Králíčková: Na inovace ve vzdělávání jsme připraveni

pondělí, 07 červen 2021 06:39

„Pandemie akcelerovala i rozvoj virtuální a blended mobility, tedy mobility, kdy studentky a studenti zůstávají na své vlastní domácí univerzitě, ale účastní se online kurzů v zahraničí, u našich partnerů,“ říká prorektorka pro studijní záležitosti UK Milena Králíčková k vývoji ve vzdělávání.

MK 2

Univerzita Karlova se může pochlubit partnerstvím s elitními evropskými univerzitami. Je spolu se Sorbonnou a univerzitami v Heidelbergu, Kodani, Miláně a Varšavě i členem aliance 4EU+. A strategické partnery má třeba též mezi nejlepšími britskými či švýcarskými školami.

„I díky těmto partnerům jsme si v uplynulém roce ověřili, že jsme pandemii ve vzdělávací činnosti zvládali srovnatelně s nimi, tedy vcelku úspěšně. A že jsme na další inovace připraveni,“ říká profesorka Králíčková, prorektorka pro studijní agendu. Podle ní čeká Univerzitu Karlovu ve výuce širší využívání dalších inovací: třeba i simulací pro praktickou výuku mediků.

4EU logo

Můžeme se dočkat – i kvůli pandemii – vzdělávacích kurzů typu Massive Open Online Courses (MOOC), virtuálních operací pro praktickou výuku na dálku a podobně?

Naše univerzita má platformu pro MOOC kurzy připravenu a nyní na ní nabízí tři kurzy. Dva další „mooky“ pro naše studentky a studenty se rodí v rámci aliance 4EU+, a to pod vedením Kodaňské univerzity. Ty ponesou název European CitizenshipData Literacy, tedy jsou v obou případech zaměřené na vysoce aktuální a potřebná témata.

tabletDále je s partnerskými školami v centralizovaném rozvojovém projektu (CRP), jenž cílí na uskutečňování distanční výuky, připravován MOOC pro vyučující a jejich pedagogické, didaktické dovednosti. Inovace ve smyslu simulací jsou rozvíjeny na všech lékařských fakultách UK, jež budují svá vlastní simulační centra, a umožňují tak svým studentům nácviky praktických dovedností v kurikulu intenzivněji a dříve, než bývalo zvykem.

Co covid-19 dal či vzal medikům? Nebudou „covidoví medici“ jako lékaři méně zdatní?

Nemyslím si. I když pro medičky a mediky je pandemie opravdu náročným obdobím, které je postihlo v několika rovinách: mnozí se stali dobrovolníky, někteří byli nasazení, všichni měli modifikovanou výuku... K tomu si připočtěte obavy z nákazy při praxi; často nikoliv kvůli sobě, ale z obavy o zdraví svých blízkých. Nejen tito studující navíc přišli často o brigády a možnosti přivýdělku. Fakulty dělají maximum pro to, aby studentky i studenti zameškanou výuku „dohonili“. Dalo by se snad tedy říci, že díky náročným podmínkám budou absolventi poznamenaní pandemií odolnější než ti, kteří touto zkouškou v době studia neprošli.

Odkryl covid skryté možnosti či rezervy ve výuce studentů UK? Co zlepšit?

Určitě ano. Z mého pohledu se například zřetelně ukázalo, ve kterých předmětech a kde ve výuce chyběl dostatečný prostor pro zpětnou vazbu mezi vyučujícím a studujícími. Zpětná vazba by měla být součástí výuky zcela přirozeně. Distanční výuka je ale na zpětnou vazbu v mnohém náročnější, ale věřím, že i díky webinářům, které se technik a metod vhodných pro zpětnou vazbu týkaly, se snad podařilo i v tomto ohledu našim vyučujícím pomoci.

Kdyby nebylo pandemie, inovace ve vzdělávání by se asi ubíraly jinudy. Je to tak?

Ano i ne – podpora flexibilních forem vzdělávání byla realitou již před pandemií. Ale je pravda, že ten imperativ, který přinesla pandemie, zafungoval přesvědčivě. Poslední více než rok znamenal významný kvantitativní i kvalitativní posun v IT dovednostech studujících i vyučujících. Podobně je to s prostupností. Ačkoliv byla snaha zvyšovat ji mezi studijními programy a fakultami, nynější využívání distančních forem prostupnost může facilitovat.

děti 2Pandemie určitě akcelerovala i rozvoj takzvaně virtuální a blended mobility, tedy mobility, kdy studentky a studenti zůstávají na své vlastní domácí univerzitě, ale účastní se online kurzů a předmětů, jež nabízí některý ze zahraničních partnerů. Blended mobilita bude nově podporována i z programu Erasmus. Díky pandemii a tomu, že mobilita probíhala i v průběhu obou akademických roků covidem zasažených, jsme si měli možnost takové novinky ozkoušet a zahájit kroky k jejich trvalému ukotvení v nabídce našim studentům.

Co se mění z naší strany, třeba v podpoře cizojazyčných studijních programů?

Když jsem se stala prorektorkou, tématem se na rektorátu nikdo moc nezabýval, vše bylo ponecháno na fakultách, jež k tomu měly velmi rozdílné prostředky i podmínky. Za sedm let jsme v této oblasti propojili činnost studijního odboru, zahraničního odboru, odboru pro vnější vztahy, UK Pointu a dalších, abychom pomohli fakultám flexibilnějším nastavením předpisů pro cizojazyčné studijní programy či možností společné efektivní propagace těchto programů.

Jsme zapojeni jak do konsorcia pražských vysokých škol Study in Prague, tak do aktivity Domu zahraniční spolupráce Study in the Czech Republic, budujeme síť studentských i absolventských ambasadorů a podobně. Mám radost, že komplexně pojatá podpora, z níž může každá fakulta využít právě to, co se jí konkrétně hodí, nese své ovoce: počet studentů v cizojazyčných studijních programech se na UK za posledních sedm let zdvojnásobil.

MK 1

 Prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph. D.

Od roku 2014 je prorektorkou pro studijní záležitosti UK. Vystudovala Lékařskou fakultu v Plzni, rok strávila na Harvardu. Po doktorátu se na Gynekologicko-porodnické klinice Fakultní nemocnice v Plzni věnovala reprodukční medicíně, embryologické vědecké práci a zároveň vyučovala v Ústavu histologie a embryologie.  Na LFP UK působila jako proděkanka pro rozvoj a vedoucí jednoho ze dvou výzkumných programů Biomedicínského centra. Na jaře ohlásila kandidaturu na rektorku.

Autor:
Foto: archiv UK, Vladimír Šigut

Sdílejte článek: