„Komunikace v medicíně je naučitelná, ale ne samonaučitelná!“ zdůrazňují manželé Lucie a Jan Hrdličkovi. Díky jejich úsilí se budou všichni medici a medičky na 2. LF UK od letního semestru v rámci povinné výuky učit sdělování závažných zpráv i s pomocí umělé inteligence a virtuální reality.
„Je mi to moc líto, ale výsledky vašeho posledního vyšetření ukázaly, že léčba nezabírá,“ sdělení, která se neříkají snadno, ale jsou nedílnou součástí lékařského povolání. I komunikace ve zdravotnictví a sdělování závažných zpráv se ale dá naučit. Nyní i s pomocí umělé inteligence a virtuální reality.
„Z pilotních projektů na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a Lékařské fakultě Ostravské univerzity víme, že medici takový trénink komunikace mezi lékařem a pacientem velmi oceňují,“ říkají manželé Lucie a Jan Hrdličkovi, díky kterým nyní bude výuka ve virtuální realitě součástí povinného předmětu Profesní komunikace, který na 2. LF UK vede Šárka Tomová ve třetím ročníku studia všeobecného lékařství.
Zážitková výuka
„V českém prostředí na rozdíl od zahraničí stále není komunikaci ve zdravotnictví věnována dostatečná pozornost. Nestačí jen správně vyhodnotit výsledky a stanovit diagnózu. Právě způsob sdělení závažných zpráv může pacientovi pomoci, ale také uškodit. Virtuální realita je skvělým tréninkem,“ říká Lucie Hrdličková, dětská onkoložka a vedoucí lékařka Týmu dětské podpůrné péče v pražské Fakultní nemocnici v Motole, která zdůrazňuje, že výuka komunikace by měla být na stejné úrovni jako výuka jiných odborných znalostí zdravotníků.
K virtuální realitě ji již před mnoha lety přivedl manžel-informatik: „Když mi poprvé nasadil brýle a provedl mě krásnou historickou vilou v Toskánsku, kde okny prosvítalo slunce, z venku doléhal zpěv ptáků, měla jsem dojem, že jsem opravdu tam, že dokonce cítím ten chládek uvnitř domu a horko z venku.“
Právě pocit reálného zážitku – ale v kontrolovaném prostředí – jsou hlavním přínosem takového tréninku. „Dialogy tvoříme na základě reálných zkušeností zdravotníků ve spolupráci s režisérem a scénáristou. Testujeme i prototypy naší aplikace s konverzační AI, zde je ale pro reálné použití potřeba dořešit otázky etiky či vlastnictví dat,“ doplňuje Jan Hrdlička.
Takový výhled dnes mají medici a medičky při tréninku sdělování závažných zpráv ve virtuální realitě. „Využíváme toho, že pacient je po sdělení zprávy v silných emocích, to znamená, že je v podstatě kognitivně odpojen, a tím pádem je i počet jeho dalších možných reakcí limitovaný. To nám dává možnost vytvoření modelových scénářů. Úkolem studenta je pacienta uklidnit,“ popisuje Hrdlička, který spolu s kolegy z ComGuide aktuálně pracuje i na zapojení konverzační umělé inteligence.
Léčba slovem
Lucie Hrdličková připouští, že i pro ni, která má bohaté klinické zkušenosti, a komunikaci v medicíně sama učí, je sdělování zpráv někdy nesnadné: „Jako dětská onkoložka a paliativní lékařka zažívám náročné komunikační situace prakticky denně, přesto i mě někdy překvapí, jak těžké to je – pro pacienta, jeho rodinu, ale i pro nás samotné. Sdělujeme informace, které mění druhému člověku život. To je velká zodpovědnost. Existují ale mechanismy, jak s tím pracovat, jak to dlouhodobě zvládat.“
Téma komunikace, ale i sebepéče a psychohygieny se především mezi mediky a mladými lékaři skloňuje stále častěji. „Uvědomují si, že pokud nebudou mít osvojené správné principy, jak efektivně komunikovat a jak pracovat s pacientovými, ale i svými emocemi, může to snižovat kvalitu jimi poskytované péče či vést k vyhoření,“ říká lékařka. „Komunikace je medicínská intervence – léčba slovem! A budoucí lékaři by se ji měli učit se stejným důrazem, jako se učí provést lumbální punkci nebo číst rentgenové snímky,“ zdůrazňuje.
Realizací praktického nácviku pro mediky ale úsilí manželů Hrdličkových zdaleka nekončí. „Míříme do zahraničí a máme hotový první prototyp VR edukační aplikace – sérii krátkých lekcí ve virtuální realitě včetně praktického nácviku, které umožňují základní vhled do doporučených principů sdělování závažné zprávy. Díky tomu budou mít sestry, lékaři i ostatní zdravotníci možnost seznámit se s technikami práce s emocemi přímo u sebe na pracovišti a taky si takové techniky rovnou vyzkoušet na virtuálním pacientovi,“ vyjmenovává Jan Hrdlička.
Na začátku byla policie „S původním nápadem na využití virtuální reality pro trénink komunikace přišla psycholožka Eliška Procházková z Leidenské univerzity v Holandsku a společně s Národním ústavem duševního zdraví jsme vyvíjeli trénink sdělení úmrtí pozůstalému, a to pro českou a holandskou policii,“ vypráví Jan Hrdlička, který se následně rozhodl vytvořit obdobnou aplikaci pro trénink náročné komunikace ve zdravotnictví. Virtuální realita se dnes již běžně využívá pro trénink postupů a dovedností například v chirurgii nebo intenzivní medicíně. |
MUDr. Lucie Hrdličková |
Absolventka 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Dětská onkoložka a vedoucí lékařka Týmu dětské podpůrné péče v pražské Fakultní nemocnici v Motole. |
Ing. Jan Hrdlička |
Absolvent ČVUT v Praze. Odborník na virtuální realitu a spoluzakladatel a CEO firmy ComGuide, která se zaměřuje na využití virtuální reality pro trénink komunikace ve zdravotnictví. |