Když v březnu roku 2020 česká vláda vyhlásila nouzový stav, lidé se snažili i v omezených podmínkách něco dělat. Orální historikové pod vedením profesora Miroslava Vaňka ihned rozjeli nový výzkum. Viděli totiž, že se přímo před jejich očima odehrává událost, která se zapíše do dějin.

Kolektiv autorů z FSV UK sestavil obsáhlou publikaci, která vážnějším zájemcům o naše západní sousedy důkladně ukazuje, jak a kam se Německo po roce 1990 ubírá. Potěší i tematické boxy o wurstech, islámu, fotbale, bundeswehru či berlínském technu. 

Členové vedení Univerzity Karlovy analyzují a komentují aktuální témata v podcastové sérii Stop-time. Tentokrát se rektorka Milena Králíčková věnuje možnostem studia na UK včetně zahraničních pobytů, připomíná i činnost spolků a zmíní elitní granty ERC.

Na první dojem zaujme jménem, ale ještě víc Adléta Hanžlová ohromí šíří svých zájmů. Studentka fonetiky už spolupracovala s divadelními soubory i prestižním muzeem, pomáhá vést studentský spolek, zpívá v univerzitním sboru, a ještě stíhá chodit na operu a učit se na ukulele.

Co si vybrat? Právo, mediální studia nebo geologii? Anebo snad medicínu či farmacii? Pro mladé uchazečky a uchazeče, kteří se rozhodují, jaké programy by je na Univerzitě Karlově zajímaly nejvíce (a jak se na ně dostat), byla určena sobotní akce na Právnické fakultě UK.

Sdružení sportovních svazů ČR si před pár měsíci nechalo vypracovat průzkum mezi rodiči o tom, kolik času věnují jejich děti pohybovým aktivitám. Výsledek byl alarmující. Pohyb bude i ústředním tématem konference Pohyb a zdraví, která se koná 30. listopadu v Karolinu.

„Univerzitní student je ideální editor Wikipedie, protože je nejblíž aktuálním poznatkům a ví, co je v jeho oboru v ‚kurzu',“ říkala Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia ČR před zahájením akce editaton, jež se konala 23. listopadu též v Didaktikonu.