Dokud bude poptávka, kácení pralesů se nezastaví

pondělí, 01 únor 2021 06:17

kalendář 1200První únorový den je připomínkou naší zodpovědnosti vůči planetě, přináší šanci něco změnit. U příležitosti Mezinárodního dne bez palmového oleje si magazín Forum povídal s Ondřejem Sedláčkem z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

Produkce palmového oleje zajišťuje živobytí milionům lidí v Malajsii či Indonésii, 38 procent světové produkce rostlinných olejů představuje palmový olej a palmojádrový tuk. Palmový olej a výrobky z něj (kosmetika, prací prostředky, pokrmy, hnojiva, využíván je též v energetice), se staly „hitem“ posledních dvou desítek let. Raketový start ve spotřebě palmového oleje třeba v potravinářském průmyslu v devadesátých letech nastal proto, že se stal vhodnou náhradou za jiné, „nezdravé“ tuky: palmový olej obsahuje jen velmi malé množství trans mastných kyselin.  Má rovněž vysoký výnos a spoustu dalších jedinečných vlastností…

O SedlacekNa druhé straně panuje obecný názor: Za většinu odlesněné plochy původního deštného pralesa včetně živočichů může palma olejná. Navíc pěstování palmy olejné je velmi náročné s ohledem na spotřebu vody…

Palmové plantáže, to jsou požáry a z nich škodlivé emise v ovzduší při jejich zakládání. Mluví se též o erozi půdy, odvodňování rašelinišť, výskytu pesticidů v půdě nebo poklesu hladiny a s ním narušením hydrologické rovnováhy planety. Opravdu to všechno palma olejná „dokáže“?

Nejen to, přidává se úplné vyčerpání půdy, šíření invazních rostlin (viz fotografie zcela dole) a vždy je třeba zdůraznit drtivý dopad na biodiverzitu. Pokud při produkci biopaliv v Evropě - například řepka či slunečnice - můžeme mluvit o drastickém úbytku hmyzu, ptáků nebo třeba dříve běžných polních plevelů, v případě palmy olejné se jedná o přímé ohrožení tisíců druhů rostlin, fascinujících bezobratlých, překrásných ptáků nebo inteligentních primátů. Nemluvě o ztrátě složitých ekologických vazeb a interakci mezi organismy v miliony let vyvíjejících se pralesích.

S každým ujetým kilometrem s biopalivem v nádrži nebo s každou sušenkou obsahující palmový olej nám každému z nás na rukou ulpívá krev zoborožců nebo orangutanů. O vlivu na klima nemluvě. Jen při převozu palmového oleje přes oceán vznikne velké množství oxidu uhličitého. Co je na pak na biopalivech „ekologické“, už dnes nejsou schopni rozumně obhájit ani zarytí přívrženci této slepé uličky.

Svět si začíná uvědomovat dopady dosavadního nezodpovědného přístupu k přírodě a životnímu prostředí. Údajně se daří potlačovat ilegální odlesňování původních porostů. Myslíte, že to znamená, že tentokrát rozum zvítězil? Respektive může ještě zvítězit?

Zatím bych byl s tímto tvrzením opatrný. Nikde jsem neslyšel, že by se zastavilo rozrůstání ploch plantáží palmy, včetně těch na úkor pralesa, možná můžeme mluvit o jejím pozvolnějším nárůstu. To však nestačí. Většina plantáží palmy olejné leží ve státech s nefungujícím státním aparátem, obrovskou korupcí, nezvládnutým soudnictvím i ochranou přírody.

Pueraria Atama Congo spal 1200
Prales v oblasti Atama vypálený za účelem založení plantáže palmy olejné.

Na vývozu palmového oleje bohatne pouze vyšší vrstva, zatímco chudí často ještě více chudnou, protože produkce palmového oleje má dopad na ceny tamních potravin. Dokud bude po palmovém oleji ve světě poptávka taková, jaká dosud je, kácení pralesů se nezastaví. Ale abych nebyl jen skeptický – v Africe jsem viděl docela slušný sekundární prales, který vznikl na místě opuštěných palmových plantáží. Příroda je mocná!

Jak rychle stoupla obliba výrobků z palmového oleje, tak rychle přišla „móda“ či „trend“ – kupovat produkty deklarující jeho absenci. Vede právě tudy cesta ke snížení spotřeby palmového oleje?

Určitě ano. Můžeme tak snížit spotřebu ihned, bez politiků a jejich výmluv a pomalého rozhodování. Asi polovina palmového oleje dováženého k nám končí v potravinářském, případně kosmetickém průmyslu. Tlak spotřebitelů může být tedy velmi účinný. Buď nepřímo snížením spotřeby a oblibou alternativních produktů, anebo přímým tlakem spotřebitelů na výrobce. Zvláště mezi mladými lidmi kolem sebe zaznamenávám, že se nejen zajímají o složení potravin a kosmetiky, ale i o jejich původ. A není jim líto si připlatit. V minulosti jsme se u nás naučili jíst velmi nekvalitní potraviny. Hlavně že byly levnější.

Pueraria Atama Congo 1200Opuštěná plantáž porostlá invazivní popínavou rostlinou - puerarií, která brání regeneraci lesa.

Příkladů bych mohl jmenovat celou řadu: maso pochybného původu plné hormonů a vody, pečivo za pár korun, eidam třicítka, párky s minimem masa atd. A také spousta potravin se „špinavým“ palmovým olejem. Já nakupování kvalitních potravin, které za člověkem neputují přes půl světa, rozhodně fandím.

plakat2018V ČR v roce 2013 vznikla Koalice proti palmovému oleji, která má tři základní cíle: 1. Snížení spotřeby tuků, 2. Nahrazovat palmový olej lokálními oleji a tuky a 3. Certifikovat tam, kde není možné palmový olej nahradit. Můžete tyto kroky okomentovat?

Tuky jsou pro nás důležité, jsou esenciální součástí stravy, ale i jiných produktů denní spotřeby. Ale ano, snížit míru jejich užívání se určitě dá. Určitě lze s olejem na pánvi šetřit, dnes je nádobí na úplně jinétechnické úrovni. Lze ho do jisté míry recyklovat – třeba při nakládání hermelínů. Dá se využít olej ze skleničky od sušených rajčat nebo naložených kapar. Pokud nejíte „tlusté“ okolo šunky, nechte si to na smažení. Stačí o věcech přemýšlet. Přepálený olej můžete odevzdat na sběrných místech. Jednak dělá obrovské problémy v kanalizaci a čističkách odpadních vod, jednak se dá čistit a recyklovat. A co se týká certifikovaného oleje, je to problematické. Je ho a určitě bude vždy málo na to, aby pokryl poptávku. Certifikace v zemích, odkud olej pochází, nemusí skoro nic znamenat. Jsou to země bramborových razítek. Ale ano, pokud už olej palmový, zajímejte se odkud je a jak byl pěstovaný. Tak jako jsme si to již zvykli dělat třeba s kakaem nebo kávou.

RNDr. Ondřej Sedláček, Ph. D. 
Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde po studiích nastoupil na katedru ekologie. Zabývá se výzkumem ptačích společenstev v pralesích a savanách subsaharské Afriky. „Doma“ se věnuje praktické ochraně přírody především se zaměřením na hmyz. Je vášnivým ornitologem. Mimo jiné říká: „Formovala mě příroda, která si našla zázemí v člověkem poraněné krajině.“
Autor:
Foto: Arthur Sniegon, archiv Ondřeje Sedláčka, Shutterstock

Sdílejte článek: