Armenistka: Kavkaz je křižovatkou kultur, jazyků a civilizací

pátek, 07 květen 2021 15:32

Mnoho typů krajin, vzájemně nepříbuzných jazyků, všechny možné druhy zvyklostí a tradic. Region na pomezí jihozápadní Asie a východní Evropy studuje docentka Petra Košťálová z Ústavu východoevropských studií FF UK roky. Arménie je pro ni zdrojem témat a podnětů, s nimiž si vystačí na celý život, jak prozrazuje v interview Filozofické fakulty UK. A vysvětluje též, co vše obnáší studium kavkazologie.

kostalova

Kavkazské země, jež se dnes v médiích objevují především v souvislosti s geopolitickými konflikty, podle Petry Košťálové stále čekají na příliv badatelů, kteří se ponoří do mezioborového výzkumu pokrývajícího i zdejší folklór a literaturu. S kolegy z ústavu v roce 2019 připravila nový studijní modul pro navazující magisterské studium kavkazologie, který má k regionu přitáhnout nové generace odborníků. Předměty v modulu se zaměřují na jazyky a dějiny těchto zemí, nabízejí ale i vhled do života jejich obyvatel a malý etnografický exkurz do místních zvyků a tradic.

Ve svých pracích jste se dosud věnovala hlavně Arménii, armenistiku jste také vystudovala. Co vás přivedlo k zájmu právě o tuto zakavkazskou zemi?

Resize of IMG beta0225Náhoda. Chtěla jsem původně studovat etnologii, ale v té době se otevírala pouze v kombinaci s arménštinou. Před přijímačkami jsem si tedy půjčila dvě knížky o Arménii, která mě okouzlila. Prastará země, staré křesťanství, krásná krajina... Proto jsem arménským studiím věnovala i svou diplomovou práci zaměřenou na „trubadúrskou“ poezii původem arménského básníka Sajať-Novy působícího na dvoře jednoho gruzínského krále z 18. století. Díky tomu jsem měla možnost studovat kombinovaný doktorát v Praze a zároveň ve francouzském Montpellier, kde jsem se dostala k dalším středověkým tématům a také k překladům starších arménských kronik.

Mezi hlavní jazyky kavkazského regionu patří arménština s gruzínštinou a ázerbájdžánštinou. Mají něco společného?

S výjimkou dlouhodobých historických kontaktů vlastně nic. Z hlediska jejich příbuznosti se tu prolíná hned několik navzájem nezávislých a nepříbuzných jazykových rodin. Gruzínština je jazyk, který patří do samostatné kartvelské rodiny kavkazských jazyků. Jiné jazyky tohoto regionu se řadí k dalším, minimálně třem zcela samostatným jazykovým rodinám severního Kavkazu. Jejich studium je poměrně náročné – již vymizelá ubychština ze severního Kavkazu měla téměř osmdesát souhlásek a patrně jenom jednu samohlásku. Arménština patří do indoevropské jazykové rodiny, je však takzvaným jazykovým izolátem, takže podobně jako řečtina a albánština tvoří samostatnou větev. Ázerbájdžánština patří k turkickým jazykům altajské jazykové rodiny.

Resize of IMG 9416
Názvy různých koření v arménštině na ústředním zastřešeném trhu v metropoli Jerevanu.

Je člověk bez lingvistického vzdělání schopný takové jazyky rozpoznat? Jsou si alespoň něčím podobné, takže bychom je dokázali někam zařadit?

Laikovi mohou severokavkazské jazyky připadat podobné kvůli dvakrát až třikrát většímu množství souhlásek, než jsme zvyklí ze slovanských jazyků. Každý stát má samozřejmě svou spisovnou verzi jazyka, ale kromě toho zde existuje i celá řada dialektů. Kavkaz má navíc své vlastní systémy písma. Arménské a gruzínské písmo souvisí s raným přijetím křesťanství v regionu na počátku 4. století našeho letopočtu a existuje v nich bohatá literární tradice už od století pátého, která se udržela dodnes. Ve středověku zanikla kavkazská Albánie, další křesťanská kultura s vlastním jazykem a písmem. Kromě toho se v regionu používalo i arabské písmo, později na severním Kavkaze se ujala cyrilice, dnes v případě ázerbájdžánštiny latinka.

Napadá mě snad jedno kulturní přiblížení všech tří hlavních kavkazských jazyků, a to je tvorba kavkazských „trubadúrů“ neboli ášigů. Nejznámější z nich, Sajať-Nova, byl schopen improvizovat jak v arménštině, tak v ázerbájdžánštině i gruzínštině. Ve všech těchto jazycích také existovala určitá vrstva slov, která byla všeobecně srozumitelná i pro různojazyčné obecenstvo – týkala se slovní zásoby pro milostnou lyriku a souvisela se zkrášlováním textu. Dále můžeme zmínit třeba slavný román Ali a Nino, i ten by se dal nazvat celokavkazským.

Resize of IMG 9259Takže lidé se tu mezi sebou běžně nedomluví?

Hlavním sdíleným jazykem regionu byla po několik staletí turečtina a potom samozřejmě ruština. Arménie má dodnes velmi dobrou výuku ruštiny; Arméni žijící v Arménii jsou skoro bilingvní. Tradičně jsou také mnohem vázanější na Rusko než sousední Gruzie, která má k Rusku poněkud jiný vztah vzhledem k přetrvávajícím problémům se separatistickými republikami Abcházií a Jižní Osetií a rusko-gruzínskou válkou v roce 2008. Obecně ale platí, že po celém Kavkaze se dá velice dobře domluvit rusky.

Bude se nový modul kavkazologie zaměřovat jen na jazyky, nebo nabídne studentům i něco jiného?

Kromě studia arménštiny, ázerbájdžánštiny a gruzínštiny si mohou studenti vybrat předměty, jako jsou dějiny kavkazských zemí od starověku až po 20. a 21. století, základy kavkazologie nebo folklór a literaturu Kavkazu. Úvod do této disciplíny je směsí témat z historie, etnologie, religionistiky, muzikologie a komparatistiky, kde se studenti mohou dozvědět o tradičních zvycích Kavkazu, například o zákonu krevní msty, zákonu pohostinnosti, o tradiční rodině, svatebních zvycích i rodinné a výroční obřadnosti. Ústav východoevropských studií nabízí také širokou škálu výběrových přednášek, které zájemce hlouběji seznamují s náboženstvím, historií a literaturou regionu. Studenti mají také velkou šanci vyjet do zahraničí. Ústav má kontakty na zahraniční katedry, s nimiž má Univerzita Karlova meziuniverzitní dohody.

Resize of IMG beta0116
Cestování na pestrém Kavkaze nabízí mnohá dobrodružství i zajímavá setkání nejen v horách.

Je podle vás bezpečné jet studovat třeba do Jerevanu nebo Tbilisi?

Z mých zkušeností plyne, že ano. Hlavní města nebývají neklidnými oblastmi. Ale vždy raději doporučuji konzultace s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, protože situace se může měnit – nyní v případě nedávné války mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Naši studenti na stáže běžně vyjíždějí a špatné zkušenosti jsme nezaznamenali. Obecně by měl mít člověk na paměti pár věcí, například tu, že koncept cti je zde daleko zažitější a lidé víc dbají na svou pověst a pověst své rodiny.

Resize of IMG 9059Z jejich pohledu jsme my příliš liberální společností, ač ne tolik ve spojitosti s oblékáním, jako je tomu třeba v sousedním Íránu, kde žena musí mít alespoň zakryté vlasy. Kavkazská mentalita je té naší podobná, mezilidské kontakty se odehrávají zhruba na takové úrovni, jako tomu u nás bývalo dřív – rodina se schází častěji a ve větším počtu, péče o seniory se v domácnosti považuje za samozřejmost, stejně jako to, že provdaná žena upřednostní svou rodinu před vlastní kariérou. Ale pro naše studenty by to neměl být žádný problém. Když do té společnosti zapadnete, snadno už pochopíte, jak věci fungují nebo nefungují.

Kavkaz je bohatý na etnika, náboženství i kulturu, ale zároveň kvůli sporům o identitu a historii poznal i genocidu: tu arménskou. Existuje podle vás něco, co zdejší země spojuje?

Jako první mě napadá právě ta kavkazská mentalita, o které jsem mluvila. Do značné míry odráží romantickou ruskou literaturu – kavkazský bohatýr, který se vůči ženám chová jemně, na druhou stranu odpovídá na každou urážku. Je to samozřejmě literární stereotyp, ale vychází z něčeho, čeho si zde před dvěma sty lety všimli autoři jako Lermontov nebo Tolstoj a zachytili to ve svých textech. Zčásti to tamní mentalitu odráží i dnes.

Resize of IMG 8309
Věčně hořící oheň v jerevanském památníku genocidy Arménů před zhruba sto lety.

Existuje tu také silná provázanost konceptu cti napříč mužským a ženským světem. Je to podobné jako na celém Předním východě, ve Střední Asii, v Maghrebu a jinde. Člověk zde buduje svoji identitu částečně podle toho, jak se na něj dívají ostatní. Proto je koncept cti tolik závislý na názoru druhých, a proto za jeho porušení následuje postih.

Nacházíte ještě něco společného?

Jinak se sjednocující charakter pro Kavkaz hledá velmi těžce. Kavkaz má mnoho typů krajin, na malém prostoru se potkávají vzájemně vzdálené jazyky a všechny možné typy zvyklostí. Žijí zde vedle sebe křesťané, muslimové, horští Židé, jezídi. Kavkaz býval i útulkem sekt, které se odtrhávaly od většinových proudů. Akademicky je tato oblast menšinová záležitost, přitom je to nepřeberné pole témat pro výzkum, a to nejenom pro etnology, ale i pro historiky, lingvisty, politology nebo religionisty – a v neposlední řadě i pro archeology.

Resize of IMG 8047Například kavkazské pohanství je pro české čtenáře zatím málo popsaný, ale velmi zajímavý fenomén, rovněž fascinující kavkazské tance, zcela výjimečný gruzínský vícehlasý zpěv nebo arménský jednohlas doprovázený zvukem tradiční flétny duduk, které jsou zařazené na seznam UNESCO.

Závody koní, tradiční lukostřelba, zápasení, chůze po laně, opékání šašliku, rituální přípitky, arménský koňak (na snímku z jerevanské palírny) nebo gruzínské víno a mnoho dalšího – i to je nedílná součást zdejší tradiční kultury.

Co bychom podle vás měli o Kavkazu vědět?

Většině lidí se většinou vybaví války po roce 1991, což je podle mě škoda, přestože jde o důležité téma z hlediska mezinárodních vztahů: Kavkaz je strategicky nesmírně významný region, kde se střetává plno regionálních a nadregionálních hráčů. Region silně zasahuje i současný konflikt Turecka a Sýrie, protože v oblasti, kde Turecko vede takzvanou protikurdskou operaci, žily i po genocidě desítky tisíc Arménů. Takřka všichni se odsud odstěhovali do Jerevanu nebo i do Francie, Švédska, Belgie, Kanady či USA.

Resize of IMG 9676
Spousta věcí pod Araratem se v Arménii jmenuje - Ararat, například jako slavná značka arménského koňaku (snímek výše).

Situace se navíc dál vyhrocuje po nedávné šestitýdenní válce v Karabachu. Média jí dávají nejvíce prostoru, čemuž samozřejmě rozumím. Ale už jen tím, že jsme na půdě filozofické fakulty, která vždy nabízela více pohledů, by byla škoda spojovat všechno pouze s válkou v Čečensku a Karabachu. Bylo by zajímavé upozornit na zdejší folklór, literaturu, tradiční zvyky, lidové písně. Zkrátka vidět Kavkaz různoroději.

Chystáte v ústavu nějaké nové publikace, které souvisejí s tím, o čem jste mi vyprávěla?

Letos s kolegy dokončujeme obsáhlou monografii Dějiny Arménie, která by měla vyjít v rámci edice Dějiny států v NLN. Vyjde i fakultní číslo časopisu Oriens Aliter věnované kavkazologii.

simonpolskyDále máme v plánu vydat antologii kavkazské tradiční poezie, která by obsahovala například válečné klanové písně a balady – ne nepodobné písním o skotských bitvách –, písně o lásce, vyhnanství, písně léčitelské a mnohé jiné. Je zajímavé zkoumat souvislost mezi příběhy o severokavkazských hrdinech Nartech, dávných arménských králích, s cyklem artušovských legend, ve kterých se vyskytují totožné motivy: třeba svatý grál, král Rybář, jezerní paní a meč potopený v jezeře.

Ráda bych se v této antologii také pokusila o překlad, který českým čtenářům alespoň trochu přiblíží zvukomalebnost původních jazyků – například kombinaci arménských slov jako sarer, darer (hory staletí), mšuš anhujs (mlha beznaděje) nebo cirani džejrani (meruňka/purpur, gazela), což jsou obraty typické pro trubadúrskou lyriku i pro moderní vlasteneckou poezii. Máme z čeho čerpat, a tak pořád je co psát.

 Doc. PhDr. Petra Košťálová, Ph. D.
Působí na FF UK, věnuje se kavkazologii. Vystudovala etnologii a armenistiku na Filozofické fakultě UK. Zabývá se tématy stereotypních obrazů a kolektivní paměti, konkrétně se zaměřuje na arménské dějiny a kulturu. Je autorkou odborných článků a několika monografií: Písně země Nairi; Arménské kroniky od jezera Van; Stereotypní obrazy a etnické mýty: kulturní identita Arménie; Šimon Polský: Putování 1608–1618 (cestopis a kroniky arménského písaře). Je spoluautorkou monografie Katastrofa křesťanů: likvidace Arménů, Asyřanů a Řeků v Osmanské říši v letech 1914–1923.
Autor: Tereza Šindelářová, FF UK
Foto: Martin Rychlík, archiv

Sdílejte článek: