Petra Frýdlová umí číst z růstové ploténky plazů

čtvrtek, 25 únor 2021 09:10

Stejně jako si jiní lidé pořizují psy a kočky, pro ni jsou domácími mazlíčky plazi. Petra Frýdlová je zbožňuje i studuje. Odhalit tajemství celoživotního růstu těla plazů se jí podařilo spolu s kolegy z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK a ve spolupráci s odborníky ze 3. lékařské fakulty UK a ČVUT. Překvapivé výsledky studie zveřejnil koncem roku 2020 prestižní vědecký časopis Proceedings of The Royal Society B.

petra up

„Ráda se na ně dívám, čtu si o nich, starám se o ně a obdivuji je pro jejich úžasnou diverzitu. Doma mám už mnoho let několik terárií s různými druhy plazů. V práci vlastně jejich výzkumem mohu realizovat svého koníčka,“ zestruční Petra s nadšením na úvod našeho setkání všechny důvody, proč miluje studenokrevné obratlovce. Její tatínek prý ani nemusí svou dceru slyšet; stačí, když vidí její oči: jakmile se v nich objeví jiskra, je řeč o plazech…

Petro, prosím, můžete na úvod čtenářům představit svého miláčka, co vám právě chodí po zádech?

(s nadšením) Je to tilikva obrovská – Tiliqua gigas, kterou chováme spolu s dalšími dvěma desítkami u nás na fakultě. Má ráda šneky, které tu pro ni chováme, umí nás pěkně postrašit svým modrým jazykem, který vyplazuje v případě ohrožení. Patří mezi scinky a byla dovezena z Indonésie. Probíhá tu na nich výzkum v několika okruzích: kolegové se zabývali jejich genetikou, chováním, určením pohlaví a nyní se je snažíme rozmnožit. Právě na ně přichází jaro, a tak nastává ta nejlepší doba.

Informace o celoživotním růstu těla byla jednou z mála, kterou si o plazech z hodin přírodopisu na základní škole člověk nastálo uložil v hlavě. A váš výzkum nám to teď, s dovolením, trošku „zkazil“…

(s úsměvem) To je i není pravda. Prostě se jen možnost celoživotního růstu netýká všech plazích druhů. A současně, až do našeho výzkumu, bylo extrémně náročné určit, zda je růst těla již ukončený či nikoli. 

To si dovedu představit. Třeba sledovat ještěrku a měřit ji jednou měsíčně desítky let…

Ale máme i mnohem menší zástupce, kde měření přírůstku jde opravdu velice špatně.

Předmětem vašeho zkoumání tedy bylo usnadnit „odhalení“, zda daný živočich už dospěl?

Dá se to tak říci (se shovívavým úsměvem). Zaměřili jsme se na analýzu přítomnosti takzvané růstové ploténky v končetinách šupinatých plazů – Squamata (největší řád plazů s téměř 11000 druhy – pozn. red). Právě tato ploténka je totiž nezbytná pro růst dlouhých kostí, jako je například kost stehenní. Jde o chrupavčitou strukturu ve vnitřní architektuře kosti, která se dá v detailu zobrazit metodou rentgenové mikrotomografie - µCT. Bez růstové ploténky není kost schopná do délky růst. U savců vede její nevratné vymizení k definitivnímu ukončení růstu.

Obr  2 webPodélný řez proximální epifýzou stehenní kosti zachycený pomocí rentgenové mikrotomografie s přítomnou (a) a resorbovanou (b) růstovou ploténkou. Hvězdička značí přítomnost růstové ploténky

Proto lidé přestanou v určitém věku, po pubertě růst a jejich výška se téměř nemění?

Přesně tak. Obecně se dá říci, že v průběhu života se velikost nemění u všech savců a ptáků. A nám se nově podařilo zjistit, že ukončený růst má také většina šupinatých plazů. Navíc z literatury vyplývá, že ukončený růst je typický i pro krokodýly, mnohé dinosaury a možná i želvy. Nelze proto vyloučit, že ukončený růst mohl být „vlastností“ i společného předka těchto všech skupin, všech blanatých suchozemských obratlovců – Amniota.

Proč jste se při výzkumu spojila právě s vědci ze 3. LF UK a ČVUT?

Na společnou cestu nás nejprve svedl pan profesor Daniel Frynta z PřF UK (též poradce pro studium specializace Ekologie a etologie na Katedře zoologie – pozn. red.), který se zná s profesorem Michalem Andělem ze 3. LF (též proděkan pro akademické tradice a etiku a vedoucí Katedry interních oborů – pozn. red.). Povídali si o novém µCT, které sestrojili právě inženýři z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT a poskytli ho Ústavu anatomie 3. LF UK. Dostali jsme nabídku, že bychom jej mohli rovněž využívat pro naše zoologické výzkumy. Na projektu se vedle tří českých institucí podílela i Katedra biověd Univerzity v Salcburku.

Tato spolupráce lidí ze tří různých oborů je, myslím, velmi přínosná: propojuje mne blízkou zoologii s anatomií a její znalostí histologických metod. Spolu s technickým přístupem inženýrů jsme schopni dokonale vizualizovat morfologické struktury studovaných objektů. Zkrátka integrací několika různorodých oborů jsme ve výsledku docílili mnohem kvalitnějšího výstupu. A to se jistě počítá!

Čím vás osobně výzkum nejvíce překvapil? Objevení růstové ploténky to určitě nebylo. 

Růstová ploténka je struktura dlouho známá. Nová je idea, že její vymizení by mohlo být bráno jako důkaz zastavení růstu u plazů. Trendem užívaným do dnešní doby bylo zvířata spíše měřit, což je v dlouhodobém horizontu poměrně náročné a nepřesné. Vizualizace růstové chrupavky pomocí µCT je elegantní řešení, protože je rychlé, neinvazivní a dá se tedy tímto způsobem vyšetřit velké množství jedinců/druhů. Zjištění, že plazi mají ukončený růst, nebylo pro mne osobně až tak překvapivé. Každý, kdo choval nějaký druh ještěra ví, že mu doma ani po dvaceti letech nevyroste tyranosaurus. Mnohem překvapivější je, jak moc těžké je vyvrátit takto hluboce zakořeněnou učebnicovou poučku, a to i z odborné literatury. Moje práce totiž rozhodně není první, která by naznačovala, že plazi nerostou celý život.

Obr  1 webGekončík africký (Hemitheconyx caudicinctus) jako jeden ze zástupců šupinatých plazů

A jak je na tom s růstem váš „mazel“, ještě roste?

Jeho růstovou chrupavku jsem ještě neanalyzovala. Ačkoliv by to bylo teoreticky možné, existují již protokoly jak využít µCT in vivo. Nicméně vzhledem k odhadu jeho stáří a zkušenosti u jiných jedinců stejného druhu předpokládám, že už růstová chrupavka zanikla a jeho růst je tedy alespoň do délky ukončen. Musíme si ale dávat pozor, abychom jej moc nepřekrmovali, k čemuž má mimochodem tento druh velké sklony. Pokud by k tomu došlo, pak by se jeho hmotnost mohla ještě zcela jistě zvýšit.

Petro, zbývá vám volný čas i na něco jiného než na plazy?

S časem je to hodně složité vzhledem k tomu, že mám dvě malé děti. Skloubit vědeckou práci s péčí o rodinu ještě více zesložiťuje současná situace v době pandemie. Nicméně jsem nadšenec jógy, takže pro tu si vždy čas najdu.

RNDr. Petra Frýdlová, Ph. D.
Narodila se v Praze v roce 1985. Na Přírodovědecké fakultě UK absolvovala obor Zoologie, a to postupně v bakalářském, magisterském i doktorském studiu. Na Katedře zoologie působí dodnes, a to již od roku 2011. Od roku 2018 navíc i na 3. lékařské fakultě UK. Právě růstem plazů se dlouhodobě zabývá ve svém výzkumu. „Lákají mne ale i etologické a ekomorfologické aspekty jejich života,“ prozrazuje úspěšná zooložka, která má za sebou i účast na řadě terénních cest po Indonésii, Arménii a Somalilandu.
Autor:
Foto: Petra Frýdlová, Wikimedia

Sdílejte článek: