1200krát ročně rozhoduje: smrt přirozená, či násilná?

pondělí, 06 červen 2022 08:36

V České republice funguje celkem čtrnáct soudně lékařských pracovišť, jen Praha má čtyři. Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty UK je z nich nejstarší. A v jeho čele je druhým rokem jedna z nejmladších primářek – lékařka Klára Neureutterová.

015Obdivuje šedé buňky Hercula Poirota: podle ní tento „malý Belgičan s knírkem“ svým logickým myšlením při vyšetřování strčí do kapsy všechny další detektivy, jimiž jsou dnes televize i film přeplněny. U primářky „soudního“ prostě s ledasjakou báchorkou o příčině úmrtí jen tak nepochodíte. Klára Neureutterová v Hlavově ústavu – vloni stoletému – v rámci zdravotních či soudních pitev zkoumá makroskopické a mikroskopické změny lidských tkání, a také vyučuje mediky z 1. LF UK.

Láska a tajemno

„Když jsem si poprvé, ještě v prváku medicíny sáhla na kliku Ústavu anatomie, došlo mi, že to šest let nebude žádná sranda,“ vrací se ve vzpomínkách Klára Neureutterová. A byly to přitom právě zkoušky z anatomie a patologie, na něž dnes nejraději vzpomíná: „Patřily mezi nejtěžší a zároveň nejkrásnější! Odcházela jsem z nich s jedničkami a se skvělým pocitem.“

I tato skutečnost u ní přispěla k rozhodnutí nevěnovat se v profesním životě zdravotním neduhům živých osob. A jako soudní lékařka se dnes orientuje i v dalších souvisejících odvětvích medicíny: vedle patologie jsou to histologie, chirurgie, traumatologie, interní medicína anebo toxikologie.  „Je to asi tajemno doprovázející mou práci, co mě na ní tolik přitahuje. Nikdy nevíme, čím si člověk – jehož tělo k nám přivezou z ulice, z lesa, odkudkoli – prošel, co má za sebou,“ říká soudní lékařka, jež zhruba 1200krát ročně vynáší závěrečná resumé: tento člověk zemřel přirozenou smrtí, smrt tohoto člověka byla násilná; přičemž v druhém případě se z těla stává oběť a případ pro orgán trestního řízení. Když soudní lékaři zjistí závažné infekční onemocnění, jako je tuberkulóza či momentálně infekce covidu-19, může mít pitva i preventivní efekt – hygienická stanice totiž sáhne k náležitým opatření.

Studna špičkou v oboru

Ústavu soudního lékařství a toxikologie nikdo ze znalých neřekne jinak než Studna, budova Hlavova ústavu totiž stojí ve Studničkově ulici. Záhady příčin úmrtí zde spolu s patology poodkrývá i sedmičlenný tým soudních lékařů. A žen je v něm hned pět!

016

Proč? „Asi je to proto, že my, ženy, více vydržíme. Nemáme noční služby, jako lékaři v nemocnicích, zato se účastníme řady výjezdů, bez ohledu na den v týdnu a denní či noční hodinu,“ konstatuje primářka. Příjem těl – denně jich bývá v průměru deset –, ve Studně probíhá po celých čtyřiadvacet hodin; zjevné oběti zločinů jsou studovány přednostně. Traduje se, a není to zase tak dávno, že Studna byla brána za absolutní špičku ve svém oboru. Policie prý automaticky vozila oběti prokazatelných trestných činů právě sem.
„Chci sem policii zase ,dostat´. Je to můj nejbližší cíl. Rivalita v našem oboru je nepředstavitelná. Stačí, když ztratíte na okamžik důvěru – když někdo dokáže zpochybnit vámi vypracované posudky – a ocitnete se téměř v zapomnění,“ je odhodlaná primářka Neureutterová.

Expertka versus televizní seriály

Případy 1. oddělení (2014 až 2016), seriál České televize inspirovaný skutečnými případy, je jedinou tuzemskou tvorbou, kterou je jako soudní lékařka schopná sledovat. Ze zahraničních to mají u sympatické lékařky „dobré“ detektivky od Agathy Christie; líbí se jí i britský seriál Vraždy v Midsomeru. Tvůrci ostatních prý zkreslují praxi specialistů ze soudnictví a toxikologie až do absurdna: „Příčiny smrti si sypou z rukávů téměř na počkání. Přitom aby byla kupříkladu toxikologie oběti prvotřídně provedena, zabere to tři dny práce. Kriminálka Las Vegas je pro mě tudíž nestravitelná. Navíc nás tam označují za soudní patology – jde o nesmysl a otrocký překlad anglického forensic pathologist. My jsme soudní lékaři!“

009

Cétéčko i virtuální pitvy

Vznik soudního lékařství jako vědního oboru se u nás datuje rokem 1785. Od té doby zůstaly beze změn jen způsoby úmrtí – řezná rána či smrt v důsledku oběšení prostě zůstávají stejné. Co se změnilo podstatně, to jsou technologické vymoženosti, jež soudním lékařům při práci pomáhají. „Jsem doslova uchvácena možnostmi virtuální pitvy za využití magnetické rezonance či výpočetní tomografie (CT) ke skenování mrtvých těl. Porovnávání výsledků získaných z virtuální a reálně provedené pitvy je dnes v našem oboru trendem. Snad se v příštím roce i Studna svého CT přístroje dočká,“ doufá primářka.

012Pak se spolu s kolegy bude moci aktivně zapojovat do mezinárodních telekonferencí napříč světovými pracovišti, získávat nejnovější poznatky a konzultovat s ostatními nejednoznačné nálezy. A tím pomoci opětovně získat neoficiální prvenství v pražském soudním lékařství. Cétéčko by dle ní mělo být využíváno zejména u obětí úrazů, a především při podezření na tuberkulózu. „Jde o největší nebezpečí, čím by se mohl lékař na pitevně nakazit. Z tohoto pohledu mám strach vlastně pořád; vždyť právě tuberkulóza vás dokáže až na půl roku totálně uzavřít před okolním světem. A potkáváme se s ní celkem často,“ líčí soudní lékařka Neureutterová.

Obor je spíše doménou žen

Soudní lékařství se stále vyvíjí a vědci v Hlavově ústavu již mnohokrát významně přispěli k rozvoji oboru. Nyní se s pomocí molekulárně genetických metod podílejí na studiu náhlé srdeční smrti u mladých osob, zabývají se i možnostmi identifikace osob stomatologickými metodami a stále více využívají metod forenzní molekulární biologie. V toxikologie zase zkoumají nové návykové látky či vyvíjejí metody pro diagnostiku otrav a nadužívání drog.

Jaký je o obor zájem? „Než u čtvrťáků začínám s první přednáškou o základech soudního lékařství, vždy se jich zeptám, kdo z nich uvažuje stát se soudním lékařem. Les rukou nahoře se opravdu nezvedá,“ prozrazuje lékařka. Studenti medicíny – především pak mužská část – se prý vidí spíše na pozici lékaře-chirurga, a s dostatečně vysokým finančním ohodnocením. I proto je možná obor soudního lékařství v současnosti spíše ženskou doménou.
Primářku trápí i to, že lékaři ze soudního jsou často zaměňováni za patology, jak už si výše posteskla. „S patology nás spojuje pouze ten pitevní stůl, jejich práce se odehrává především nad mikroskopem. Náplní práce soudních lékařů je určení příčiny smrti. A s přispěním šestého smyslu – ten nesmí chybět žádnému dobrému soudnímu lékaři – pak často odhalíme také něco víc. Třeba i příčinu brutálně provedeného činu...,“ nastiňuje Klára Neureutterová.

007

MUDr. Klára Neureutterová, MBA
Dd roku 2020 působí na 1. lékařské fakultě UK, kde je jednak odborným asistentem, ale i primářkou Ústavu soudního lékařství a toxikologie. Kromě italštiny (vystudovala italské gymnázium) ovládá dalších šest světových jazyků. Po absolutoriu studia na 2. LF UK odjela na půl roku na Cejlon (Šrí Lanku) na zkušenou, po návratu nastoupila na pozici lékaře ve Fakultní nemocnici Bulovka, kde složila atestace ze soudního lékařství.
Od psychicky náročné práce odpočívá buď totální nečinností – prý zíráním do zeleně na své zahradě, nebo převelice akčně – bojovými sporty: „Dala jsem se na ně po několika letech strávených na ambulanci žurnální služby Policie ČR. Tehdy tam sváželi třeba řidiče pod vlivem psychotropních a omamných látek, URNA sem vozila nájemné vrahy a další delikventy. Zaujal mě zejména kickbox a krav maga,“ vypráví usměvavá primářka. A magazínu Forum prozradila ještě něco: „Dokonalá vražda existuje, a návod na ni nedám,“ uzavírá tajemně.
b a

Hlavův ústav stoletý
Profesor Jaroslav Hlava, jenž žil v letech 1855 až 1924 a stal se jako lékař i patolog zakladatelem anatomického ústavu, začal v roce 1908 projektovat stavbu budovy v dnešní Studničkově ulici. Do té doby, po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou větev, sídlil Ústav soudního lékařství v Kateřinské ulici. V roce 1921 byla monumentální novoklasicistní stavba s prvky purismu a funkcionalismu dokončena – a loni oslavila sté narozeniny! Co se dnešního Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice týče, ten vznikl v roce 1999 sloučením dvou pracovišť: Ústavu soudního lékařství a Ústavu pro toxikologii a soudní chemii. Ústav se podílí na vzdělávání budoucích lékařů i dalších odborníků. Kromě studentů všeobecného a zubního lékařství se zde vzdělávají i studenti některých oborů Přírodovědecké fakulty UK.
Autor:
Foto: Vladimír Šigut, 1. LF UK

Sdílejte článek: