Záhadný chrám v Izraeli pomáhají odkrýt i teologové UK

čtvrtek, 16 prosinec 2021 11:20

Jsou dva, i když mnozí se domnívají, že by měl být jen jeden. Bible praví, že král Šalomoun nechal vystavět v Jeruzalémě veliký chrám jako jediné centrum náboženství Judského království. První chrám měl stát na Chrámově hoře, dokud ho nezbořili Babyloňané. Hmotný důkaz jeho existence se ale dosud nenašel. Zato izraelští archeologové v roce 2012 objevili pozůstatky svatyně, která parametry odpovídá Šalomounovu chrámu. Nestojí však v centru Jeruzaléma, ale na jeho předměstí. V lokalitě Tel Moca odkrývají pozůstatky záhadné svatyně i teologové z Evangelické teologické fakulty UK pod vedením docenta Filipa Čapka.

Pohled na chrám
Pohled na nynější pozůstatky starověkého chrámu.

Po nucené pandemické přestávce v roce 2020 jste se letos v srpnu vrátili do Izraele na archeologický výzkum lokality Tel Moca. Co nového jste na místě zjistili?

Letošní nový a klíčový poznatek je ten, že jsme díky objevení západní obvodové zdi mohli stanovit základní rozměry chrámu. Nyní víme, že na délku měl 24 metry a na šířku 13 metrů. Kvůli následnému osídlení je chrám hodně poškozený; domnívám se proto, že rozměry nemusí být ještě úplně přesné.

Chrám postavili ve svahu, takže jeho část odplavila voda do údolí. V místě navíc až do 20. století našeho letopočtu probíhala zemědělská činnost a lidé tam stavěli kamenné terasy z toho, co bylo po ruce, včetně zdí starověkého chrámu.

V místě jste ale neobjevili jen pozůstatky chrámu…

Čapek ETFDosud bylo odkryto několik domů, sila na ukládání obilí a našli jsme také velké množství keramiky z doby železné. Z toho se dozvídáme, jak stavby vypadaly, jak tam lidé žili a co tam dělali. Doposud odkrytá část v Tel Moce je komplexem, v němž se setkávala náboženská a hospodářská činnost. Na nádvoří chrámu probíhaly oběti a v jeho bezprostřední blízkosti stály zřejmě nějaké administrativní budovy. Shromažďovalo se tam obilí a veškerá zemědělská produkce z okolí.

O oblasti Tel Moca Starý zákon téměř nehovoří. Přesto tam archeologové objevili svatyni, která svými rozměry odpovídá velikosti Šalomounova chrámu, což mělo být dle Starého zákona jediné náboženské centrum doby. Proč o Moce mlčí?

To je jedna z otázek, která se s objevením chrámu vynořila a na níž se složitě hledá odpověď. Kdyby to bylo běžné sídlo, které pak během tří tisíc let upadlo v zapomnění, nebylo by na tom nic zvláštního. Otázkou ale je, jak se mohlo zapomenout na takto veliký chrám – jediný dosud objevený takového typu z této doby v dané oblasti. Já s kolegy z naší Katedry Starého zákona ETF UK poukazujeme na to, že biblické texty některá témata a třeba i místa vyzdvihují a některá záměrně nechávají upadnout v zapomnění. Moca je asi jedním z nich.

Proč právě Moca?

Souvisí to s politickými a náboženskými proměnami v 7. a 6. století př. n. l., kdy podle biblických textů docházelo k centralizaci kultu. Svatyně ve městech Judského království lidé opouštěli a náboženský život se začal odehrávat pouze v Jeruzalémě. Tedy alespoň podle těchto textů. Moca je od Jeruzaléma vzdálená asi šest kilometrů, což se nám dnes zdá blízko, ale pro starověk je to poměrně velká vzdálenost. Je tedy pravděpodobné, že i proto chrámy nejprve fungovaly paralelně, možná i ještě v 6. století př. n. l., později byl ale ten v Moce opuštěn. Zatím jsou to všechno jen hypotézy, přesné datování zániku doposud neznáme. Jedna interpretace je i taková, že byl násilně zničen; důkazy pro to jsme ale během archeologických výzkumů nenašli.



Jakému kultu byl chrám v Moce zasvěcen?

Nabízí se, že šlo o jahvistický chrám, tedy určený Hospodinu. Tak jasné to ale není. Zaprvé nevíme přesně, kdy vznikl a nemáme ani detailněji popsané jeho dějiny. Přesnější datování prostřednictvím radiokarbonového měření zatím neproběhlo.

shutterstock 1017588811Vzhledem k tomu, že architektonicky odpovídá tomu, jak Starý zákon popisuje Šalomounův chrám, nabízí se zasadit jeho vznik do 10. století př. n. l. S tím ale souvisí další otázka, kterou si vědci kladou, a to je, kdy Judské království vůbec vzniklo. Podle biblických příběhů to bylo už za králů Saula, Davida a Šalomouna – tedy v pozdním 11. a pak zvláště v 10. století př. n. l. Řada příběhů a postav té doby ale stojí na hranici dějin a mýtů.

A jak to vidíte vy?

Domnívám se, že Judské království vzniklo jako samostatný územní a politicky viditelný útvar až ve druhé polovině 9. století př. n. l. Stejně tak bych se zdráhal říct, že tu máme chrám z 10. století př. n. l. a že byl jahvistický, protože ani Judské království v polovině 9. století př. n. l. nebylo jen jahvistické. Z vykopávek v Jeruzalémě a i  z Bible víme, že ještě v 9. století př. n. l. byly chrámy ve městě zasvěcené různým bohům.

Letos v létě se v Moce našel zvláštně tvarovaný kámen, který popsala jedna z největších odbornic na ikonografii profesorka Tallay Ornan z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Podle ní se jedná o nohy sochy boha Baala, který mohl být v chrámu uctíván. V našem oboru se vede velká debata, od které fáze můžeme ikonograficky jahvistický kult identifikovat. Jinak řečeno: diskuse se točí kolem toho, od kdy už je Hospodin Hospodinem a nejedná se o reprezentaci jiných božstev, především Baala, Ela, Hadada, a pak i naopak, zda tyto reprezentace nebyly přejaty a užívány jako jahvistické atributy...

Jinými slovy, nemáme dost nálezů k tomu, abychom mohli jednoznačně říct, komu byl chrám určen v jeho počátečních letech, tedy v končícím 10. století př. n. l.

Soška koníka
Nalezená soška starověkého koníka.

Můžou další výzkumy v dané oblasti odpovědět na tuto otázku?

Je to možné, v roce 2013 se na hlavním nádvoří našly rozmanité kultické artefakty včetně sošek koňů a hlavičky lidí. Debata se vede o tom, jaká byla jejich funkce. Objevil se i názor, že by hlavičky mohly být raným zobrazením Hospodina. Většina badatelů ale tento názor odmítá jako nepodložený. Naše poznání značně limituje absence písemných dokladů z dané doby.

Olejová lampa
Profesor Martin Prudký z týmu ETF UK s nalezenou olejovou lampou.

Přináší objevení chrámu nový rozměr podoby náboženského života v Judském království?

Nález potvrzuje to, co tušíme z biblických textů: tehdejší náboženský život byl velice rozmanitý.



Jaký vztah měly tehdy Jeruzalém a Moca?

To je další podstatná otázka, na kterou zatím neumíme odpovědět. Pravděpodobně to byla dvě důležitá střediska, která existovala souběžně. Jeruzalém bylo politické a náboženské centrum, Moca sloužila jako administrativní místo, kde se shromažďovala zemědělská produkce z úrodného údolí. Jeruzalém stojí na hranici pouště, pro zemědělství je to značně nevhodné prostředí.

Otázkou je, jestli byla Moca vůbec součástí Judského království. Je pravděpodobné, že v 10. století př. n. l. existovalo v oblasti více relativně samostatných správních celků. Moca mohla být jedním z nich a až v pozdější době se integrovala do Judska. To je ale otázka, nad kterou se velmi diskutuje. Když se zeptáte pěti mých kolegů, dostanete na to pět různých odpovědí (usmívá se). Já osobně bych Mocu považoval v raných fázích osídlení za pozdně-kanaánské sídlo, které se až později stalo součástí Judského království.

V souvislosti s Mocou se objevila řada teorií, včetně té lehce nadsazené, jestli to není přímo ten chrám, který popisuje Starý zákon a který měl nechat postavit král Šalomoun, což tak samozřejmě není.

