Země v krizi: Obce by měly spolupracovat a zapojit odborníky

úterý, 16 srpen 2022 08:35

Starostové a zastupitelé tuzemských obcí mají za sebou náročné období. Pandemie nemoci covid-19 i statisíce uprchlíků z Ukrajiny před ně postavily řadu do té doby nevídaných úkolů, se kterými se musejí popasovat v rámci svých omezených rozpočtů i lidských zdrojů. S nastupující ekonomickou krizí se navíc zdá, že výhledově ani o moc lépe nebude. Jak kritické období co nejlépe zvládnout, radí docent Michal Plaček z Fakulty sociálních věd UK. Doporučení sestavil na základě vlastního i zahraničního výzkumu a představil je v rámci Expertní skupiny pro Ukrajinu, kterou vytvořila FSV UK po vypuknutí války.

2552ef6a fd82 40fb a6b3 b8778df2e460 (1)
Před válkou z Ukrajiny utekly do České republiky statisíce lidí, převážně ženy a děti.

„Žiji ve Znojmě, kde spolupracuji s radnicí a podílím se na vytváření veřejných politik. Zažil jsem si tam, jak probíhalo krizové řízení během pandemie i poté, co vypukla válka na Ukrajině. Snažím se to, co vidím v reálu, zpracovat i teoreticky, zapojit do svého výzkumu. Tyto dva světy se hodně prolínají,“ vysvětlil docent Plaček podstatu své práce a to, jak poznatky z praxe využívá pro svůj výzkum, a naopak výsledky svých studií šíří z akademického světa ven.

I když se může zdát, že pandemie přinesla českým obcím úplně jinou řadu problémů, než příliv nových obyvatel prchajících před válkou na Ukrajině, skutečnost je jiná.

shutterstock 1274064652

„I v rámci současné krize na Ukrajině můžeme najít mnoho analogií s koronavirovou krizí, která ukázala, že se starostové potýkají s nedostatečnou koordinací, neefektivním přenosem informací a nedostatkem administrativních kapacit na zvládnutí krize. Na první pohled je to možná překvapující zjištění, že tak dva odlišné jevy, jako je válka a pandemie, identifikují tentýž efekt z pohledu managementu obcí. Ve skutečnosti oba jevy patří do množiny týchž fenoménů. Oba jsou totiž negativními jevy, které vyvolávají nestabilitu systému a kladou extrémní nároky na management obcí v měnících se podmínkách,“ upozorňuje docent Plaček.

Události posledních dvou let obnažily jeden z problémů tuzemské veřejné správy, a tím je existence velkého množství obcí s relativně malým počtem obyvatel (v ČR je 6 253 obcí z toho většina do 1000 obyvatel). Zatímco z pohledu občana a demokracie je to ideální stav, protože obyvatelé mají pak v takových obcích k zastupitelstvu blíž, z pohledu ekonomického už to tak růžové není. Malé radnice se s příchodem krizí potýkají s nedostatkem financí i lidských zdrojů na jejich řešení.

Doporučení, která sestavil Michal Plaček obcím pro efektivní řízení v době krizí 
• Na úrovni obcí věnovat pozornost následujícím oblastem: plánování, finance, školství, lidské zdroje, komunikace, benchlearning (přebírání osvědčených postupů) a kompliance (dodržování zákonů a pravidel).
• Připravit krizový plán se základními scénáři vývoje současné situace a aktualizovat stávající strategický plán a něj navazující plány.
• V oblasti financí sledovat tři základní ukazatele: provozní přebytek, ukazatel rozpočtové odpovědnosti a stavy na účtech.
• Činnosti, na které obec nemá kapacitu, lze často zajistit „outsourcingem“ s pomocí neziskového sektoru.
• Zvýšit diskreci ředitelů škol při rozhodování o zakázkách malého rozsahu.
• Při krizové komunikaci vzít v potaz místní kontext.
• Při krizových situacích je nutné s finančními prostředky a majetkem obce nakládat s péčí řádného hospodáře.

„Decentralizace je také spojena s představou o pozitivním efektu konkurence mezi obcemi, který vede ke snižování veřejných výdajů. Podle mého názoru by však obce měly vytvářet tzv. ‚stakeholders relationships‘ (vztahy se zúčastněnými stranami, pozn. red.), protože jako individuální aktéři nemají kapacitu zvládnout problémy spojené s nejistotou, pandemií, válkami. Totéž platí o budoucí velké výzvě, která se týká udržitelnosti. Současný stav umožňuje rychle a efektivně reagovat na krátkodobé a jednoduché problémy (zavření sportovišť), ale selhává při řešení dlouhodobých problémů (integrace, navyšování kapacit škol atd.),“ podotkl Michal Plaček.

plaček
Michal Plaček přenáší teoretická poznání do praxe.

Základem je proto spolupracovat s ostatními obcemi a do krizových týmů zapojovat odborníky z venku (neziskové organizace, sociální služby, experty na komunikaci atd.), business a občany. Přínosné je také porozhlédnout se jinde, tedy nevynalézat nová neověřená řešení, ale spíše použít ta, která se už v jiných obcích v podobných podmínkách osvědčila.

„Úkoly se v krizích hrnou ze všech stran. Musíte se naučit vybírat to, co je nejdůležitější, a na to soustředit síly – strategické plánování je klíčové. Souvisí s tím i finanční management. Abychom uprchlíky úspěšně integrovali, obec musí fungovat tak, aby občané neměli pocit, že se jim s příchodem nových obyvatel nějakým způsobem snížil životní standard,“ podotkl docent Plaček.

Zásadní roli pro zvládnutí krize na úrovni obcí hraje i schopnost starostů a jejich týmů komunikovat s občany. „Komunikace je velmi důležitá. Všechna opatření a postupy je třeba lidem vysvětlovat, vše zapojovat do místního kontextu a nespoléhat na to, že vláda řekla úplně všechno,“ upozornil docent Plaček.

V těchto dnech docent Michal Plaček pomalu balí na cestu do Indonésie. Pojede tam se svým doktorandem Choirulem Anamem, který si vybral Univerzitu Karlovu, aby na ní vedl svůj výzkum, který se věnuje efektivitě tzv. village funds. Tento projekt zavedla v roce 2014 indonéská vláda jako program snížení chudoby především v zemědělských oblastech země (v praxi se začal uplatňovat o rok později). Založený je na jiném způsobu přerozdělování peněz ze státního rozpočtu, kdy část příjmu obcím přichází ve formě dotací.
Michal Plaček spolu se svým doktorandem budou nyní v zemi představovat výsledky výzkumu, který ukazuje, že village funds mají v každém regionu trochu jiný efekt a aby fungovaly tak, jak mají, je třeba systém nastavit úměrně potřebám daného místa.
„Státy, jako je Indonésie, nemají dobře nastavený systém sběru dat. Občas se někde objeví vyjádření, že village funds nefungují. Relevantní data pro tato tvrzení ale nemají. Už jenom správné nastavení sběru dat může pomoct s tím účinnost opatření zvýšit,“ podotkl docent Plaček.
Village funds jsou v chudé Indonésii velkým politickým tématem, i proto výzkum vzbudil pozornost na nejvyšší úrovni. Během cesty po čtvrté nejlidnatější zemi světa se tak vědci setkají i s ministry a guvernéry jednotlivých regionů, aby jim výsledky výzkumu představili.

V kritických momentech, kdy veřejnost volá po rychlém řešení, by také zastupitelé neměli zapomínat na to, že se musí řídit zákony a danými časovými lhůtami. „Politici a zodpovědní úředníci jsou médii a veřejností tlačeni k tomu, aby jednali okamžitě. Na druhou stranu se ale stále musejí pohybovat v zákonném rámci (například zákona o zadávání veřejných zakázek apod.) Když chcete udělat rychlé a dobré rozhodnutí v krizi, může se to nakonec obrátit proti vám, když pak přijde kontrolní audit,“ podotkl vědec.

V současné době žijí všichni v nejistotě. „Budoucí vývoj neznáme. Víme ale, že krize se do budoucna nebude týkat jenom uprchlíků, objevovat se budou další problémy, především ekonomické. České obce jsou poměrně heterogenní. Některé to můžou zvládnout relativně dobře. V jiných se ale může sejít víc problémů naráz,“ upozornil docent Plaček a dodal: „bylo by dobré, aby si obce připravily tři základní scénáře – první je, že se situace bude zhoršovat. Druhý je, že to zůstane tak, jak je to teď. Třetí může být optimistická varianta.“

Díky načrtnutí možného budoucího vývoje se tak obce můžou lépe připravit, efektivněji pracovat s rozpočtem, rozvrhnout si plán investic, zamyslet se, kde je možné šetřit a kde naopak náklady zaručeně porostou.

Doc. Ing. Michal Plaček, MSc., Ph. D.
Je absolventem Vysoké školy ekonomické a Nottingham University Business School, v doktorském studiu pak pokračoval na Masarykově univerzitě. V současné době působí mimo jiné na Katedře veřejné a sociální politiky Fakulty sociálních věd UK, kde se také habilitoval a kde v současné době prochází profesorským řízením. Věnuje se tématům decentralizace veřejné správy, korupci ve veřejné správě, zabývá se také problematikou zelených veřejných zakázek. Teoretická poznání úzce propojuje s praxí. Vede několik zahraničních doktorandů (z Indonésie, Pákistánu i Německa).
Autor:
Foto: Martin Pinkas, Shutterstock, archiv Michala Plačka

Sdílejte článek: