Marek Brousil, ten sympatický medik-vědec s játry

pondělí, 4. březen 2024 07:23

„Jsem jen malou součástí velkého výzkumu,“ říká Marek Brousil, medik z Lékařské fakulty UK v Plzni, který si pravidelně „odbíhá za vědou“ do tamního Biomedicínského centra. Výzkum jater představil na FameLab 2023. A vyhrál!

004Od dalekohledu k vědě

Od malička chtěl být terénním biologem. Jako u každého malého dítěte, i jeho cesta vedla nejprve přes zvířátka: „Abych se o nich mohl z encyklopedií dozvědět víc, naučil jsem se číst už ve školce,“ vzpomíná Marek na své první krůčky ku vědě. Byl prý tehdy schopen ležet hodiny na louce a s dalekohledem „přirostlým“ k očím sledovat ptáky a cvrkot kolem. Lásku k přírodě sdílel s rodiči, ti svého zaníceného biologa podporovali měrou vrchovatou, byť maminka-lékařka průběžně zkoušela malého Marečka nenápadně přitáhnout k medicíně. Tehdy marně.

Gymnázium přihrálo Markovi další výzvy, mimo jiné účast na biologických olympiádách. „Byl jsem uchvácen a začal se více zajímat o botaniku. S přírodovědci jsem začal vyjíždět na letní odborná soustředění na BěstvinkuBěstvinu pro nejúspěšnější z krajských kol olympiád,“ vzpomíná dnes. A tehdy „to“ přišlo: dvanáctiletému Markovi se vědecký koníček proměnil v koně. Výsledky, které zpracoval v rámci jednoho z úkolů olympiády a pozoruhodně doplnil o mikroskopická pozorování, poprvé prezentoval i na juniorské vědecké konferenci (na Přírodovědecké fakultě UK probíhá každoročně od roku 2011). 

006Jak Neuron mění život

Když se Juniorské vědecké konference účastnil podruhé, s novým výzkumem, mohl se pochlubit působením na Katedře experimentální biologie rostlin PřF UK. Během dvou let zpracoval práci na téma pupeny dřevin. Psal se rok 2016, Markovi bylo čtrnáct a získal cenu Neuron-junior! „Ocenění mě tehdy neuvěřitelně nakoplo k další vědě. Dodnes patří k nejvýznamnějším okamžikům, vlastně mi změnilo celý život,“ přiznává Marek, jemuž úspěch mimo jiné otevřel dveře řady vědeckých institucí. Jedny z nich vedly do Biomedicínského centra Lékařské fakulty UK v Plzni.

„Začalo to jako nevinná exkurze. Těšil jsem se, že budu moci z povzdáli sledovat práci operatérů na experimentálním zvířeti. Ale profesor Václav Liška mě vyzval, ať se k operatérům připojím. Jakmile jsem se poprvé postavil k operačnímu stolu, mohl něco přidržet a ruce ´zanořit´ do otevřeného operačního přístupu, uvědomil jsem si: Medicína je tím pravým oborem, který bych (fakt) chtěl dělat celý život!“ A tak Marek nahlas vyslovil přání, zda by se v Laboratoři nádorové léčby a regenerace tkáně vedené profesorem Liškou našlo uplatnění pro nadšence ochotného dojíždět za vědou z pražského Gymnázia Botičská. Našlo se. 

Student-operatér v akci

Od prváku gymnázia až do maturity se tak Marek pravidelně účastnil operací a v rámci Středoškolské odborné činnosti zpracoval studii zabývající se využitím nanomateriálových netkaných textilií na podporu hojení střevních spojek. Několik let se rovněž aktivně podílel na organizaci Summer School of Experimental Surgery pro české i zahraniční studenty medicíny – jedná se o unikátní dvoutýdenní intenzivní kurz chirurgie, na kterém získávají cenné zkušenosti pro budoucí praxi. Rozhodnutí jít na plzeňskou medicínu považuje Marek i dnes za naprosto logické. 

„Přál jsem si dělat vědu už při studiu, což mi ´moje´ fakulta umožňuje. Jsem tady velice rád,“ říká medik-třeťák. Pochvaluje si, že je to právě filozofie a podpora ze strany školy, která umožňuje studentům podílet se na výzkumu: „Naše vyučující těší každý zájem nad rámec výuky a podporují nás. A vytvářejí přátelské ovzduší, které – mohu jen tušit – asi není na jiných školách zcela běžné. Mám to v Plzni rád, studuje se mi tu krásně, bez strašení a v klidu,“ zamýšlí se toho času obyvatel koleje na Bolevecké ulici. 

011

Láska k játrům výzvou

I když jsou prý jeho sny o profesní kariéře prozatím neukotvené a stále se různě vyvíjejí, Marek se v podstatě vrátil na svou louku z dětství; jen dalekohled vyměnil za mikroskop. Aktuálně pozoruje vzorky spontánně recellularizovaných jater. „Práce s buňkami mě nesmírně baví, dovedl bych si představit trávit nad nimi svou vědeckou kariéru. Třeba kdybych se vydal směrem k patologii. Ale třeba se u zkoušky na konci příštího semestru ukáže, že jsem marný,“ směje se.

Lásku k mikroskopu a tkáni, zvláště pak té jaterní, se Marek rozhodl odprezentovat právě na letošním FameLabu. „Měl jsem zrovna po všech zkouškách a výzva z úst mých úžasných školitelek – Lenky ČervenkovéVladimíry Moulisové – se mi zdála natolik zajímavá, že jsem kývl,“ přiznává medik. Pak už stačilo prý „jen“ najít balanc mezi odborností a srozumitelností, přesnost okořenit humorem, a text zvoucí Zprasená játra – nová naděje zvládnout odvyprávět za tři minuty. 

Marek má při vystoupení dvoje játra; jedny vlastní, druhé polystyrénové – nosí je na těle coby rekvizitu. „Vyráběl jsem je s dědou-automechanikem v garáži. Vlastně jsme postupovali stejně, jako kdybychom opravovali potlučené blatníky u auta: trochu řezání a pak hodně broušení, kytování a barvení,“ popisuje tvůrce s úsměvem a neskrývanou vděčností za podporu od celé rodiny: ostatně na národní finále přijeli Marka podpořit i rodiče s babičkou.

012

Objevy v jaterní transplantologii

„Jsem jenom malou součástí velkého vědeckého týmu,“ říká Marek. A s nadšením vysvětluje vizi, se kterou se „jeho“ Laboratoř nádorové léčby a regenerace tkáně snaží o zlepšení transplantační medicíny. Obecným problémem totiž je získávání štěpů, což dvojnásob platí pro játra.  „Z prasečích jater za využití speciálního detergentu získáme mezibuněčnou hmotu. Ta se stane nosnou konstrukcí, do níž bychom potenciálně mohli nasadit lidské buňky, čímž přetvoříme prasečí játra v játra lidská,“ vysvětluje mladý vědec. „Je to ale běh na dlouhou trať. Konkrétně já se zabývám otázkou, zda je použití takto získané mezibuněčné hmoty bezpečné. Malý kousek je proto implantován zpět do prasete. S využitím mikroskopické analýzy sleduji, zda a jak buňky tento materiál osídlují a jestli není přítomna zánětlivá reakce,“ doplňuje budoucí lékař.

008S mezinárodním mentoringem

„Se soutěží FameLab mi přibyla další položka do seznamu úkolů, které bych měl letos splnit. Z toho důvodu jsem skončil s výpomocí na operacích a více se zaměřil na mikroskopickou analýzu. Především musím úspěšně projít náročnými zkouškami, které mě ve třeťáku čekají – třeba patofyziologii se pokusím zvládnout ještě před Vánocemi,“ přeje si. (Rozhovor vznikl v říjnu 2023 – pozn. red.)

A Marka samozřejmě čeká i práce v jeho zaslíbené laboratoři – pustí se do skenování a zhodnocení mikroskopických preparátů: „Jde o vzorky jater, jež jsou součástí ověřovací studie. Právě o ní je v mém vystoupení na FameLab řeč. Cílem pak bude publikovat odborný článek. Při jeho tvorbě mi kromě mých zkušených školitelek bude podporou i Global Talen Mentoring (organizace podporující excelenci a inovace napříč vědeckými obory po celém světě, věnuje se talentovaným mladým lidem, kterým poskytuje dlouhodobý mentoring),“ prozrazuje nejbližší plány.

V čase rozhovoru pro magazín Forum Marek dolaďoval anglický text, čekaly jej soukromé lekce zaměřené na rétoriku s Jatem Dhillonem, letitým spolumoderátor soutěže FameLab v ČR. A se „svými játry“ medik z Plzně zaujal 24. listopadu 2023 i porotu mezinárodního finále FameLab.  

005

Marek Brousil 
Pochází z Berouna. Po studiu na Gymnázium Botičská se rozhodl pro studia na Lékařské fakultě UK v Plzni, je ve třeťáku všeobecného lékařství. Vedle studia spolupracuje s Laboratoři nádorové léčby a regenerace tkáně Biomedicínském centru LFP UK a FN Plzeň, kde se věnuje studiu jater a možnostech využití zvířecích jaterních štěpů v transplantační medicíně. O svém vědeckém zaměření si připravil i tříminutové povídání pro FameLab 2023. A zvítězil v něm! Čekalo ho mezinárodní finále. 
► „Ve volném čase se věnuji studentům středních škol se zájmem o biologii. Oplácím tak péči, které se mi před léty dostalo,“ říká Marek, který – už coby vedoucí – stále tráví čas s přírodovědci na soustředění na Běstvince.
► Že by vědec s velkou budoucností neměl nějaké slabiny? Má je a přiznává: často prý něco ztrácí a prý taky občas zapomíná, kde má být a co mít s sebou. A během rozhovoru přiznal, že i po výtečně složené zkoušce mívá nezřídka pocit, že ji mohl zvládnout mnohem lépe. Proto možná nebývají u Brousilů oslavy zkoušek nikterak okázalé, Marek se raději sbalí a když to jen trochu jde, vyrazí na vandr. „Miluju spaní pod širákem, rád vyjíždím do lesů se svou slečnou nebo kamarády. Mám to rád na Kokořínsku, v Brdech nebo v okolí Střely, kde mohu na túrách šlapat desítky kilometrů,“ říká s nadšením.
► Bratrský unikát: Marek má dva mladší bratry, všichni studují na Gymnázium Botičská: prostřední Lukáš má talent na technický design (získal stipendium v MenART), jeho zálibou je matematika, fyzika a auta – právě teď si jedno svépomocí staví. Nejmladší Šimon je skvělým hráčem na klavír, ale nejspíše z něj bude další lékař.  
Autor:
Foto: Vladimír Šigut

Sdílejte článek: