Ve středu 17. dubna 2013 se od 13.00 do 22.00 na Filozofické fakultě UK uskuteční druhý ročník Dne vědy FF UK. Přednášet budou přední vědecké kapacity na poli společenských věd, představí se úspěšní studenti doktorského studia a proběhnou interaktivní workshopy reprezentující vzájemnou spolupráci humanitních a exaktních věd.

„Když se podíváte do policejních statistik nebo si popovídáte s lidmi, kteří tam žijí, zjistíte, že Žižkov není tak obávané místo, jak se o něm říká,“ vyvrací zažitý stereotyp Mgr. Jana Jíchová, doktorandka sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK. Pod vedením RNDr. Jany Temelové, Ph.D., vytváří na základě výzkumů tzv. mapy strachu.

Cenu Miloslava Petruska za prezentaci Univerzity Karlovy získal na slavnostním shromáždění v Karolinu 3. dubna kolektiv fyziků a studentů MFF UK pracující na experimentu ATLAS v CERN. Docenta Ruperta Leitnera, který převzal ocenění pro celý tým, jsme se zeptali, jak se hledá Higgsův boson.

Archeologický tým Českého egyptologického ústavu FF UK vedený prof. Mgr. Miroslavem Bártou, Ph.D., získal 3. dubna Cenu Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin, a to zejména za objev unikátního souboru soch vysokých hodnostářů z doby egyptské 5. dynastie. My jsme při této příležitosti u profesora Bárty zjišťovali, jak se členům expedice v severní Africe vlastně žije.

„Referent končí návrhem, aby p. Beneš byl připuštěn k ostatním stádiím zkoušek doktorských,“ stojí v ručně psaném posudku, kterým roku 1909 profesor UK Tomáš Garrigue Masaryk vychválil disertační práci Edvarda Beneše. I tento dokument si mohli prohlédnout návštěvníci během dne otevřených dveří Karolina o víkendu 6. a 7. dubna.

Když studovala Mgr. Petra Valíčková v Austrálii, poslal tamější děkan na Univerzitu Karlovu pochvalu za její studijní výsledky. Po dokončení diplomové práce si odnesla od rektora UK cenu pro nejlepší absolventy společenskovědních oborů, v květnu si za tutéž práci převezme zvláštní uznání v soutěži studentských prácí, které se věnují tématu souvisejícímu s ekonomickým rozvojem.

Byla první na východ od Paříže i na sever od Alp. Na začátku dubna právě před 665 lety Karel IV. povýšil svým moudrým rozhodnutím Prahu na centrum vzdělanosti celé střední Evropy, když zde založil vysoké učení. Univerzita Karlova si tento památný moment hrdě připomněla na slavnostním shromáždění ve středu 3. dubna.

Jak se vypořádáváme s kontroverzními tématy našich dějin a co o naší národní povaze vypovídá divácký zájem o vojenství? Nad tím, jak Češi dokážou kriticky reflektovat své národní dějiny, jsme se zamýšleli se scenáristkou a moderátorkou oceněného pořadu České televize Historie.cs doc. Mgr. Marií Šedivou Koldinskou, Ph.D.

Na střední škole ji nadchla biologie, a to natolik, že se už jako teenager začala věnovat výzkumu. Veroniku Lobellovou její zájem a mimořádný talent zavedly z Banské Bystrice až na Přírodovědeckou fakultu UK, kde prvním rokem studuje biologii, vedle toho bádá v laboratořích Akademie věd ČR.

Když začali čeští vědci pod vedením Českého egyptologického ústavu FF UK zkoumat súdánské břehy Nilu, netušili, že tam na ně čeká archeologický poklad. Nedaleké sídliště ukrývá podle kvalifikovaného odhadu 400 až 450 kosterních ostatků lidí, kteří zdejší oblast obývali asi 9000 let před Kristem.