrikou.

Cesta do pravěku

Kryštof Verner tehdy zamířil do geologicky unikátní oblasti afarské deprese v severní Etiopii, kde se od sebe oddalují tři litosférické desky – Africká, Somálská a Arabská – a vzniká nová oceánská kůra. Aktivní procesy kontinentálního riftingu zde v posledních několika málo milionech let tvoří rozsáhlou proláklinu, dnes s hloubkou přibližně 125 metrů pod úrovní Rudého moře.

Oblast Afaru je také známa jako původní domov hominida Lucy, 3,2 milionu let starého předchůdce člověka druhu Australopithecus afarensis, jehož kosterní pozůstatky zde v roce 1974 nalezl americký antropolog Donald Johanson. V letošním roce zájemci mohli tuto mimořádně vzácnou fosilii obdivovat také v Národním muzeu v Praze, kam ji jako doklad výjimečných vztahů s ČR Etiopie zapůjčila. Právě specifické geologické a přírodní podmínky oblasti afarské deprese navedly před desítkami let do této oblasti vědce, kteří tam učinili zásadní objevy, jež pomohly lépe porozumět evoluci člověka. Na paleontologické naleziště v oblasti Hadaru se díky svým terénním pracím dostal i Kryštof Verner.

Růst Etiopie

Právě Afar může sloužit jako ilustrační příklad toho, jak zásadně se v poslední dekádě Etiopie proměnila. „Když jsem před dvanácti lety přijel do Semery (hlavní město regionu Afar, pozn. red.), bylo to takové malé zaprášené městečko se slaměnými domy a prašnými ulicemi. Zato dnes již má i svoje letiště,“ podotkl vědec.

Kryštof Verner se během svých expedic v Etiopii stal svědkem toho, jak se tento subsaharský stát ekonomicky zvedá a dynamicky mění. Rozvíjí se infrastruktura, budují se města, staví se domy a letiště. Země však také bobtná co do počtu obyvatel. Zatímco v roce 2011 žilo v Etiopii zhruba 85 milionů obyvatel, dnes počet obyvatel dosahuje hodnoty minimálně 126,5 milionu. Enormní nárůst obyvatelstva s sebou pochopitelně nese obrovské výzvy, jako je především udržitelné hospodaření s životně nezbytnými přírodními zdroji – vodou a půdou.

Z geologického pohledu je však v Etiopii mnoho dalších problémů, jimiž je třeba se zabývat. V tom spočívá činnost Kryštofa Vernera a celého týmu, který za poslední dekádu pod hlavičkou České geologické služby a Přírodovědecké fakulty UK podnikl do Etiopie již 22 měsíčních vědeckých expedic. Výzkum, který Kryštof Verner v Etiopii vede, je zaměřen na komplexní zhodnocení geologického a hydrogeologického prostředí Etiopie v široké kombinaci jak klasických metod terénního výzkumu, tak distančních metod dálkového průzkumu Země nebo například modelování s využitím nástrojů AI.

Vědecké výsledky jsou pak publikovány v prestižních mezinárodních časopisech a také plně k dispozici místním samosprávám pro další využití při územním plánování a pro udržitelné hospodaření s životně důležitými přírodními zdroji. Díky vstřícnosti a podpoře etiopských i českých institucí, v čele s ambasádou České republiky v Etiopii, Českou rozvojovou agenturou a etiopským ministerstvem vodních zdrojů a energetiky, se jeho týmu dařilo v zemi pracovat také ve velmi vypjatých obdobích pandemie nemoci covid-19 nebo občanské války v regionu Tigray na severu Etiopie v letech 2020 až 2022.

Provazovitá láva je výsledkem nedávného výlevu lávy o nízké viskozitě (vulkán Erta Ale).

Mapa, na které se staví

V loňském roce Kryštof Verner spolu se svým týmem završil jeden z klíčových rozvojových projektů, a tím bylo vytvoření geologické a hydrogeologické mapy celého území Etiopie v měřítku 1 : 1 200 000 (území Etiopie je více než 14krát větší než plocha ČR, pozn. red.). Toto mapové dílo je v interaktivní verzi online dostupné uživatelům z celého světa. Současně s mapou byla vydána knižní monografie A synopsis of regional geology and hydrogeology of Ethiopia, která se stala prvním učebním materiálem svého druhu a podrobně shrnuje současnou znalost geologického a hydrogeologického prostředí celé Etiopie. Mapové dílo má obrovský ohlas jak v Etiopii, tak v mezinárodním kontextu.

Vulkán Erta Ale v oblasti západní afarské deprese je stále činný.

„Dostávám mnoho emailů s žádostí i o další informace a spolupráci. Není to důležité jenom pro vědeckou komunitu, která v Etiopii působí v oblasti neživé přírody, ale samozřejmě i pro místní státní aparát. Databanka konzistentních geologických informací je nesmírně důležitá pro rozhodování a strategická plánování při budování infrastruktury, využívání a ochrany přírodních zdrojů nebo eliminaci přírodních katastrof. V tomto smyslu dále úzce spolupracujeme s místními samosprávami od místních úřadů až po federální ministerské instituce, které tyto informace aktivně využívají,“ zdůraznil vědec praktický dopad výzkumu, který v Etiopii realizuje.

Dobré jméno Česka

Česká republika je dlouhodobě velmi aktivní v rozvojové pomoci Etiopii. Navazuje tím na úzké a přátelské vazby těchto zemí, a to již od dob první republiky. Díky tomu, že Česko nebylo zatížené koloniální minulostí a zemi se snaží aktivně a efektivně pomáhat, těší se v Etiopii velmi dobrému jménu, čemuž pomáhají i projekty, které Kryštof Verner vede. „Důležitou součástí našich výzkumných aktivit je také vzdělávání místních odborníků a aktivní předávání zkušeností místním univerzitním studentům.

Země subsaharské Afriky mají enormní problém v nedostatečných kapacitách a nedostatečné úrovni vzdělávání. Absolventi místních univerzit často okamžitě po absolvování magisterského studia začínají na univerzitách učit, a to aniž by nasbírali zkušenosti v zahraničí. Doktorskému studiu a vědecké práci se pak věnuje pouze omezené množství z nich. Pro přírodní vědy je přitom velmi důležité získávat znalosti a zkušenosti přímo v terénu, aby student pochopil nezbytné souvislosti. Do toho je třeba investovat čas a úsilí. Dalším problémem je také nedostatečné laboratorní vybavení. Ač jsou v těchto zemích často velmi talentovaní a motivovaní studenti, narážejí na strop, který je postaven velmi nízko,“ upozornil Verner. Jedním z hlavních úkolů je proto podpořit Etiopii v rozvoji vzdělávání, a to nejen v geologických vědách. Do dnešního dne absolvovalo nebo právě studuje na Přírodovědecké fakultě UK sedm studujících magisterského a doktorského studia původem z Etiopie. A studenti z Česka se naproti tomu zapojují do výzkumných aktivit a expedic zase v Etiopii.

Etiopie volá

Navázat spolupráci s místními univerzitami se letos do Etiopie vypravili také zástupci Filozofické fakulty UK. „Jsem přesvědčen, že mezioborová spolupráce je velmi přínosná. Přírodní, společenské a humanitní vědy jsou spojité nádoby. To, co se odehrává v přírodě, má bezprostřední odraz ve společnosti. S kolegy s FF UK bychom v blízké budoucnosti chtěli společně připravit evropský projekt, který by umožnil problematiku tohoto charakteru řešit komplexně. Příkladem může být tvorba systému včasného varování před rizikovými faktory v Etiopii, a to jak z pohledu přírodních katastrof (zemětřesení či svahové deformace), tak společenských a zdravotních rizik“, upozornil Kryštof Verner.

Aktuálně je Kryštof Verner v Etiopii zaměstnán projektem zaměřeným na hydrogeologické modelování s využitím nástrojů umělé inteligence a moderních metod strojového myšlení. „Naší snahou je, aby veškeré informace etiopská strana začlenila do plánů územního rozvoje a budování místní infrastruktury. Dále pracujeme na návodech základního systému varování místního obyvatelstva v oblasti zóny Gofa, která je velmi riziková z pohledu svahových deformací,“ podotkl profesor Verner s tím, že hlavním cílem je zamezit nešťastným událostem podobným té, kterou jsme připomněli v úvodu článku.

Kryštof Verner je jedním ze spoluautorů Geologického parku PřF UK, který je volně přístupný ve fakultní Botanické zahradě v Praze.

Solidní základ světa

Etiopie je nádhernou a velmi přírodně rozmanitou zemí, která skýtá nepřeberně příležitostí k poznávání geologických procesů. „Když jsem do Etiopie přijel poprvé, byl jsem fascinován. Cítil jsem se, jako bych otevřel novou knihu s nespočtem příběhů a možností,“ podotkl Kryštof Verner. Jak dlouho bude ještě listovat stránkami v etiopské knize, zatím neví. Když před dvanácti lety bez rozmyšlení kývl na nabídku letět do Etiopie, netušil, že se mu Afrika stane druhým domovem na mnoho dalších let. „Často vzpomínám na to, co rád říkával můj školitel pan docent František Holub, který bohužel dnes již nežije. Jeho motto: ‚Jediným solidním základem našeho světa jsou horniny‘ je tak naší jistotou, která bude v každém případě platit i nadále. V nadsázce se dá říci, že pokud horninám člověk porozumí, na světě ho už nic nevyvede z míry. Když se propojí přírodní a společenské vědy a náš pohled bude komplexní, může to přinést mnoho dobrého do budoucna pro všechny strany.“