Proč ne?

Nemůže to být tzv. První chrám jednak z hlediska místopisného, jednak vzhledem k povaze osídlení. To, co bylo do současné doby odkryto, je pouze chrám, sila a pár budov kolem. Nenašlo se tam jako v Jeruzalémě další širší osídlení na několika hektarech, neobjevily se žádné hradby, ať už z doby chrámu nebo dřívější.

Moca je celkově menší, než jak by měl vypadat Jeruzalém té doby. Svoji roli tu hrají i biblické texty, které chrám jasně zakotvují v Jeruzalémě.

Tel Moca
Během stavby dálnice mezi Jeruzalémem a Tel Avivem izraelští archeologové při kontrolním průzkumu v roce 2012 objevili pozůstatky chrámu a dalšího osídlení z doby pravděpodobně okolo 10. století př. n. l. Oblast se nachází zhruba šest kilometrů severozápadně od centra Jeruzaléma.
Jedná se o skutečně senzační nález, neboť v Izraeli se dosud nenašla žádná svatyně, která by svými rozměry a dispozicí natolik odpovídala popisu tzv. Prvního chrámu, který podle Starého zákona nechal postavit král Šalomoun. Bible navíc říká, že takový chrám měl existovat jen jeden, a to přímo v Jeruzalémě na Chrámové hoře. V místě nálezu probíhá terénní výzkum, který je naplánován až do roku 2023. Během této doby se budou odkrývat další části lokality. Na výzkumu kromě izraelských vědců pracuje také tým Univerzity Karlovy a univerzity v německém Osnabrücku.

Otevřeně říkáte, že na Chrámové hoře v Jeruzalémě onen První chrám nestál, protože hora se nachází mimo tehdejší Davidovo město. Stále si za tou myšlenkou stojíte? Nesnaží se vám ji vaši izraelští kolegové rozmluvit?

Zrovna jsem o tom přednášel koncem listopadu v rámci mezinárodního semináře, který pořádáme spolu s univerzitami v Tel Avivu, Curychu, Heidelbergu a Tübingenu. Odpor nikdo nekladl, spíše se diskuse svedla na jiná témata, popřípadě zazněly doplňující komentáře. Uvědomuji si, že i z hlediska současného sebepojetí novodobého státu Izrael jde stále o velmi citlivé téma, zvláště teď, kdy stoupá napětí kvůli statusu Chrámové hory. Osobně jsem o tom ale přesvědčený bez ohledu na tyto debaty.

Starobylé Město Davidovo se v 10. století př. n. l. rozkládalo mimo dnešní hradby vybudované až v 16. století sultánem Sulejmanem I. Původní Jeruzalém se nacházel na půdorysu dřívějšího osídlení z doby bronzové, byl položen ze strategických důvodů výrazně níž, blíž ke zdroji vody. Až později se město začalo zvětšovat směrem vzhůru do oblasti Chrámové hory. Tam se podle mě osídlení dostalo nejdříve až koncem 9. nebo v počátku 8. století př. n. l. Výstavba Šalomounova chrámu se podle biblických textů datuje 10. stoletím př. n. l. Kdyby se hovořilo o tom, že chrám na hoře vyrostl v 9. nebo 8. století př. n. l. a že posunutí zpět v čase má svůj teologický význam, nic bych proti tomu nenamítal.

Sila
Sila na obilí.

Mohlo být ve starověkém Judsku chrámů velikosti a typu toho z Mocy i víc?

Konzervativnější badatelé vám řeknou, že to byla výjimka a že další chrám se nenalezne. Druhá skupina zase říká, že takových chrámů mohlo být více a je jen otázkou času, než se objeví další. Já bych asi patřil do té druhé. Zde je třeba podotknout, že archeologické lokality nejsou prozkoumané úplně do detailu, odkrýt celé místo není vždy úplně možné kvůli stávající zástavbě i finanční a časové náročnosti. Ostatně i chrám v Moce byl nalezen jen náhodou při záchranném výzkumu.

Svatyně byly součástí náboženského života. I v samotném Jeruzalémě mohlo být víc chrámů nebo svatyň. Také biblické texty toto zaznamenávají, když mezi sebou nechávají bojovat kněží z chrámu zasvěceného Baalovi a kněží z Hospodinova chrámu.

Účastníte se archeologického výzkumu v politicky velmi napjaté oblasti. Jak to ovlivňuje vaši práci?

Izraelští kolegové vám řeknou, že dělají jenom svou práci, tedy archeologický výzkum, což je pravda. Zároveň to je ale vždycky politické, i když sekundárně. Také záleží na místě, kde se kope. Průzkum probíhá i na sporných územích, na velmi citlivých místech pro židy i muslimy. Proto je velmi důležité nevytvářet z výsledků výzkumu návod pro jakoukoliv národní či náboženskou agendu.

Výsledky práce musíme prezentovat opatrně a nejenom vyvolávat nějaké senzace. Možná i proto někdy působíme trochu odtažitě, když nechceme hned vše dávat do souvislostí, které za naší prací nevidíme. To se týká i nynější všudypřítomné mediální „šalomounizace“ chrámu v Tel Moce. Vždyť jde vlastně o anachronismus; chrám zde možná stál dřív než ten v Jeruzalémě.

shutterstock 148478216
Pohled na Chrámovou horu v současném Jeruzalémě.

Vedoucí vašeho celého týmu profesor Oded Lipschits z Univerzity v Tel Avivu poukazoval na to, že na výzkumu se podílí víc teologů než archeologů. I vy jste primárně teolog. Nedostáváte se při práci na vykopávkách do vnitřního rozporu, když nálezy občas vyvrátí něco, co tvrdí Starý zákon?

Pro porozumění biblickým textům je dobré, ba až nezbytné, účastnit se terénního výzkumu. Považuji to za zásadní. Doplňuje to v praxi obraz toho, jak se náboženské myšlení vyvíjelo a transformovalo, takže spíše než o rozpor jde o velké obohacení, a to oboustranné. Dobré je naučit se i základní řemeslnou práci. Jsem proto rád, že s námi vyjíždějí studenti, kteří si teoretické poznatky získané při výuce osvojují jednak v terénu a jednak prostřednictvím seminářů nazvaných field school, kde je vyučují izraelští kolegové.

Expedice 2021
Účastníci letošní expedice na společném snímku.
Šel by vůbec výzkum v Moce dělat bez teologů? Berou archeologové vaše argumenty v potaz?

Vnímají to jako společný podnik více profesí. Kolega Lipschits je nejenom archeolog, velmi dobře se vyzná i v biblistice. Jsou ale archeologové, kteří chtějí zůstat důsledně u hmotné nepísemné kultury. Třeba profesor Yuval Gadot, můj dobrý známý a přítel, o nás mluví jako o text people a říká, že on s texty nechce mít nic společného. Soustředí se na architekturu a archeologii jako takovou. Mně se ale zdá, že se oba obory doplňují a výsledek bádání je pak přesnější a průkaznější.

Pro vás jako pro biblistu, jenž se zabývá starozákonními texty, musí být objevení chrámu z doby Judského království něco jako splněný sen, ne?

Určitě je to pro nás klíčové. Práce na místě, které dává do spojitosti svět hmotné kultury a starověkých textů je podnětem pro další výzkumy v Izraeli. Při tomto výzkumu se prolínají všechny disciplíny, jimiž se naše fakulta zabývá – biblická věda (práce s texty), archeologický výzkum (zkoumání starověkých dějin) i religionistika (zkoumání starověkých náboženství) a za to jsem velmi rád.

Velký problém jsou ale peníze, Izrael je velmi drahý. Rok od roku je to v tomto ohledu komplikovanější. Můj další sen je mít zajištěné financování alespoň na pět let výzkumu dopředu, ne to financovat z roku na rok a strachovat se, jestli se budeme moci do Izraele na terénní výzkum vůbec vrátit.

Doc. Filip Čapek, Ph. D.
Specializuje se na teologii Starého zákona a archeologii a dějiny jižní Levanty. Je absolventem Evangelické teologické fakulty UK, kde v současné době působí na Katedře Starého zákona. Je členem Centra pro biblická studia, společného pracoviště UK a Akademie věd ČR. Vede český tým, který se pravidelně účastní archeologických výzkumů v Izraeli v lokalitách Tel Azeka (od 2012) a Tel Moca (od 2019).
Autor:
Foto: David Moulis, Vladimír Šigut, Shutterstock

Sdílejte článek: