Kniha Pražské ptactvo 1800–2020. Pocta Veleslavu Wahlovi

čtvrtek, 7. březen 2024 06:32

Životní příběh ornitologa a odbojáře Veleslava Wahla i přehled o dlouholetém vývoji avifauny v Praze nabízí čtenářům mimořádná publikace Pražské ptactvo 1800–2020. Nová kniha vznikla za podpory Právnické a Přírodovědecké fakulty, na její tvorbě spolupracovali ornitologové z Přírodovědy.  

002

Vydavatelství Revolver Revue spolu s Českou společností ornitologickou (ČSO) přinesly v úvodu „Roku rehka“ (rehek domácí, též kominíček byl ČSO vyhlášen Ptákem roku 2024) mimořádnou, obrázkově bohatou knihu: Pražské ptactvo 1800–2020 (Ptáci – město – příběh hrdiny). Na tvorbě publikace, jež navazuje na úctyhodnou průkopnickou práci Pražské ptactvo od Veleslava Wahla (1922-1950, významný český ornitolog odsouzený komunistickou justicí k trestu smrti), se podíleli též absolventi Přírodovědecké fakulty UK. Přírodověda spolu s Právnickou fakultou UK, kde Wahl studoval, vydání knihy finančně podpořily. 

Jak těžké či snadné bylo navázat na publikaci vydanou v roce 1944 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava? Tehdy bylo v Praze zjištěno 182 ptačích druhů, dnes jich je 248. A její autor Veleslav Wahl byl tenkrát teprve dvaadvacetiletý…

001Veleslav Wahl (narozen 15. 5. 1922, popraven 6. 6. 1950)

Po absolvování I. státního reálného gymnasia Praha XII. – Vinohrady absolvoval abiturientský kurz, po kterém byl zaměstnán jako vědecký asistent pražské zoologické zahrady – zde publikoval řadu článků z oboru zoologie a ornitologie. V roce 1944 Česká grafická unie vydává jeho knihu Pražské ptactvo. Po znovuotevření českých vysokých škol v roce 1945 se stal posluchačem Právnické fakulty UK. V rámci studia práv se pravidelně účastnil přírodovědeckých přednášek, neboť od středoškolských studií byl rozhodnut, že vedle studia práv se bude věnovat i svému vedlejšímu zájmu a složí doktorát na přírodovědecké fakultě; ze zoologie – botaniky.
Od roku 1939 byl činný, nejprve ve spolupráci s otcem a se svým strýcem, v protinacistickém odboji. Po zatčení a popravě otce i strýce (3. 7. 1942) se i nadále zapojoval do odboje: spolupracoval s partyzány, se skupinou revolučního odborového hnutí a paravýsadkáři. V čase Pražského povstání se stal členem České národní rady. Coby člen protikomunistické skupiny byl 12. 9. 1949 zatčen a 22. dubna 1950 v monstrprocesu odsouzen k trestu smrti.

Silný příběh výzvou

Veleslav Wahl Pražské ptactvoReprezentativní publikace o 544 stránkách je určena široké veřejnosti, nejen ornitologům. Přináší ucelenou dokumentaci i zprávu o vývoji stavu ptactva a jeho ochrany na území hlavního města. A je v ní i něco navíc: Vedle textové a bohaté obrazové části věnované avifauně mapuje krátký, přesto nevšední život Veleslava Wahla: čtenář se dozví o jeho hrdinství v rámci protinacistického a posléze protikomunistického odboje, které – za údajnou velezradu a vyzvědačství – zaplatil v roce 1950 životem.

„Tragický osud a silný životní příběh autora Pražského ptactva ► a dílo samotné nám nedaly spát – kvůli vědomí, že vůči Wahlovi máme my, ornitologové, dluh, který je třeba splatit. Jak vůči jeho ornitologickému dílu, tak občanské statečnosti,“ říká za tvůrčí tým jeden z autorů, ornitolog Petr Voříšek z ČSO. Byli by rádi, kdyby se dílo stalo zdrojem poučení, posily i radosti pro mladé i starší čtenáře 21. století.

Kořínek kruh upA jak se tvůrcům „navazovalo“ na sto let starou práci Veleslava Wahla? „Bylo to radostné a obtížné zároveň. Radostné proto, že jsme díky Veleslavu Wahlovi mohli srovnávat stav avifauny v Praze v jeho době (přibližně období 1936 až 1945) s dneškem (2011 až 2020). Srovnání ukázalo, že ačkoliv některé ptačí druhy z Prahy vymizely, jiné se nově objevily a celkově se počet ptačích druhů vyskytujících se v Praze zvýšil. Ptáci zřejmě stále objevují městské prostředí a přizpůsobují se mu.

Obtížné bylo navázat na tak výkonného badatele, jakým Wahl bezesporu byl. To, co on napsal sám v době války, kdy chodil do práce a ještě byl aktivní v odboji, jsme my psali v několika lidech v luxusu mírové doby a měli jsme co dělat. Na naši obhajobu musím ovšem dodat, že množství zdrojů a dat, z nichž je třeba čerpat, se velmi zvýšilo. Obtížné bylo také pracovat s vědomím, že navazujeme na práci člověka, který toho mohl ještě mnoho dokázat, nebýt zavražděn totalitním komunistickým režimem,“ prozradil magazínu Forum Petr Voříšek (na fotografii výše).

003

Petr Voříšek, editor mimořádné knihy, na samém začátku jejího vzniku oslovil své kolegy a vyzval je, aby se spolupodíleli na celkové koncepci. Byly to prý často dlouhé, ale nesmírně důležité a plodné debaty.

sedláček kruh upStav ptactva byl jiný

„Jsem nesmírně potěšen, že jsem mohl být toho součástí. Z vlastních textů jsem dostal na starosti dvě obecné kapitoly, které jsou mi obsahově blízké: Přírodní prostředí ptactva a Ptáci ve velkoměstě. Zadání bylo, napsat je zrcadlově k Wahlovým textům ve světle nových poznatků, napsal jsem též texty ke zhruba 30 druhům. Snažil jsem se rovněž zúročit svoje zkušenosti s redakční prací během korektur a finalizace knihy těsně před tiskem,“ přibližuje svou „osminu tvorby“ (autorů textů bylo celkem osm) Ondřej Sedláček ►, ornitolog a pedagog z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

Wahl se ve své knize věnoval též ochraně ptactva v hlavním městě. Byl svým způsobem vizionář? „Věnovat se ochraně ptactva tehdy určitě nebylo obvyklé, v tom byl Wahl opravdu nadčasový a uvědomoval si význam ochrany biotopů a životního prostředí, nejen třeba zákaz lovu. Zdůrazňoval, že musí vycházet z dokonalé znalosti života ptáků – jejich ekologie. Některé pasáže o lesnictví nebo zemědělství jsou v podstatě podobné současnému Plánu obnovy – Nature Restoration Law. Stav ptactva v době Wahla rozhodně nebyl příznivější než je dnes, byl prostě jiný. Z řady druhů by měl obrovskou radost, nad ztrátou jiných, dříve naprosto běžných, by kroutil hlavou. V současné době jsme zaznamenali asi o 30 hnízdících druhů více než v době vzniku Wahlovy knihy, což je ale částečně dáno tím, že naše znalost ptactva je díky desítkám spolupracovníků přeci jen lepší, Wahl byl na to v podstatě sám,“ komentuje Ondřej Sedláček.

Jarda kruh upRoli hraje rozloha a Vltava

„Šlo o dílo neuvěřitelně hodnotné, v němž autor vhodně skloubil své znalosti z odborné literatury s vlastními zkušenostmi a pozorováními v terénu. Vyjádřil i svůj názor na ochranu přírody. Ačkoliv byl sám myslivcem, nebál se kritizovat tuto činnost, především odstřel dravců,“ vrací se k původnímu Wahlově Pražskému ptactvu  ornitolog Jaroslav Škopek ►, další spolutvůrce unikátní knihy.

„V dobách Wahlových byla rozloha Prahy téměř třikrát menší než je dnes (496 km2). Významnou roli hraje i řeka Vltava, která po vytvoření kaskády přehrad nad Prahou v posledních letech nezamrzá. Přiláká tak do města mnohem více druhů ptáků vázaných na vodu. Právě tyto druhy se podílejí na početním nárůstu. A v Praze působí značné množství ornitologů – více než jeden tisíc –, kterým tak sotva uniknou případní ´zatoulanci´ s krátkou dobou pobytu,“ vyjmenovává hlavní důvody, proč je dnes v Praze více druhů ptáků, Jaroslav Škopek. Jeho úkolem pro publikaci bylo zhodnocení kroužkovatelských aktivit Veleslava Wahla. Na druhových kapitolách zpracoval pěnkavovité pěvce a několik dalších ptáků, celkem 31 druhů.

prazske ptactvo Ondrej Pribyl5 prazske ptactvo Ondrej Pribyl8

prazske ptactvo Ondrej Pribyl7 005

Dílo s přesahem překračujícím nejen region  

Čtenář v knize Pražské ptactvo 1800–2020 najde obrovskou spoustu aktuálních informací a samozřejmě původní Wahlovy texty, které jsou obsahově zásadní a stylisticky moc příjemné. Zkrátka, jde o dílo nevšedně obohacující! „Je určena především pro čtenáře zajímající se o ptáky v Praze, ale vzhledem k popisu jejich chování a biologie silně překračuje regionální rámec. Je též důležitým připomenutím krutých zvěrstev, kterých se komunisté dopouštěli po únoru 1948. Je nutné, aby budoucí generace o všem věděly,“ říká Jaroslav Škopek.

Podle Ondřeje Sedláčka nejde o knihu zdaleka jen pro ornitology a Pražáky: „První část knihy nenapsali ani biologové, ale pamětníci, historici. Připomínají osobnost Veleslava Wahla v kontextu doby, v které žil, a vyzdvihují jeho výjimečnou statečnost. Je potřeba neustále připomínat, jak kruté a nespravedlivé dokážou být totalitní režimy a jakou neuvěřitelnou odvahu museli mít lidé, kteří se s nimi nesmířili. Wahl byl ještě v podstatě kluk, když bojoval proti nacistům a později komunistům, kteří ho ve vykonstruovaném procesu obvinili, a nakonec i zavraždili.“

„Kniha je určena samozřejmě ornitologům, i těm amatérským. Ale ocení ji i vzdělaní laici, které zajímá příroda a vztah člověka k ní. Jistě si tam své najdou ti, koho zajímá moderní historie: příběh Veleslava Wahla je místy skoro jak ze špionážního románu, zde bohužel se špatným koncem. A v neposlední řadě, myslím si, knihu ocení všichni, kdo mají rádi knihy jako takové. Díky obrazovému doprovodu a skvělé práci grafiků z okruhu Revolver Revue je to i kniha krásná!“ uzavírá Petr Voříšek.

rehek  2 upMimochodem, v úvodu vzpomenutém rehkovi domácímu alias kominíčkovi, Ptákovi roku 2024 se v Praze daří dobře. „Je téměř všudypřítomný, nejraději má plochy, kde je zástavba obklopena otevřenými plochami – jako jsou třeba průmyslové areály, nádraží, školy, nemocnice nebo vilové čtvrti. Ve staré Praze, kde jsou jen činžáky a ulice, je vzácnější. Čím dál častěji díky mírnějším zimám i zimuje. Za chvíli už se začnou vracet jedinci ze Středomoří a budit nás skřípavým zpěvem přednášeným ještě za tmy,“ říká Ondřej SedláčekZaposlouchat se můžete i zde

Mgr. Petr Voříšek, Dr. 
Pochází z Chocně. Po studiích na gymnáziu ve Vysokém Mýtě absolvoval studijní program zoologie na Přírodovědecké fakultě UK. Již v době studií se zajímal o hnízdní biologií a potravu kání lesních. Téměř třicet let pracuje v České společnosti ornitologické (ČSO). V letech 2002–2018 byl mezinárodním koordinátorem Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS). Podařilo se mu prosadit indikátor ptáků zemědělské krajiny jako základní strukturální indikátor Evropské unie. Podílel se na koordinaci a vzniku evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků European Breeding Bird Atlas 2 (2020) a v současnosti řídí nově ustavenou kancelář Evropské rady pro sčítání ptáků – European Bird Census Council (EBCC). Je autorem a spoluautorem řady odborných a popularizačních článků. 
Za přínos v mezinárodní ornitologii obdržel mimo jiné cenu Marsh Award for International Ornithology a Cenu České společnosti ornitologické, je jejím čestným členem.
Při pozorování ptáků jej nejspíše potkáte na jižní Moravě nebo na polích na pražské periferii. Mezi opeřenci nemá jen jednoho oblíbence, ale – jak přiznává – k dravým ptákům jej náklonnost drží dlouhodobě.
RNDr. Ondřej Sedláček, Ph. D. 
Pochází z Příbrami, vystudoval zdejší gymnázium. Je absolventem Přírodovědecké fakulty UK, kde od dob studií vyučuje na katedře ekologie. Zabývá se výzkumem ptačích společenstev v pralesích a savanách subsaharské Afriky. Věnuje se též praktické ochraně přírody především se zaměřením na hmyz. Podílel se na vzniku Chráněné krajinné oblasti Brdy a zbudování motýlích rezervací v okolí Příbrami: např. Motýlí step Pichce, Motýlí vrch Ferdinandka, Luční lada pod Květnou, Mateřídoušková step Brod, Vrančická draha, Pastvina u Bukovan, Černé bláto nebo Placy. Je vášnivým ornitologem a v posledních letech se věnuje výzkumu a ochraně afrického ptactva v subsaharské Africe, především v Kamerunu a Kongu – odkud se před pár dny vrátil.
Mimo jiné s úsměvem tvrdí: „Snažím se porozumět středoafrickým pralesům, ale dosud jim vůbec nerozumím… Formovala mě příroda, která si našla zázemí v člověkem poraněné krajině.“ Jeho nejoblíbenější lokalitou pro sledování ptáků je pražská Stromovka a oblíbeným opeřencem rehek zahradní. 
RNDr. Jaroslav Škopek, Ph. D. 
Pochází z šumavské vesničky Sudslavice u Vimperka. Po studiu na Gymnáziu ve Strakonicích vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK – obor zoologie obratlovců. V letech 1978-2005 pracoval v Kroužkovací stanici Národního muzea, kde se zabýval problematikou kroužkování a migrace ptáků. Dodnes je tam aktivním kroužkovatelem a lektorem kurzů pro zájemce o kroužkování ptáků. V druhé polovině 80. let se začal věnovat kvadrátovému mapování ptáků hnízdících v Praze; výstupem čehož se stala kniha atlasového typu.
Ornitologie je jeho celoživotní vášní a koníčkem, od roku 2008 své úctyhodné vědomosti mimo jiné využívá při realizaci výstav s ornitologickou tématikou v trojské Botanické zahradě Praha. „Trápí mě současný stav zemědělské krajiny s neúměrně velkými plochami řepky a kukuřice. Důsledkem toho je pak drastický pokles početnosti ptáků s nároky na přirozené a zdravé luční a polní prostředí,“ přiznává sympatický ornitolog. Rád se toulá přírodou, nezapomíná na svou rodnou Šumavu. Jeho oblíbenými lokalitami jsou Postřekovské rybníky na Chodsku a přírodní rezervace Luňáky u Klatov. Mezi jeho oblíbence patří slavík modráček středoevropský.
 Slavnostní křest knihy proběhne dne 7. března od 19 hodin v žižkovském kině Přítomnost.
 002  

Pražské ptactvo 1800–2020 (Ptáci – město – příběh hrdiny)

Autoři textů: Veleslav Wahl, Petr Voříšek, Jaroslav Cepák, Kateřina Ebelová, Jan Hora, Jakub Hošek, Jan Hošek, Ondřej Sedláček, Jaroslav Škopek

Autoři kreseb ptáků: Jan Hošek, starší ilustrace Karel Svolinský a Veleslav Wahl

Fotografie pražských lokalit: Karel Cudlín, archiv

Grafika: Josefina Karlíková a Matej Vojtuš  

Vázaná kniha, 544 stran

Nakladatel: Česká společnost ornitologická

Vydalo: Revolver Revue, 21. 1. 2024

Autor:
Foto: Ondřej Přibyl, Revolver Revue, ČSO, archiv autorů

Sdílejte článek: