Před 120 lety zemřel vynikající chirurg Eduard Albert, jenž dal jméno pražskému Albertovu. Zásluhou profesora Zdeňka Kršky z 1. lékařské fakulty UK ožívá Albertova sbírka, soubor klíčových kompendií.

Zájemci mají příležitost studovat nový a atraktivní obor. Na Fakultě sociálních věd UK zahajuje magisterský program Strategická komunikace, který přibude jako další možnost na tamním institutu k žurnalistice a mediálním studiím. Garantkou je docentka Denisa Hejlová.

„K prezentaci školy využíváme všechny on-line nástroje,“ říká Hana Bednářová, která na tradiční a prestižní fakultě vede oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů.

„Každý dělal, co mohl – bez ohledu na věk a na technické znalosti,“ komentuje e-learning v době koronavirové krize JUDr. Věra Honusková, Ph.D., členka kolegia děkana Právnické fakulty UK. Právě ona patřila k těm fakultním pilířům, na nichž právníci od jara „stavěli“ vynuceně rychlý přechod od kontaktních setkávání do převážně elektronické výuky.

Na Filozofické fakultě UK jsou tradičně vyučovány desítky oborů – od archeologie přes sociologii až po „malé“ či velmi exotické jazyky. A každá z řady kateder se ke koronavirem vynucené výuce bez osobních kontaktů postavila různě.

„Jako vyučující jsme si v krizi mohli uvědomit a vyzkoušet, že některé věci jdou dělat jinak a efektivněji,“ říká o distančním studiu během pandemie koronaviru studijní proděkan Fakulty sociálních věd UK Ladislav Krištoufek.

Dvě dámy, dva originální příběhy. Pedagožky a vědkyně FHS UK líčí, jak se spolu s kolegy postavily koronavirem vynucené krizi kontaktní a frontální výuky. Dana Moree učila své posluchače až do Ameriky a Jana Wohlmuth Markupová přichystala šestidílný vzdělávací seriál o rodině Václava Havla.

„Mladým kolegyním doporučuji po studiu odjet pro zkušenosti a kontakty do ciziny,“ říká kardioložka Renata Cífková, jež je s 35 tisíci citacemi nejcitovanější českou vědkyní.

„Ke všemu a všem přistupuji s otevřenou myslí, bez předsudků a hodnocení,“ říká Markéta Supa z Fakulty sociálních věd UK, kde zkoumá, jak děti vnímají svůj vlastní život s médii.

„Přijde mi, že naši studenti jsou oproti zahraničí napřed v hloubce znalostí, ale pozadu v soft skills, jako je komunikace,“ říká astrofyzik Ondřej Pejcha, jenž se před pár lety vrátil z Princetonu na Univerzitu Karlovu.

„Nynější karanténu využívám jako sabbatical pro psaní studií a knih,“ říká s nadsázkou antropolog Alessandro Testa, jenž pro Fakultu sociálních věd UK získal grant ERC CZ.

„Prioritou je, aby hudebníci zůstali v kontaktu se svými nástroji, se svou vlastní muzikálností, se skladbami, které připravujeme, a také se svými kolegy a se mnou,“ říká Haig Utidjian, šéfdirigent Orchestru a Sboru Univerzity Karlovy.

„Skotská mentalita je hodně proevropská,“ říká Petra Johana Poncarová z FF UK, jejímž životním zájmem se stalo Skotsko. A jeho původní jazyk i kultura.

„Čím jsou děti starší, tím je důležitější, aby část kompetencí byla předána jim,“ radí odborníci na dětskou psychologii, dle nichž je důležitý i jasný režim práce do školy.

„Snažte se dodržovat strukturu času: odlišujte čas pracovní a nepracovní, dny sváteční a běžné,“ radí odborníci z FF UK, co vše pomáhá čisté myslí během izolace v době koronavirové.

„Jedna nová nemoc neznamená, že by ostatní lékařská odvětví ztratila dosavadní význam. Právě naopak: nesmí se omezit péče o pacienty, ale ani výzkum a vzdělávání,“ říká Martin Vejražka z 1. lékařské fakulty UK

„Je to vlastně takový stále otevřený materiál, který vznikl na základě diskuse nejprve našimi doktorandy a pak s kolegy Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK,“ říká k prospěšné aktivitě docentka Iva Holmerová.

Česká republika se vinou šíření koronavirové infekce ocitla v nouzovém stavu a plnohodnotný přístup k informacím potřebují všichni občané včetně neslyšících.

Ještě jako studentka zpovídala pro bakalářskou práci prvního porevolučního rektora UK Radima Palouše. Jana Wohlmuth Markupová vede pracoviště Orální historie – soudobé dějiny na FHS UK.