Nová analýza UK: Porodnost v Česku nesnížil ani covid-19

pátek, 20 srpen 2021 13:59

„Potřebujeme nejen znát demografické trendy, ale také je vysvětlit a na základě toho je předvídat,“ říká k projektu Současná česká rodina docentka Jiřina Kocourková z Přírodovědecké fakulty UK. Výzkum, který spojil odborníky tří institucí, si posvítil mimo jiné na reprodukční plány, partnerství, mezigenerační vztahy a zajímá jej též vliv pandemie na zdraví. Je součástí velkého mezinárodního výzkumného programu Generations and Gender Programme (GGP).

batolata

Hodnocení vlivu epidemie covid-19 bylo zatím soustředěno na úmrtnost. Teprve s devítiměsíčním zpožděním od počátku epidemie je podle odborníků možné pozornost zaměřit na porodnost. „Paradoxně, přestože Česko patřilo k nejvíce zasaženým zemím, tak vývoj počtu narozených dětí zatím nenaznačuje hluboký pokles, jako byl zaznamenán v prosinci 2020 a lednu 2021 v Itálii a Španělsku,“ konstatuje Kocourková, vedoucí katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě UK. Sběr dat pro studii odstartoval 4. května.

TZ faktoryV Česku byl zaznamenán mírný meziroční pokles počtu narozených jen v prosinci 2020, ale již v lednu až březnu 2021 naopak nastal meziroční nárůst. Může to být podle Kocourkové dáno tím, že Česko se dostalo do čela zasažených zemí až na podzim 2020, zatímco Itálie a Španělsko už na jaře 2020. Takže hlubší propad v počtu narozených nás teprve může čekat. Nebo to může být tím, že vliv epidemie covid-19 u nás působí jinak než v ostatních zemích, což odráží odlišnosti v ekonomickém, demografickém i politickém prostředí.

dva kruhJiřina Kocourková zdůrazňuje, že demografové uvítají každého, kdo se zapojí, protože je třeba mít mezi dotazovanými zastoupení v celém spektru věkové skupiny 18 až 69 let. Zatím mají výsledky pilotní studie, která proběhla v prosinci 2020 a dubnu 2021. Na zpracování tématu Co ovlivňuje plodnost v době pandemie, se podílí také doktorka Jitka Slabá (na fotografii vlevo s Tomášem Sobotkou), která je nyní na stáži ve Vídni na významném demografickém pracovišti VID (Vienna Institute of Demography), kde bude mimo jiné zapojena do porovnání dat za Česko a Rakousko pod vedením doktora Tomáše Sobotky

Na výzkumu Současná česká rodina se mimo pracovníků Univerzity Karlovy podílejí i pracovníci Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Velkým přínosem výzkumu je, že je multitematický, zabývá se velkým množstvím témat, dotýkajících se současné rodiny v různých fázích života. Kromě otázek kolem reprodukčních plánů se výzkum rovněž zabývá třeba formováním partnerství, postojům k soužití, partnerskými a mezigeneračními vztahy, péčí o dítě, postojům ke zdraví, vlivem pandemie na zdraví či postoji k očkování obecně.

lidi

Magazín Forum u demografky Jiřiny Kocourkové (na fotografii vlevo dole) zjišťoval další podrobnosti:

Kocourková kruh upVíte, jestli se stav v ČR liší od ostatních zemí? Máte srovnání?

Odborníci očekávali, že ve vyspělých zemích nastane spíše propad plodnosti, než nárůst plodnosti. Na základě vývoje měsíčních počtů narozených dětí a jejich srovnání s předchozím rokem ve vybraných evropských státech se ukazuje, že pokud došlo k propadu, tak jen v období listopadu 2020 až lednu 2021 ale s velkými rozdíly mezi státy a regiony v Evropě. Největší propad v jižní Evropě – v průměru o dvacet procent, mírný propad ve střední a západní Evropě (pět až deset procent), a žádný propad v severní Evropě. Meziroční nárůst počtu narozených byl zaznamenán už od února 2021 v severní, západní a východní Evropě. Zatím jsou publikována data jen do letošního března. Z hlediska dosavadního mezinárodního srovnání lze říci, že v Česku se negativní vliv epidemie covid-19 na počet narozených dětí zatím neprojevil.

To jsou tedy již pozorované důsledky počátku pandemie. A samotnému narození dítěte předchází záměr a rozhodnutí mít dítě. Postojům  k otázce mít děti v daných podmínkách a skutečnému plánování plodnosti se věnují výběrová šetření a toto naše šetření je jedním z nich.

V podstatě se neví, jak dlouho bude pandemie ještě trvat. Je i tato skutečnost v průzkumu nějakým způsobem zohledněna?

