Články dle značky: PřF
Moudrá: Jako Češi se neumíme moc prodat. Nebojte se!
„Zahraniční zkušenosti vám otevřou oči. Ukáží vám, jak se věda má nebo také nemá dělat,“ říká Alena Moudrá, imunoložka, která o sobě říká, že je opak inbreda. Už během studia získala mnoho zkušeností z různých laboratoří v ČR i zahraničí, nyní působí jako postdoktorandka na Babraham Insititute v Cambridge.
Vědecké úspěchy Michaela Mikáta řídí kyjorožky
Objektem jeho vědeckého bádání se staly samotářské včely kyjorožky Ceratina nigrolabiata. Zaujalo ho, že stejně jako u obratlovců (a v ideálním případě i u člověka) se oba rodiče starají o své potomstvo. Úkaz u blanokřídlého hmyzu spíše nevídaný. Seznamte se s Mgr. Michaelem Mikátem z Přírodovědecké fakulty UK, který počátkem června obdržel Cenu rektora za mimořádné vědecké výsledky za rok 2019
Kontakt s mikroby může chránit před vznikem alergií
„Jednou v budoucnu by malé děti do tří let mohly dostávat „mikrobiální pilulku“, která by vyškolila jejich imunitní systém a ochránila by je před vznikem alergií a autoimunitních onemocnění,“ laicky popisuje výsledky základního výzkumu Matouš Vobořil z PřF UK.
Termiti jsou inženýři ekosystémů a ještě o nich mnoho nevíme
Termitů existuje více než 3 000 druhů a jejich celková hmotnost je větší jak celková hmotnost všech lidí. Nejznámější jsou jako škůdci, kteří vám „sežerou“ dům a až v posledních letech se začíná více zkoumat jejich význam pro ekosystém. Aleš Buček na japonském ostrově Okinawa zkoumá jejich evoluční vývoj a příbuzenské vztahy – základní znalosti, které nám donedávna chyběly.
Stoletá Přírodovědecká fakulta slavila v Karolinu
Za účasti významných akademiků, děkanů přírodovědeckých fakult napříč Českou republikou, studentů i vzácných hostů v čele s japonským velvyslancem se uskutečnila oslava 100. výročí založení Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Přírodovědecké osobnosti přejí stoleté oslavenkyni
Přírodovědecká fakulta se 24. června 1920 stala pátou fakultou Univerzity Karlovy. O sto let později, u příležitosti oslav vzniku, poskytly redakci iForum své osobní zdravice mnohé z významných osobností, které jsou se současným životem přírodovědy úzce spjaty.
Přírodovědeckou fakultu UK vystudoval, po roční vojenské prezenční službě se na ni vrátil, prošel tzv. aspiranturou a postupně pozicemi odborného pracovníka, vědeckého pracovníka, asistenta… Dnes je zde prof. RNDr. Jiří Zima, CSc., děkanem a s úsměvem glosuje, že už čtyřicet let chodí do stejné menzy.
Učebny osiřely, výuka pokračuje. Na přírodovědě i s distančními praktiky
Vedle slov koronavirus, covid a pandemie se pojmy distanční vzdělávání nebo distanční výuka ocitly v popředí nejužívanějších slov a slovních spojení současnosti. Multimediální forma řízeného studia (tak praví Wikipedie) se na přechodnou dobu, během níž osiřely přednáškové sály, stala jediným spojením mezi studenty a vyučujícím...
Pavla Dagsson Waldhauserová: Islandská prachová průkopnice
„Nejraději jsem v terénu, tam mě napadají ty nejlepší vědecké otázky, které od počítače nevymyslíte,“ říká Pavla Dagsson Waldhauserová, odbornice na výzkum prachových částic v ovzduší, která působí půl na půl na Islandu a v ČR.
Koronavirus vs. doktorandky. Jedné urychlil výzkum, další uvěznil na Slovensku
Olga, Nikola a Zuzana, tři mladé vědkyně, které za normálních okolností pracují v molekulárně biologické laboratoři na svém doktorandském výzkumu. Jak jim aktuální koronavirová pandemie změnila život a ovlivnila výzkum?
Hanč: Imunitní systém je rébus, baví mě snažit se ho rozluštit
„Snažím se lépe porozumět interakci mezi imunitním a nervovým systémem,“ říká neuroimunolog Pavel Hanč, který aktuálně působí jako postdoktorand na Harvard Medical School.
Příroda nabízí útěchu a klid. Snad teď získá na vážnosti
Koronavirová současnost nás naučila setrvávat na jednom místě, ven do ulic vycházíme jen v nejnutnějších případech. Lidé se v centrech měst téměř nevyskytují, a když, tak s náležitým odstupem jeden od druhého.
