Sportovní genetické testy: Kdy mají smysl?

čtvrtek, 10 červen 2021 09:15

„Smysl genetických testů vidím v kombinaci s dalšími biochemickými markery a nejrůznějšími senzory pro individuální optimalizaci tréninku a jídelníčku či například předcházení zranění. V žádném případě ale nelze dělat závěry typu – nemáš sprinterské geny, přestaň běhat,“ míní docent Miroslav Petr z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (FTVS UK).

FTVS00016

Už i v České republice existují firmy, které nabízí komerční genetické testy sportovních dispozic nebo týkající se například sklonů k nadváze. „Obezita je krásný příklad toho, jak je to velmi komplexní systém. Neexistuje jeden ‚gen obezity‘ – ze studií dvojčat víme, že se rodíme s určitým genetickým základem, ale výslednou váhu můžeme ze šedesáti procent ovlivnit způsobem života a vnějšími vlivy,“ vysvětluje Miroslav Petr, proděkan pro vědeckou a výzkumnou činnost na FTVS UK. 

Podobné je to podle něho i s dalšími "geny pro sport". „Současné asociační studie sledují výskyt určitého genotypu a některých vlastností jako například rychlost, vytrvalost nebo tendence k obezitě. Ale to, že se něco vyskytuje v přítomnosti druhého ještě neznamená, že je mezi tím příčinná souvislost,“ varuje Petr a zdůrazňuje, že pro lepší pochopení souvislostí je třeba dělat intervenční studie, kdy se namodelují určité podmínky – například způsob a intenzita posilování a pak se u skupin s různou genovou variantou sleduje, zda dochází k rozdílným výsledkům. „Takových studií je ale bohužel zatím velmi málo,“ dodává.

„My jsme teď například studovali 100 vrcholových sportovců – fotbalistů, u kterých jsme interpretovali patnáct genových variant především v nutriční oblasti. Například, zda by konkrétnímu fotbalistovi pomohl kofein před zápasem či by si měl dávat pozor na laktózu,“ popisuje Miroslav Petr.

Kofein k lepšímu výkonu pomůže jen někomu

Kofein, všeobecně používaný pro své stimulující účinky, je různými osobami metabolizován s odlišnou rychlostí. Ta je podmíněna nejen frekvencí jeho konzumace, ale především variantami genu metabolizujících kofein –  genu CYP1A2. Ukázalo se, že jedinci s pomalým genotypem nemají při vytrvalostní zátěži z použití kofeinu užitek, ba naopak jejich dosažené časy se zhoršovaly spolu se zvyšující se dávkou kofeinu. U rychle metabolizujících osob byl tento efekt zcela obrácený – více kofeinu znamenal lepší vytrvalostní výkon.

FTVS00001Skutečně ale existují dvě genové mutace v genech EPORMSTM, které zcela neoddiskutovatelně sportovní výkon podporují, vyskytují se ale velmi zřídka. První z nich kóduje receptor pro erytropoetin, který je z důsledku mutace citlivější. „Takový jedinec vytváří větší množství krvinek červené řady, má lepší transportní kapacitu pro kyslík a díky tomu je zvýhodněn pro vytrvalostní výkon. První, u koho byla tato mutace popsána, je finský běžkař Antero Mäntyranta (1937–2013), který v šedesátých letech třikrát vyhrál olympiádu a získal ještě další tři medaile z OH,“ říká Miroslav Petr.

Druhá mutace se týká myostatinu, specifického proteinu, který blokuje aktivaci takzvaných satelitních buněk ve svalu. Jeho role tak zasahuje do obnovy poškozených svalových vláken a jejich hypertrofie. Jedinci s mutací mají přirozeně zablokovaný tlumící vliv myostatinu na hypertrofii svalstva a díky tomu rychleji získávají svalovou hmotu. O několika kulturistech se spekuluje, že mají tento gen zablokovaný.

Gen nevěry

Podobně byl pomocí asociačních studií zkoumán například gen pro dopaminový receptor, který je asociován s rizikovějším chováním. Jeho konkrétní varianta se častěji vyskytuje u jedinců, kteří více podléhají rizikovému chování – jsou závislí na automatech, návykových látkách, či je u nich větší riziko nevěry. Tento gen se pak marketingově prodává jako „gen nevěry“.

„V žádném případě nelze na základě asociačních studií dělat závěry typu nemáš sprinterské geny, přestaň běhat. Výsledky jsou vždy na úrovni vyšší či nižší pravděpodobnosti. Genetika za výsledné výkony může jen částečně a sport má mimo jiné i významnou socializační funkci, přináší potěšení a další zdravotní benefity… Navíc většina lidí tuší, zda jsou spíše sprinteři či vytrvalci. Výsledky genetických testů ale mohou například pomoci s nastavením individuálního tréninkového plánu – že je dobré rozvíjet to, pro co má daný jedinec vlohy či například to, že se sportovec nezlepšuje není způsobeno špatným tréninkem, ale spíše genetickým základem,“ vysvětluje Petr.

FTVS00019

Veliký potenciál ale odborníci vidí ve využití genetických testů v kombinaci s dalšími biochemickými markery a nejrůznějšími senzory pro individuální optimalizaci tréninku a jídelníčku či například předcházení zranění. „Genetické testy mohou přinášet důležité informace ve sportovní výživě – každý člověk vyžaduje individuální přístup, protože každý reagujeme jinak na kofein či laktózu, jinak metabolizujeme vitamíny i léčiva, nemusíme být schopni trávit určité potraviny,...“ vyjmenovává Petr.

Určitá část „sportovních genů“ zasahuje do struktury svalů a týká se kolagenních vláken či pojivové tkáně a různé odchylky mohou přinášet větší riziko zranění, na které je možné se preventivně zaměřit a ve výsledku mu předejít. „Umím si brzy představit, že pokud jedinec vhodně nakombinuje výsledky genetických testů, biochemických markerů a dalších fyziologických funkcí těla, dostane velmi kvalitní informace pro svůj optimální sportovní výkon, a především pro udržení dobrého zdraví,“ uzavírá Miroslav Petr.

Doc. PhDr. Miroslav Petr, Ph. D.
Působí jako vědec, vyučující a proděkan pro vědeckou a výzkumnou činnost na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Mezi jeho odborné zájmy patří především sportovní výživa, nutrigenomika a sportovní genomika. V minulosti se věnoval hodu diskem a v juniorské kategorii reprezentoval ČR.
Autor:
Foto: Martin Pinkas, Shutterstock

Sdílejte článek: