Priority staronového děkana KTF UK: Excelence činností

pátek, 15 duben 2022 11:22

Profesor Vojtěch Novotný byl v říjnu 2021 opětovně zvolen děkanem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, kterou povede i další čtyři roky. V rozhovoru pro Forum zhodnotil své dosavadní působení ve funkci a hovoří o vizích pro další období. „Doufám, že nedávná materiální a finanční sbírka ve prospěch Ukrajiny je předzvěstí soustavnější charitativní činnosti,“ říká k aktuálnímu dění děkan Novotný.

a577d546 0465 4134 ba72 2a588975da13

Před svým prvním nástupem do funkce děkana v roce 2018 jste si stanovil tyto cíle: být dobrý hospodář, posouvat kupředu vědecké bádání a plnit třetí roli. Jak se to za uplynulé čtyři roky dařilo?

Šlo o období, v němž jsme se vedle vzdělávací a vědecké činnosti věnovali instituční konsolidaci fakulty. Na deset let byly akreditovány všechny pregraduální i postgraduální obory, a také dvojí habilitační a profesorské řízení. Přibyly mezi nás nové osobnosti, cíleně se navyšovaly kvalifikace. Byl podpořen rozvoj vědy a internacionalizace. Nový důraz byl položen na celoživotní vzdělávání a PR. Došlo k inovaci prostor, vybavení, technologií, knihovny. Trochu vzrostly mzdy, ekonomická bilance je vyrovnaná.

Celkem jsme zvládli i nároky a zmatky spojené s epidemií, jež nás dva roky z onoho čtyřletí podstatně omezovala, vzdalovala a rozdělovala. Netvrdím samozřejmě, že všechno šlo tak, jak bychom si přáli, a že jsou všichni ve všem spokojeni. Věřím však, že je vnitřní prostředí fakulty celkově zdravé a funkční, připravené k dalšímu rozvoji. Jsem velice vděčný všem, kdo se o to přičinili.

Před čtyřmi lety bylo jednou z vašich priorit také to, aby se fakulta stala jedním z center vysokoškolské pastorace.

Ona jím je, byť prozatím jen dovnitř naší obce. Rozptýlení, k němuž došlo v důsledku covidu, tuto duchovní péči o zaměstnance a studenty omezilo. Tím více se snažíme nyní. Máme nového kaplana, je tu trvalý jáhen. Ti spolu s proděkankou pro vnější vztahy rozvíjejí aktivity, jimiž se vyjadřuje a rozvíjí křesťanská identita: obnovily se a rozrostly bohoslužby, byly zahájeny fakultní pouti.

Doufám, že nedávná materiální a finanční sbírka ve prospěch Ukrajiny je předzvěstí soustavnější charitativní činnosti. Chystáme také rekonstrukci kaple.

KTF UK je zakládající fakultou Univerzity Karlovy a od svého vzniku roku 1348 až do roku 2018, kdy jste se stal děkanem poprvé, byli v jejím čele kněží. Vy jste byl prvním zvoleným laikem – člověkem, který je ženatý a má rodinu. Je to v této funkci výhoda anebo naopak?

Děkanem Katolické teologické fakulty může být kněz i laik a oba tyto životní stavy lze zúročit pro dobro ostatních. Knězi se mezi věřícími některé příležitosti a komunikační kanály otevírají snáze než laikovi, protože církev je na vůdčí působení kléru zvyklá. Role děkana ale se svátostným kněžstvím nutně nesouvisí a laik s sebou přináší životní zkušenosti a důrazy, které mohou být prospěšné. Určitě je ale zapotřebí, aby s katolickou církví v patřičné míře souzněl.

Veřejnost má o naší fakultě často mylné představy. Myslí si, že tu mohou být pouze křesťané, že tu studují pouze budoucí kněží, nebo pouze muži, nebo že všechny ženy jsou tu jeptišky zahalené od hlavy až k patě a tak podobně... To je vzdáleno skutečnosti. Jsme standardní akademická instituce. Věnujeme se teologii, dějinám umění, dějinám evropské kultury a aplikované etice. Studují a působí tu muži i ženy, křesťané i nekřesťané. Sdílíme radosti a starosti celé společnosti a snažíme se jí být prospěšní. Věřící svou víru nevnucují, jen dosvědčují a nabízejí.

Je ovšem pravdou, že – zejména v teologii – spolupracujeme s katolickou církví a že ta již 675 let vnímá fakultu jako instituci, kterou de iure zřizuje stejně, jako moc světská. Proto si neumím dobře představit, že by v čele naší fakulty byl někdo, kdo není katolík (i když právně to možné je). Poskytuje to předporozumění a vztahové souvislosti, které jsou pro její dobré fungování zapotřebí. A umožňuje to, aby děkan působil z pověření veřejnoprávního i církevního.

a929 f41d 4f3b 867b a797ccfd19f3003

Už jsme zmínili, že KTF UK je úzce spjata s katolickou církví. Má to pro vás nějaká úskalí?

Je třeba říci, že také sesterská Evangelická a Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy mají vazby ke křesťanským církvím. Jinak to ani nejde. Podobně přece platí, že lékařská fakulta je spojena s prostředím zdravotnickým, pedagogická se školstvím a tak dále.

Specifikem katolické církve je její hierarchická struktura s ústředím ve Svatém stolci a její vnitřní právní řád. To se projevuje i ve vztahu k naší fakultě. Z hlediska státu je součástí veřejnoprávní univerzity. Z hlediska katolické církve je to instituce, kterou roku 1347 založil papež a jež má postavení „církevní fakulty v necírkevní univerzitě“. Od vzniku Univerzity Karlovy až dodnes působíme v režimu, jemuž se říká utrumque ius, obojí právo. Považuji to za správné a jsem rád, že náš stát teologické fakulty podporuje. Problém ale je, že se ona podvojnost proměnila v protiklad, protože v současném českém právním řádu chybí speciální úprava, která by ho umožnila překlenout. Zejména smlouva mezi Českem a Svatým stolcem. Vyhlížíme, kdy to „přemostění“ konečně nastane, a potýkáme se s různými obtížemi, jež s jeho absencí souvisejí.

Ve světě je to s postavením teologických fakult jinak?

Ano. Pokud jsou tam katolické teologické fakulty obojího práva, pak je mezi státem a Svatým stolcem uzavřena smlouva, která nastoluje soulad mezi autonomií univerzity a autonomií církví. Například v Německu existuje konkordát z roku 1933, který doplňují různé dodatky nebo zemské aplikace. Většina teologických fakult v Evropě je ale zřizována jenom katolickou církví. To nám, mimochodem, komplikuje zahraniční kooperaci, protože mnoho našich potenciálních partnerů není napojeno na finanční zdroje Evropské unie.

V poslední předvolební kampani jste uvedl, že chcete zredukovat počet proděkanů. Nyní jsou čtyři, je to konečný stav?

Počet proděkanů a rozdělení agend přizpůsobuji aktuálním potřebám fakulty. V minulém funkčním období jsem měl proděkanů pět, nyní jsou čtyři. Ukáže-li se to nutné, změním to. Zatím jsem spokojen. Jako tým jsme v záběhu, ale spolupráce je funkční a mám z ní dobrý pocit. Členem kolegia děkana je vedle proděkanů také šikovný pan tajemník a rozšafný předseda senátu. V rozšířeném kolegiu jsou i vedoucí kateder.

KTF UK je zakládající fakultou dnešní Univerzity Karlovy. Kanonicky ji 26. ledna 1347 ustanovil papež Klement VI. a z moci římského a českého krále ji 7. dubna 1348 založil Karel IV. V roce 1950 byla ze svazku univerzity vyňata a v roce 1953 byla pod vynuceně změněným názvem Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta přestěhována do Litoměřic. V roce 1990 byla znovu začleněna do svazku Univerzity Karlovy v Praze spolu s Evangelickou teologickou fakultou a Husitskou teologickou fakultou.

8eb11724 a766 462d aac9 0134c7bce2ce671a0db4 9efd 4edb 971f 7c9d3b338f72947b3ddd 7371 4c4e 844c da20ab5e9b98

Jaké vize máte do dalšího čtyřletého období ve funkci děkana?

Upřímně řečeno, nemám „vize“ rád, protože implikují zobecňování až k pomezí floskulí. Přeji si prostě, aby byla naše fakulta místem, kde je hluboce poznáván Bůh a člověk, respektive křesťanská víra a její dějinné i kulturní projevy, a kde toto poznání kreativně a s odvahou inspiruje étos a kulturu společnosti i život církve. A vím, že je k tomu nezbytné promyšlené a vytrvalé úsilí o zkvalitňování všech činností, vztahů a struktur.

Konkrétněji, jednou z priorit musí být vnitřní soudržnost. Budeme usilovat o to, aby všichni brali fakultu za svou a věnovali se svým úkolům s nasazením a odpovědností. Budeme dbát na součinnost zaměstnanců i studentů, aby se uvolňovala invence a energie, která v akademické obci je. Efektivní spolupráce bude jedním z kritérií hodnocení. S tím souvisí snaha o zlepšení vnitřní i vnější komunikace.

Druhá věc, která mi leží na srdci, je kvalita výuky. Chci, abychom studentům poskytovali co nejlepší vzdělání a připravovali je dobře na profesní uplatnění, i kdyby ho nenalezli přímo ve studovaném oboru. Je tedy třeba, abychom to, co děláme, dělali vždy lépe. Budeme klást větší důraz na didaktický aspekt výuky, na studijní opory, e-learning, vzdělávání pedagogů. Spojíme to s odměňováním a kariérním růstem. Podpořím rovněž výrazněji mobilitu a tvůrčí činnost studentů. Přeji si, aby byla naše fakulta v úhrnu natolik atraktivní, že vzroste počet uchazečů.

A co vědecká a výzkumná činnost?

Ve věci vědeckého působení máme nastavené standardy, které se od pracovníků očekávají. Nyní projdou revizí v souvislosti s aplikací Rámcových principů kariérního rozvoje na Univerzitě Karlově. A pak se budeme snažit, aby všichni tato očekávání plnili a byli k tomu patřičně motivováni. Podporuji rovněž vznik tvůrčích týmů na bázi projektů.
Hodlám pokračovat v personálních obměnách a ve zvyšování kvalifikací tak, aby rostla excelence našich činností a aby byla předvídavě připravována generačních obměna.

Budeme samozřejmě dbát na společenský a církevní dopad našeho působení, na celoživotní vzdělávání, zavádění moderních technologií, péči o knihovnu, a tak dále. V zásadě už toto všechno děláme. Je ale třeba důrazně směřovat k excelenci. A to si žádá ono „promyšlené a vytrvalé úsilí o zkvalitňování všech činností, vztahů a struktur“, o němž jsem hovořil.

S čím vám jako fakultě může být nápomocno vedení celé univerzity?

Péče o celek je také péčí o nás. Mohu ale jmenovat čtyři konkrétní věci, na které naše fakulta sama nestačí a s nimiž nejvíce potřebuje pomoc vedení univerzity. Už jsem o ni požádal paní rektorku.

Za prvé: Jak jsem zmínil v odpovědi na jednu z předchozích otázek, jde o řešení kolize civilního a kanonického práva, která se s námi vleče od roku 1990.

Druhá věc: Nemáme vlastní sídlo. Najímáme část budovy v Dejvicích, kde sídlí řada dalších institucí. To omezuje možnosti našeho dalšího rozvoje. Nemůžeme pomýšlet na další akreditace, knihovna je schopna doplňovat fond maximálně deset patnáct let, nemáme prostor společenský. Ve fakultním i univerzitním strategickém záměru je proto řeč o tom, že se tato situace musí řešit.

Třetím důležitým problémem je otázka mezd. Ty jsou u nás pod celorepublikovým průměrem. Tarify se drží nejnižších čísel, která vnitřní mzdový předpis univerzity zná. Ve srovnání s mediánem univerzity byl u nás loni medián celkového příjmu o devatenáct procent nižší na THP (technicko-hospodářských pracovních) pozicích a přibližně o 24 procent nižší na AP (akademicko-pracovních) pozicích. To je velice citlivá záležitost, jež koření až u principů sestavování rozpočtu a u toho, jaké jsou v našich oborech reálné možnosti projektové činnosti.

Čtvrtý problém se týká zjednodušování a elektronizace agend. Malá fakulta musí vykonávat úkony podobně velkého rozsahu, někdy i objemu, jako fakulty velké, ovšem s menším počtem personálu. Další a další činnosti, které na nás doléhají, si rozdělují stále titíž, protože nemáme prostředky na to, abychom zaměstnali více lidí. Proto je pro nás důležité, aby byla univerzita řízena jednoduše a efektivně, v lecčem i tak centralizovaně, že to z nás sejme břímě podpůrných aktivit.

Úkolů je před námi mnoho. O to důležitější je hledat a nalézat každým dnem správnou a dostatečnou motivaci k vlastnímu nasazení i ke spolupráci. Pro mne je jí vědomí, že jde nakonec o dílo Boží.

Prof. PhLic. Vojtěch Novotný, Th. D.
Teolog, filozof a vysokoškolský pedagog. Vystudoval filosofii na Lateránské univerzitě a na Gregoriánské univerzitě v Římě a teologii a literaturu na tamní Accademia Balthasar. V roce 2006 na KTF UK ukončil doktorské studium teologie, v roce 2009 se zde habilitoval, o šest let později byl jmenován profesorem. Pedagogickou a vědeckou činnost rozvinul v oblasti dogmatické teologie a dějin teologie. Publikoval sedm samostatných monografií, účastnil se grantových projektů. V roce 2005 obdržel stříbrnou pamětní medaili UK. V roce 2018 se stal děkanem Katolické teologické fakulty UK. V únoru 2022 nastoupil do dalšího čtyřletého období. Je ženatý, s manželkou vychovává čtyři děti.
Autor:
Foto: Univerzita Karlova

Sdílejte článek: