Články dle značky: ERC

Možná jste si všimli, že se teď všude mluví o vědkyních. Ano, blíží se Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. února. V magazínu UK Forum o vědkyních píšeme pravidelně a celoročně, proto připomínáme některé z článků za poslední rok.

Jak vidí hlubokomořské ryby? Jak děti prožívají fakta? I na tyto otázky hledá odpovědi „věda z Karlovky“. Přinášíme již tradiční přehled vědeckých úspěchů a důležitých momentů uplynulého roku, o nichž jsme v magazínu UK Forum psali. 

„Naším primárním cílem je pochopit hranici, čeho je schopné obratlovčí oko! Studiem extrémů jako je oko hlubokomořských ryb se můžeme dozvědět i mnoho užitečných poznatků o lidském oku nebo získat inspiraci například pro konstrukci teleskopů,“ líčí Zuzana Musilová z PřF UK, která získala prestižní ERC Consolidator grant.

„Už jsme popsali rychlou auxinovou dráhu v kořenu modelové rostliny huseníčku. Nyní se chceme zaměřit na dráhu i v dalších částech rostlin a dalších druzích, třeba trávách příbuzných obilovinám, čímž se dostáváme blíže praktickému využití,“ popisuje Matyáš Fendrych z PřF UK hlavní myšlenku svého ERC Consolidator grantu.

„Jeden ze členů komise řekl, že jsem si mazaně vymyslela projekt o radosti z něčeho, co většina z nás dělá většinu dne – a o čem by si každý přál, aby to bavilo i jeho děti,“ říká Anežka Kuzmičová, vůbec první držitelka společenskovědně a humanitně zaměřeného ERC grantu na Univerzitě Karlově.

„Tady auxin v cytoplazmě! Kořenové buňky, hlásím okamžitě zastavit,“ tak lze s nadsázkou shrnout jeden z nejnovějších výsledků vědeckého týmu Matyáše Fendrycha z PřF UK. Podařilo se jim objevit nový mechanismus signalizace v takzvané rychlé auxinové dráze.  

Tibetské „pohanské“ mýty představují trochu bizarní svět, v něm figuruje například postava moudrého netopýra mluvícího lidskou řečí, říká tibetanista Daniel Berounský. Proděkan FF UK pro hodnocení kvality a akreditace se bude podílet na výzkumném ERC projektu.

Původem slovenský egyptolog Martin Odler se věnuje výzkumu starověké mědi a kovových nástrojů. Nyní působí na Newcastle University, čerstvě vydal monografii v prestižní edici nakladatelství Brill. „Bez Univerzity Karlovy bych nebyl tam, kde jsem,“ říká doktor Martin Odler.

Již více než 140 mladých nadějných vědců a vědkyň získalo interní podporu Primus, která jim umožňuje osamostatnění se a založení nových výzkumných skupin na Univerzitě Karlově. Ve čtvrtek se na osmdesát „Primusáků“ sešlo na konferenci Primus Day.

„Končí éra superspecialistů, budoucnost patří absolventům, kteří umí jednotlivé disciplíny propojovat a hledat řešení komplexních problémů,“ říká biolog Jan Černý. I proto se spojila Přírodovědecká a Matematicko-fyzikální fakulta a na Univerzitě Karlově vznikl nový bakalářský program Science.

„Podpora excelentní vědy začíná již u financování doktorského studia,“ říká Ladislav Krištoufek, prorektor UK pro vědeckou a tvůrčí činnost. Jeho odborným zájmem jsou mimo jiné kryptoměny a je i autorem prvního vědeckého článku, který se zabývá bitcoinem z finanční perspektivy. 

Podle Dictionary.com je slovem roku 2022 „woman“, žena, což by mohlo platit i pro Univerzitu Karlovu, neboť jejího vedení se v únoru poprvé ujala žena-rektorka, lékařka a vědkyně Milena Králíčková. Nabízíme výběr důležitých vědeckých událostí uplynulého roku, o nichž Forum psalo.

Strana 1 z 2