To samozřejmě předpovědět neumíme, ale z toho důvodu po celou dobu sběru dat monitorujeme vývoj pandemické situace a platná opatření a jejich dopad na rodiny a jednotlivce. Abychom pak jejich případný vliv na sebraná data byli schopní identifikovat. Je potřeba si uvědomit, že k analýze o záměrech mít dítě se obvykle přistupuje prostřednictvím dotazování na plány ve výhledu tří let. V tomto případě je tedy možné, že ačkoliv někteří kvůli stávající pandemické situaci plán mít dítě odložili o rok, tak stále jej ve výhledu tří let plánují. Je však možné, hlavně v případě dětí vyššího pořadí, že své předpandemické plány zcela přehodnotí a úplně zredukují své původní představy o počtu dětí, které by chtěli mít.

tema intimni zivot page 0001tema deti  1 page 0001

Nedávná zahraniční studie (Luppi et al. 2020. The impact of COVID-19 on fertility plans in Italy, Germany, France, Spain and UK. Demographic Research. 43) ukázala, že tyto reprodukční plány jsou ovlivněny nejen standardními charakteristikami jako jsou věk, vzdělání či ekonomická situace, ale může na ně mít vliv i horší pandemická situace v regionu, což se potvrdilo například v Německu. Zde jedinci žijící v regionech, které byly více zasaženy pandemií, od svých reprodukčních plánů častěji zcela upustili oproti těm jedincům z regionů, kde pandemie měla mírnější průběh. Na druhou stranu se ale také ukázalo, že jiní lidé mohli pandemii naopak vnímat jako vhodný čas pro početí dítěte s ohledem na skutečnost, že možnosti trávení času se omezily a výhled do budoucnosti je stále do značné míry nejistý.

Jak vypadá vzorek respondentů - odkud, z jaké sociální bubliny, pocházejí, kde žijí, jakou práci mají či měli?

Cílem šetření je získat reprezentativní údaje od mužů a žen ve věku 18 až 69 let. Pilotní studie je založena na kvótním výběru, který zajišťuje reprezentativní zastoupení respondentů z hlediska věku a pohlaví. Aktuálně sbíraná data vycházejí z pravděpodobnostního výběru, a tak mají všichni občané ČR ve věku 18 až 69 roků stejnou pravděpodobnost, že se stanou účastníky ve výzkumu a výsledky by tak spolehlivě měli reprezentovat celou českou populaci v tomto věkovém rozpětí.

Co je vlastně smyslem výzkumu?

Potřebujeme nejen znát demografické trendy, ale také je vysvětlit a na základě toho je předvídat. Díky tomu můžeme s předstihem upozorňovat na důsledky, které může mít pokles nebo nerovnoměrný vývoj počtu narozených dětí na školský systém, pracovní trh, trh s bydlením, a další systémy. Naplňování reprodukčních plánů lidí velmi citlivě reaguje na podmínky ve společnosti. Jestliže je situace nepříznivá, tak lidé realizaci plánů mít děti odkládají a když je realizují s opožděním, tak dochází k výkyvům ve vývoji věkové pyramidy, což má nepříznivý dopad na celý ekonomický a sociální systém. Výsledky našeho výzkumu slouží nejen k tomu, aby mohla být včas přijímaná opatření na zmírnění důsledků takového vývoje, ale také k hledání způsobu, jak tomu předcházet.

K čemu vám údaje budou? 

Nyní jsou jednotlivá témata zpracovávána. Téma Jak se proměnilo formování partnerství  má na starost profesor Martin Kreidl z Masarykovy univerzity, zpracování výsledků Jak se změnily podmínky péče o děti řeší doktorka Anna Šťastná z Přírodovědecké fakulty UK a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

TZ plodnost

O čem zjištěné informace vypovídají?

Zajímavým zjištěním je, že přestože se pandemická situace stále zhoršovala, tak postoje k vlivu pandemie na společnost se moc nezměnily. Víc jak osmdesát procent souhlasilo s tím, že pandemie trvale promění fungování společnosti a 78 procent se domnívá, že se významně sníží společenský blahobyt. Na druhou stranu pouze 43 procent souhlasilo, že pandemie významně změní rodinné vztahy, i když ve sledovaném období došlo k mírnému nárůstu souhlasných odpovědí.

Z hlediska osobní situace dotazovaných se zdá, že partnerské vztahy a vztahy v rámci rodiny byly o něco méně zasaženou oblastí než finanční situace, jistota zaměstnání a pracovní podmínky. Čtvrtina uvedla, že došlo ke zhoršení partnerských vztahů nebo vztahů v rodině. Třetina uvedla zhoršení finanční situace a jistoty zaměstnání. V postojích ohledně budoucnosti - jak očekávají, že pandemie ovlivní jejich život v následujícím roce - došlo k ještě většímu prohloubení rozdílného vnímání důsledků na partnerské a rodinné vztahy na jedné straně a ekonomickou situaci na straně druhé. Zatímco sedmdesát procent již neočekává žádný vliv pandemie na partnerský vztah, jen polovina očekává, že jejich finanční situace nebude pandemií v budoucnu ovlivněná.

Důležitým zjištěním bylo, že reprodukční plány se během sledovaného období mezi prosincem 2020 a dubnem 2021 proměnily jen málo. Dokonce 91 procent respondentů uvedlo, že jejich přání ohledně plánovaného počtu dětí se nezměnila. Z respondentů, kteří plánují mít dítě, jich dvanáct procent uvedlo, že si vlivem pandemie přejí mít dítě později, než původně plánovali. Na druhou stranu deset procent uvedlo, že si přeje mít dítě dříve, nežli plánovali.

smimi

Autor:
Foto: PřF UK, Shutterstock

Sdílejte článek: