Displaying items by tag: historie

„Z jednotlivého nálezu nikdy nemám radost. Pro mě je mnohem důležitější ten celek – souvislosti,“ říká archeolog Oded Lipschits, který při své práci kombinuje archeologické vykopávky a moderní a kritický přístup ke studiu Bible.

Právě před týdnem, dne 9. dubna 2024 započala demolice budovy na adrese Albertov 7/3a. K nostalgickým vzpomínkám napříč stoleté historii objektu menzy a koleje Albertov – kdysi luxusního stavení uprostřed univerzitního kampusu – se za pár let přidají i ty na poslední vydaný oběd.

Redakce magazínu FORUM i v roce 2023 dělala vše pro to, aby čtenářům nejen z prostředí Univerzity Karlovy přiblížila dění na největší a nejstarší české univerzitě. Představili jsme vám během roku stovky zajímavých tváří a projektů, i řadu neobvyklých oborů nebo míst.

Před sedmdesáti lety se změnil život Českobratrské církve evangelické. Tehdy vůbec poprvé byly k duchovenské službě v této církvi povolány také ženy. Do té doby absolventky teologie vykonávaly všemožné pomocné činnosti v církvi, farářkami se však stát nemohly.

Profesor Aleksi Šedo se pro magazín Forum (nejen) vrátil k mezníkům vzniku Ústavu biochemie a experimentální onkologie – je tomu letos právě 150 let, co se u nás začala psát historie výuky lékařské chemie a biochemie. 

Fakulta tělesné výchovy a sportu UK slaví 70 let. Profesor Marek Waic se v následujícím textu pokusil připomenout tradici vzdělávání učitelů tělesné výchovy v českých zemích a společenský kontext i konkrétní okolnosti, za kterých se samostatná vysoká tělovýchovná škola zrodila.

Univerzita Karlova prodloužila partnerské memorandum s Národním muzeem. „Letos otevíráme společně i nový studijní program, který se jmenuje muzejní studia,“ říká generální ředitel NM Michal Lukeš, jenž je absolventem historie z FF UK. Co plánuje? A o čem si povídal s japonským císařem?

Nedávno vyšly precizně vypravené paměti velké prvorepublikové osobnosti, profesora Karla Engliše, jenž vedl nejen ministerstvo financí, ale krátce i Univerzitu Karlovu. Za vznikem objemné knížky, kterou vydala Masarykova univerzita, stojí i akademici UK.

Česká, ale i slovenská  polonistika slaví sté výročí od svého vzniku, který je spjat i s Univerzitou Karlovou a polským vědcem Marianem Szyjkowským. Expertů na dějiny i současnost polonistiky se ptal Wojciech Bednarek z Polského institutu v Praze.

Na knihu, jež by vyprávěla tisícletou historii Arménie, čekali čeští čtenáři dlouho. Nakonec ji vydalo NLN, přičemž pod 420stránkovými Dějinami Arménie jsou podepsáni čtyři autoři spjatí s Filozofickou fakultou UK. Hlavní editorkou je Petra Košťálová.

Je to jeden z nepřehlédnutelných prvků Velké auly v Karolinu. Gobelín o rozměrech 500 x 745 centimetrů zdobí průčelní zeď auly a je na něm zobrazen císař Karel IV. se svatým Václavem a symboly univerzitních fakult. I když gobelín působí velmi historickým dojmem, letos slaví „teprve“ 75 let.

Toužil stát se chirurgem, k psychiatrii přešel pro nedostatek pracovních příležitostí. Výzkumy, které na poli neuropatie provedl, mají dodnes platnost, přesto je jeho jméno spojováno především s krevními skupinami a dárcovstvím krve. Profesor Jan Janský se narodil 3. dubna 1873.

Page 1 of 6