Miliardy na řešení společenských výzev, uspěla i Karlovka

pondělí, 28. srpen 2023 10:05

Vědecké týmy z Univerzity Karlovy se budou podílet na devíti z celkových patnácti výzkumných projektů řešících aktuální společenské výzvy, které v tuto chvíli získaly financování v rámci výzvy Ministerstva školství Špičkový výzkum (OP JAK). Projekt zabývající se rolí v konfliktu v posilování společenské odolnosti bude koordinovat Filozofická fakulta UK.

be61cac5 2bd1 48ab 953d 9c0983146547 2
Filozofická fakulta UK bude koordinovat pětiletý výzkum role konfliktu a společenské odolnosti, na který získala téměř půl miliardy korun.  

Jak posílit mechanismy a procesy podporující odolnost společnosti vůči konfliktům a krizovým jevům? Touto otázkou se budou v projektu Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti (CoRe) zabývat více než dvě stovky vědců a vědkyň napříč institucemi. Pětiletý projekt podpořený finanční částkou téměř půl miliardy korun bude koordinovat Petr Kratochvíl z Filozofické fakulty UK, přední světový odborník na roli náboženství v mezinárodních vztazích, teorii mezinárodních vztahů, českou zahraniční politiku, evropskou integraci a ruskou zahraniční politiku.

Projekt CoRe se tak zařadil mezi patnáct projektů, které v tuto chvíli uspěly rámci výzvy Špičkový výzkumOperačním programu Jan Amos Komenský (OP JAK) podporující excelentní výzkumné projekty, jejichž cílem je přinést společnosti v praxi uplatnitelné výsledky. „Chceme umožnit nejlepšímu českému výzkumu se silným aplikačním potenciálem, aby dosáhl evropské špičky. Asi se shodneme, že na evropskou špičku si nemohou sáhnout desítky záměrů, ale vyšší jednotky,“ říká Václav Velčovský, vrchní ředitel sekce mezinárodních vztahů, EU a ESIF na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

5b834454 6e84 4f9e b668 70a41d56076d 1
UK se bude podílet na devíti z celkových patnácti projektů. Tým JIřího Čejky (PřF UK) bude zkoumat Technologie za hranicí nanosvěta. 

Strategie pro odolnější společnost

„Lidé mají často představu, že konflikt je potřeba ze společnosti odstranit, že politický spor znamená problém, a že tedy harmonická a odolná společnost je založena na absenci konfliktu. Náš projekt vychází z opačného pohledu: Konflikt je nutnou součástí fungování společnosti. A zvyšování její odolnosti – nebo rezilience, jak se dnes říká – spočívá v tom naučit se, jak konflikty zvládat, regulovat, usměrňovat tak, aby nebyly destruktivní,“ vysvětluje Petr Kratochvíl, hlavní koordinátor projektu, jehož cílem bude najít strategii, jak posílit mechanismy a procesy podporující odolnost společnosti vůči konfliktům a krizovým jevům, jako jsou dopady změn klimatu, koronavirová pandemie, politické konflikty, energetická či migrační krize a mnohé další.

Na hledání řešení se bude podílet více než dvě stě vědců a vědkyň z Filozofické fakulty, Fakulty sociálních věd, Právnické fakulty, Husitské teologické fakulty, Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, ale i z Filosofického a Sociologického ústavu Akademie věd ČR, Filozofické a Právnické fakulty Masarykovy univerzity a Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.

Mezioborové hledání řešení

Organizačním principem interdisciplinárně rozkročeného projektu je systematický rozvoj tzv. „resilience thinking“, jež vnímá jednotlivce, společnosti i hmotný svět jako komplexní systém, cyklicky se proměňující a sám sebe reflektující skrze škálu různorodých přírodních, společenských a psychologických procesů. Projekt vychází ze čtyř rozměrů společenské odolnosti, a to sociální, geopolitické, ekologické a digitální, zaměřovat se bude na konkrétní aspekty konfliktu, jako je například konflikt v mezilidské komunikaci, konflikt v souvislosti se společenskou polarizací nebo například na konflikt v mezinárodním kontextu.

„Získání tohoto projektu vnímám jako velký úspěch naší instituce a potvrzení toho, že humanitní a sociální vědy mohou originálním způsobem přispívat k řešení velmi konkrétních problémů, jež trápí nejen českou společnost. Vážím si toho, že tento projekt bude FF UK řešit s významnými partnery jak v rámci Univerzity Karlovy, tak v širším meziinstitucionálním rámci. Pevně věřím, že silný aplikační aspekt projektu umožní přesvědčivě ukázat přínos humanitního a společenskovědního uvažování pro českou společnost,“ konstatuje děkanka FF UK Eva Lehečková.

Výsledky projektu CoRe mají přinést uživatelům, tedy legislativcům, odborné veřejnosti, muzeím, archivům, školám, ale i soukromým firmám, robustní znalostní a informační základnu pro jejich rozhodování, vylepšit informační zdroje, databáze, korpusy a digitální nástroje.

031f8ff3 2aef 4885 b76e a47d67790353 1
Na projektech OP JAK se jako spoluřešitel bude podíet i tým Martina Setvína (MFF UK). 

Spoluprací k výsledkům

Projekty podpořené v rámci výzvy OP JAK mají kromě samotného poznání také významně přispět k posílení bližší spolupráce mezi tuzemskými výzkumnými institucemi a zároveň zefektivnění spolupráce se zahraničními vědci při řešení společenských výzev současnosti.

„Konflikty a krizové situace se stávají stále naléhavějším tématem ve společnosti i životě každého jednotlivce a je nutné se jimi podrobněji zabývat, abychom byli schopni je nejen zvládat, ale navíc z nich vyjít posíleni,“ říká rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

„Konsorciální projekty jsou jednoznačným, z mého pohledu správným trendem a při asymetrickém nastavení slotů v neprospěch vysokých škol v této výzvě bylo zapojení do excelentních projektů jiných institucí klíčové. Jsem proto rád, a je to jednoznačný úspěch, že Univerzita Karlova je, kromě (zatím) jednoho projektu v pozici hlavního řešitele, součástí dalších osmi projektů. Jsme tedy řešiteli či spoluřešiteli více než poloviny podpořených projektů,“ říká Ladislav Krištoufek, prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost UK.

DSC 1008 1
Rostlinný biolog Matyáš Fendrych (PřF UK) přispěje k novým poznatkům pro plodiny nové generace. 

Vědci a vědkyně z Univerzity Karlovy jako spoluřešitelé uspěli i v dalších osmi projektech OP JAK. Konkrétně se jedná o vědecké týmy (řazeno abecedně):

   •   Jiřího Čejky (PřF UK) je zapojen do projektu Technologie za hranicí nanosvěta Univerzity Palackého v Olomouci

   •   Tomáše Davídka (MFF UK) bude se podílet na projektu Výzkum základních stavebních kamenů hmoty s využitím špičkových technologií pod vedením Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR

   •   Matyáše Fendrycha a Viktora Žárského (PřF UK) přispěje k Novým poznatkům pro plodiny nové generace v projektu, jež koordinuje Ústav experimentální botaniky AV ČR

   •   Kari Jussi Hemminka (LFP UK) bude se podílet na projektu s názvem Záchrana životů prostřednictvím výzkumu v oblasti včasné detekce a prevence rakoviny: Molekulární, genomické a sociální faktory pod 005 1vedením Masarykova onkologického ústavu

   •   Přemysla Jirušky (2. LF UK, na snímku vpravo) s kolegy z LF HK a MFF UK bude pod vedením Ústavu informatiky AV ČR zkoumat Dynamiku mozku

   •   Jakuba Kreisingera a Jana Dobeše (PřF UK) se zapojí do výzkumu Mluvíme s mikroby – porozumění mikrobiálním interakcím v konceptu One Health pod vedením Mikrobiologického ústavu AV ČR

   •   Ivana Němce a Jany Kalbáčové Vejpravové (MFF UK) se budou podílet na výzkumu Pokročilých víceškálových materiálů pro nosné klíčové technologie pod vedením Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR

   •   Martina Setvína (MFF UK) v projektu pod vedením Západočeské univerzity v Plzni bude zkoumat Kvantové materiály pro aplikace v udržitelných technologiích

Autor:
Foto: archiv UK, Vladimír Šigut

Sdílejte článek: