Prodlužujeme lidem roky života strávené ve zdraví

pondělí, 09 květen 2022 08:20

„Učíme studenty medicíny, jak mít co nejdelší aktivní fyzický život, a očekáváme, že tyto poznatky budou šířit mezi budoucími pacienty. A když chceme někomu něco doporučovat, měli bychom se podle toho i chovat,“ říká Lenka Borská, přednostka Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty v Hradci Králové, který má za sebou první rok provozu.

dovnitř

Jak ke svému organismu správně přistupovat, zjistila profesorka Lenka Borská brzy. Jako dítě bývala často nemocná a přicházela o hodně zábavy. „V krizi poznáš sama sebe,“ shrnuje dnes. Uvědomuje si totiž, že i když je „akčním“ člověkem, který denně zvládá spoustu povinností, má poměrně křehkou tělesnou konstituci. „Pokud bych nedodržovala určitá pravidla svého životního stylu, nebudu tím, kým chci být a třeba i dva tři dny mi potrvá, než se zase dostanu do své optimální kondice – fyzické i psychické,“ přiznává lékařka dbající o prevenci. Od zájmu o zdravý životní styl pak byl už jen krůček k pátrání po příčinách onemocnění a ke studiu medicíny.

Po dostudování zůstala Borská věrná své alma mater, tedy Lékařské fakultě UK v Hradci Králové, a zaměřila se na patologickou fyziologii, která zkoumá příčiny, mechanismy a průběh somatických disharmonií, projevujících se jako nemoci. A zjistila, že studenty zajímá přesně to, co v dětství fascinovalo ji: jak lze zabránit vzniku onemocnění.

Svoji výuku tedy brala částečně jako hru a snažila se studentům uvádět názorné příklady ze života. Tepelný úpal popisovala jako kladivem rozbitý termostat v domě. Funkci imunitního systému jako armádu dobře i špatně vyzbrojených bojovníků. Příčiny vzniku autoimunitních chorob jako odbornou školu, kde se studenti učí novým poznatkům, a pokud to nezvládnou, musejí odejít... A to i v případě, že se dobře učí, ale nereagují adekvátně na příkazy.

dovnitř 3dovnitř 4

Práce i odpočinek by měly být v rovnováze. „Životní styl je faktor, který můžeme ve velké míře ovlivňovat sami,“ zdůrazňuje Lenka Borská. 

Genetika není to hlavní

Vedle výuky na LF HK se profesorka Borská věnuje i vědě. Nejprve to byla oblast toxických a imunotoxických účinků látek nacházejících se v životním a pracovním prostředí. „Čím hlouběji jsem se v poznávání dostávala, tím více jsem si uvědomovala, jak multifaktoriální je problematika primární prevence, jež musí zohledňovat nejen aspekty zdravotní, ale i sociální, ekonomické a politické,“ vysvětluje Lenka Borská. A z těchto úvah vyšel i návrh koncepce spojení dvou ústavů – Ústavu hygieny a preventivního lékařství a Ústavu sociálního lékařství.

„Koncepce byla vedením fakulty přijata, a tak jsem se v lednu 2021 po řádném konkurzu stala první přednostkou nově vzniklého Ústavu preventivního lékařství,“ popisuje. Tam probíhá pregraduální výuka v oblastech preventivního lékařství, veřejného zdravotnictví, praktického lékařství, medicínského práva, lékařské etiky, psychosomatické medicíny a psychologie zdraví. „Vytvořili jsme ,balíček´ všeho, co může ovlivňovat zdraví, včetně genetiky,“ vysvětluje Borská s tím, že klíčové je právě pochopení vzájemných vazeb tvořených životním stylem, v menší míře potom genetickou predispozicí, životním prostředím a úrovní zdravotní péče. „A životní styl je faktor, který můžeme ve velké míře ovlivňovat sami,“ zdůrazňuje.

Otázky stárnutí i nanomateriály

Věda, která se na ústavu provozuje, pokrývá dvě medicínské oblasti. Veřejné zdravotnictví se zaměřuje na otázky kvality života pacientů, aspekty psychologie zdraví, praktického lékařství a epidemiologické studie. „Výzkum v oblasti hygieny a preventivního lékařství je orientován na problematiku biologického monitorování odpovědi organismu na expozice chemickým a fyzikálním faktorům, na patofyziologické mechanismy vybraných civilizačních onemocnění, na evaluaci biomarkerů stárnutí a na hodnocení nebezpečnosti nanočástic a nanomateriálů používaných v medicíně,“ vyjmenovává Lenka Borská. Hodnocení biomarkerů stárnutí má dle ní potenciál z hlediska aplikace i komercializace vědních výsledků a rozvoje mezinárodní spolupráce. „Výzkum nanomateriálů zase přináší řadu informací, jež mohou přispět ke snížení potenciální nebezpečnosti medicínských přípravků a tím i vedlejších zdravotních rizik,“ míní.

dovnitř 5

Zlomová je padesátka

Jak Borská říká, pod hlavičku zdraví se dá schovat spousta věcí, a laici mají často dojem, že už o něm „všechno vědí“. Přitom v populaci stále narůstá obezita a další civilizační choroby. „Proto je nesmírně důležité, aby odborná veřejnost mluvila k té laické jedním hlasem. Jedině tak může být srozumitelná a důvěryhodná,“ míní královéhradecká profesorka medicíny.

Ústav, který vede, provádí v současnosti rozsáhlou studii s tématem hodnocení biomarkerů stárnutí v populační věkové skupině čtyřiceti až pětašedesáti let. A největší rozdíly v kondici zaznamenávají vědci u padesátníků: „Zdá se, že věta, že člověk si v mládí ničí své zdraví pro peníze, aby si ho ve stáří kupoval za drahé peníze zpátky, není bohužel klišé, ale skutečnost. Pokud je vám čtyřicet, je nejvyšší čas začít něco dělat. Okolo padesátky se to začíná lámat a v šedesáti už bývá u mnoha lidí pozdě. Samozřejmě vždycky je lépe začít později než pozdě, ale čím dříve, tím lépe,“ říká otevřeně. Zdravý životní styl podle ní není jen radost, ale hlavně každodenní boj sám se sebou. Pravidelnost, přemáhání, disciplína, to je klíč k úspěchu!

Jak začít? Co navrhuje přednostka Ústavu preventivního lékařství? „Doporučuji všem začít spíše skromněji a po každém malém krůčku se pochválit, odměnit a pokračovat dál. Příliš se nevyplácí stanovovat si obří cíle, a pak být nešťastný z toho, že se nám nedaří je splnit. Přistupujme k životu racionálně, s pokorou a podle svých možností,“ vyzývá Lenka Borská.

Prof. MUDr. Lenka Borská, Ph. D.
Je přednostkou Ústavu preventivního lékařství na LFHK UK. Se svým týmem v současné době pracuje na možnostech jak zpomalit strárnutí a prodloužit roky života ve zdraví. Zabývají se například zkoumáním patofyziologických mechanismů vybraných civilizačních onemocnění, hodnocením biomarkerů stárnutí nebo riziky nanočástic a nanomateriálů používaných v medicíně. Jejími spolupracovníky jsou též odborníci z USA, Německa a Velké Británie.   
Autor:
Foto: Vladimír Šigut

Sdílejte článek: