Displaying items by tag: Rozhovor

„Největší úskalí léčby rakoviny tkví v její podstatě jakožto genetické nemoci. Nádorové buňky mohou snadno mutovat, a procházet tak po celý svůj život jakousi zrychlenou evolucí,“ vysvětluje Jakub Hofman z FaF v Hradci Králové UK.

„Snažím se lépe porozumět interakci mezi imunitním a nervovým systémem,“ říká neuroimunolog Pavel Hanč, který aktuálně působí jako postdoktorand na Harvard Medical School.

„Mladým kolegyním doporučuji po studiu odjet pro zkušenosti a kontakty do ciziny,“ říká kardioložka Renata Cífková, jež je s 35 tisíci citacemi nejcitovanější českou vědkyní.

„Čeština není světovým jazykem a nepociťujeme proto takový tlak na srozumitelnost. Můžeme si s ní po libosti hrát,“ říká novinář Martin Kavka. „A zároveň se nemusíme bát o její budoucnost,“ doplňuje lexikograf Michal Škrabal z FF UK.

„‎Jít v USA k lékaři je ruleta, může vás to stát 20 nebo 20 000 dolarů. Zkoumám, jak nejlépe nastavit spoluúčast pacienta, aby lékařská péče byla dostupná pro všechny,“‎ říká Michal Horný, který působí jako ekonom zdravotnictví na Emory University v Atlantě.

„Většina mé práce stále probíhá na papíře,“ říká teoretický matematik Zdeněk Dvořák z Informatického ústavu Univerzity Karlovy. Zabývá se kombinatorikou, teorií grafů a teoretickou informatikou a na svůj výzkum získal ERC CZ Consolidator Grant.

„Doufám, že se ze současné koronavirové pandemie ponaučíme,“‎‎ říká imunolog Pavel Tolar, vedoucí výzkumné skupiny na Francis Crick Institute v Londýně. S využitím nových multioborových technik se snaží lépe pochopit fungování imunitního systému.

 

Vzhledem ke svému vážnému zdravotnímu stavu nemohla pomáhat jako dobrovolník přímo v terénu, přesto Klára Boušková nechtěla zůstat stranou a rozhodla se, že bude lidi chránit jinak. Vymyslela iniciativu Švadlenky pro nemocnice.

Profesor Jiří Podolský z Ústavu teoretické fyziky MFF UK se již 35 let věnuje teorii relativity. Kromě výzkumu a výuky na Matfyzu přednáší pro veřejnost a překládá knihy.

„Viry jsou nejmenší uzavřený systém, ke kterému lze přistoupit exaktně – lze vyřešit strukturu celého viru,“ líčí svůj zájem strukturní virolog, Martin Obr. Aktuálně působí na IST Austria, kde se zabývá strukturou a architekturou virové schránky – kapsidy.

„Všechno zlé je pro něco dobré. Důsledná hygiena rukou je ta nejúčinnější a nejlevnější prevence před virovou pandemií,“ říká zdravotní sestra Veronika Žejdlová. Tématu se dlouhodobě věnuje, napsala o něm také bakalářskou práci.

Fyzička Jana Kalbáčová Vejpravová nahlíží na českou vědeckou scénu střízlivýma očima. „Na západě bych všeho dosáhla mnohem rychleji,“ říká. Především z rodinných důvodů však zůstává v Praze. Díky týmu spolupracovníků a vstřícným kolegům vybudovala na Matematicko-fyzikální fakultě UK během tří let špičkovou laboratoř, jež nemá ve světě obdoby.

Page 24 of 26