Týden vzpomínek na Jana Palacha na Univerzitě Karlově

pátek, 19 leden 2018 16:26

Sebeupálení Jana Palacha, který před 49 lety takto protestoval proti netečnosti československého lidu po okupaci spojeneckými vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, si veřejnost každoročně připomíná v polovině ledna na mnoha místech České republiky. Jak jsme vzpomínali my na UK?

15. leden: Básnický večer

Může být i lyrika útokem? Jak rezonuje básnický hlas, mluví-li o společnosti a mluví-li k ní? Večer intimní i angažované poezie s názvem Jehly, špičky, sochory a kůly, během kterého zkušení i začínající autoři a autorky četli své texty (nejen) k uctění památky Jana Palacha a jeho činu, proběhl v Café Kampus. Za klavírního doprovodu Emy Trávníčkové vystoupili Mariana Staffenová, Jakub Cepník, Veronika Dvorská, Marie Feryna, Tomáš Čada a Aljaž Koprivnikar.

16. leden: Pieta na Filozofické fakultě UK

I letos se v Praze u Palachova památníku na Filozofické fakultě UK sešli zástupci škol, studenti, široká veřejnost, ale i bývalí Palachovi spolužáci, aby si připomněli jeho mučednickou smrt. „Odkaz Jana Palacha nesmí být zapomenut a musí nám i nadále připomínat, že demokracie a svoboda nejsou samozřejmé,“ uvedl ve svém projevu rektor UK prof. Tomáš Zima a dodal: „Je třeba je chránit, v některých případech za ně bojovat nebo i položit život.“ Na jeho slova navázal dr. Andrej Tóth, kancléř Vysoké školy ekonomické, kde před vstupem na filozofii Palach započal svá vysokoškolská studia: „Společnost nástupem nové generace pomalu začíná ztrácet kontakt s reáliemi dob minulých. Je tedy třeba stále si připomínat, že svobodu nabytou v listopadu 1989 je nutné chránit.“ VŠE chystá u příležitosti kulatého výročí Palachova činu v příštím roce na budově starého kampusu školy odhalit pamětní desku.

Podle doc. Mirjam Friedové, děkanky Filozofické fakulty UK, je nutné pokračovat v budování občanské společnosti, o kterou právě Jan Palach tolik usiloval: „Letargie a apatie obyčejných občanů je dnes největším nebezpečím k udržení svobody.“ Pietní vzpomínky na Palacha se za hlavní město Praha zúčastnila i primátorka Adriana Krnáčová.

17. leden: Panelová diskuze Dubček–Palach–Husák

O proměnách společnosti mezi reformami a normalizací se v živé debatě pořádané Studentskou radou Filozofické fakulty UK sešli: Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů, Vítězslav Sommer a Kristina Andělová z Ústavu soudobých dějin a novinář Matěj Metelec ze společnosti A2larm. Zhruba tři desítky posluchačů si vyslechly názory řečníků na dějinné souvislosti utvářející Československo v šedesátých letech, se zaměřením na nedokončenou snahu o reformu společnosti. „V reformě nepanovala shoda, navíc fungování státu vycházelo ze socialistické ústavy z roku 1960 se zakotvenou hlavní úlohou komunistické strany,“ připomněla historička Andělová. Matěj Metelec k tomu dodal, že to, co se dělo u nás, stalo se i jinde ve světě: „Nechybělo alternativnější vnímání světa, společnost se vezla na společné vlně.“

Období tzv. pražského jara odstartované v lednu 1968 je možné podle historika Sommera považovat za období vyrovnávání se se stalinismem: „Ovšem jak se brzy ukázalo, dělo se něco, co funkcionáři neměli pod kontrolou. Báli se změn.“ Petr Blažek jeho slova doplnil: „Dubček i přes velkou politickou slabost dokázal změnám ve společnosti dát zelenou. Nakonec u něj došlo k naprostému zhroucení, už nedokázal KSČ vést, a země se ocitla bez autentického vůdce. Jedenadvacátého srpna 1968 nastala temná noc a začala normalizace.“ Závěrečná část diskuze byla věnována Janu Palachovi, jeho snaze probudit společnost z letargie, která poměrně krátce po invazi v Československu nastala, a odkazu, jenž má co říci i současné společnosti.

18. leden: Film

Součástí vzpomínkového týdne byla též projekce filmu Žert, natočeného v roce 1968 na motivy knihy Milana Kundery. Pod režijním vedením Jaromila Jireše v tragikomických hlavních rolích hrají Josef Somr a Jana Dítětová...

19. leden: Pieta v Karolinu

Závěr týdne patřil komorní pietě na nádvoří Karolina, na tzv. Husově dvorku, kde byla 24. ledna 1969 vystavena rakev s tělem Jana Palacha. Se zemřelým studentem se tehdy loučily desetitisíce lidí…

Po devětačtyřiceti letech si na stejném místě přišly Palachův čin připomenout desítky lidí, studenti a zaměstnanci UK. Rektor Tomáš Zima ve svém úvodním slově obrazně přirovnal tehdejší letargii společnosti, která stála za Palachovým sebeobětováním, k současnému stavu: „Nevážíme si toho, že můžeme svobodně hovořit, svobodně bádat a svobodně učit. Přijde nám to samozřejmé. Ale svobodu a demokracii je třeba i dnes pěstovat, hájit a rozvíjet.“ Vzpomínkové akce se zúčastnil rovněž profesor Jakub S. Trojan, evangelický teolog (rozhovor s ním přineslo iForum přesně před rokem, pozn. red.), který Jana Palacha a jeho rodinu dobře znal. Byl to právě on, kdo jej nakonec doprovodil na poslední cestě. „Celý národ tváří v tvář sebeoběti ustrnul,“ vzpomenul při páteční příležitosti profesor Trojan a dodal, že Jan Palach a síla v něm nastavili každému člověku normu: „Ne abychom následovali jeho čin, ale abychom ve svém životě podstupovali drobné každodenní oběti a odevzdali se pravému smyslu života.“

Poklonit se památce Jana Palacha a zapálit pro něho symbolickou svíčku lidé přicházeli na nádvoří Karolina během celého pátečního dne.

Organizátorem akcí byly tradičně Studentská rada Filozofické fakulty a rektorát UK.

Autor:
Foto: René Volfík, Vladimír Šigut

Sdílejte článek: