Mikrobioložka: Nahlédla jsem mimo akademickou bublinu

pondělí, 20 září 2021 23:09

„Fascinuje mě celý proces vývoje léků a jejich uvádění na trh. Teď už mám představu, co vše to obnáší,“ říká mikrobioložka Nela Klímová, jedna z účastnic kurzu Svět farmaceutického průmyslu, který podle ní mimo jiné ukazuje další možnosti náhledu na směřování vědecké kariéry. Cyklus seminářů uspořádalo v letním semestru už podeváté Centrum pro přenos poznatků a technologií UK (CPPT) a studenti si ho budou moci zapsat opět v zimním semestru 2021. Co Nelu zaujalo? Co by doporučila dalším studentkám a studentům?

NelaKlim03

Vystudovala magisterskou mikrobiologii na Univerzitě Karlově, v rámci studia absolvovala i svou první erasmovskou stáž ve Francii na univerzitě v Poitiers. V rámci svého doktorského studia mikrobiologie měla díky stipendiu francouzské vlády (Bourse du Gouvernement français) možnost studovat na univerzitě Paris-Sud v rámci dvojího studia, tzv. cotutelle, a absolvovala tak tři pětiměsíční pobyty na výzkumné instituci IDMIT (Infectious Disease Models and Innovative Therapies) ve Fontenay-aux-Roses u Paříže. V uplynulém semestru navštěvovala zmíněný kurz, který nyní CPPT nabízí i dalším studentům Univerzity Karlovy.

Jak se stane, že si mikrobioložka zvolí kurz zaměřený na byznys kolem léčiv? Souvisí to snad nějak s vaším badatelským zájmem?

Na Přírodovědecké fakultě UK se v rámci doktorandského studia zaměřuji na téma, které je na pomezí mikrobiologie a imunologie, konkrétně na toxin bakterie, jež je původcem černého kašle. V Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR provádím s kolegy laboratorní výzkum – přestože je to hodně akademické téma, černý kašel je stále hrozbou. Je to vysoce infekční nemoc, kterou se ještě nepodařilo úplně vymýtit. Vždy jsem se tedy zajímala o celý svět farmaceutik: jak se vyvíjejí, vyrábějí, prodávají.

Takže kurz jste brala jako takové okénko do světa mimo akademickou sféru?

HYN27477Přesně tak. Nabídek seminářů a kurzů z mikrobiologie anebo imunologie máme k dispozici desítky, ale takový kurz zaměřený na farmaceutický průmysl, kde by přednášeli lidé z praxe, mi chyběl. Myslím tím nejen v samotném studiu, ale i v orientaci, kam se profesně vydat dál. U nás nemáme moc příležitostí dozvědět se o jiných kariérách, než jsou ty akademické.

Studovala jsem i ve Francii na univerzitě Paris-Sud a musím říci, že tamní nabídka kurzů je mnohem blíže uplatnění v budoucím profesním životě. I proto jsem za kurz Svět farmaceutického průmyslu vděčná.

Dozvěděla jste se, co jste chtěla? V čem konkrétně vám kurz pomohl?

Udělala jsem si představu, jak farmaceutický průmysl funguje, a to i z pozice českého trhu, který je pro globální firmy příliš malý a vlastně nezajímavý. Utvořila jsem si názor na generika, která představují šanci, jak se pacienti mohou rychleji a levněji dostat k účinné léčbě. Dozvěděla jsem se, jakou roli hrají léčiva v geopolitice. A z praktického pohledu už si dokážu udělat představu, co obnášejí ty anglické názvy pracovních pozic, které vidím v inzerátech farmaceutických firem (usmívá se).

NelaKlim02Kurz se původně měl konat v Kampusu Hybernská, kvůli koronaviru ale proběhl online (jak jsme v magazínu Forum ostatně i psali).

Virtuální seminář samozřejmě nikdy není tak živý, jako ten skutečný. Přišli jsme o možnost vzájemně se setkat a poznat. Ale musím říci, že kurz byl skvěle připravený, výborně moderovaný... A tím, že účastníků nebylo mnoho, byl prostor pro diskuzi, která nebyla úzce specializovaná. Kurz byl totiž otevřen všem studentům napříč obory a fakultami.

Máte nějaká doporučení do budoucna? Co přidat, čeho se vyvarovat?

Především věřím, že příště už to bude naživo. Určitě bych zachovala výběr přednášejících z byznysové praxe. A samozřejmě tu otevřenost pro studenty všech oborů, včetně sociálních a humanitních, protože nemusíte mít o farmaceutickém průmyslu žádné předběžné znalosti.

Zároveň by ale bylo fajn, kdyby se nakonec sešla zase úzká skupina lidí, poněvadž se pak nejlépe diskutuje, kurz je intenzivnější. Vím, že jsou to trochu protikladné požadavky; snad se to podaří organizátorům skloubit tak, jak to předvedli letos.

Doporučila byste kurz i ostatním studentům Univerzity Karlovy?

Určitě. Nejde o získávání odborných znalostí, ale o uvedení do světa farmaceutického průmyslu. Na to není třeba být lékařem nebo farmaceutem, dokonce ani přírodovědcem. Jde o téma, které má přesahy do celé společnosti a dokáži si představit, že by mohlo zajímat také řadu studentů humanitních oborů.

Mgr. Nela Klímová
Vystudovala mikrobiologii na Univerzitě Karlově, absolvovala i stáž ve Francii v rámci programu Erasmus na univerzitě v Poitiers. V rámci svého doktorského studia měla díky stipendiu francouzské vlády možnost studovat na univerzitě Paris-Sud v rámci dvojího studia, tzv. cotutelle, a absolvovala tak tři pětiměsíční pobyty na výzkumné instituci IDMIT (Infectious Disease Models and Innovative Therapies) ve Fontenay-aux-Roses u Paříže.
Již od bakalářského studia se v Laboratoři molekulární biologie bakteriálních patogenů na Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR věnuje výzkumu respiračního onemocnění, černého kašle. Fascinuje ji odhalování interakcí mezi jeho původcem, bakterií Bordetella pertussis, a imunitním systémem hostitele. Na svůj doktorský výzkum získala i grantovou podporu Univerzity Karlovy (GAUK). Publikovala již několik odborných prací v mezinárodních impaktovaných časopisech. V současnosti se kromě výzkumu intenzivně věnuje studiu německého jazyka. Brzy dokončí doktorské studium a láká ji uplatnění ve farmaceutické firmě v oblasti medical affairs.
Autor: Blahoslav Hruška
Foto: Archiv Nely Klímové

Sdílejte článek: