Nový semestr odstartoval! V Kampusu Hybernská

pondělí, 04 říjen 2021 14:00

Akademický rok začal stylově a na tom nejpříhodnějším místě, v Kampusu Hybernská, kde se potkává věda s uměním, genius loci s inovacemi, akademici a studenti s veřejností. Vrcholem programu prvního dne zimního semestru byla akce FuckUp Night. O svých selháních, z nichž se člověk poučí a jde dál, zde promluvili i rektor UK Tomáš Zima nebo předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

otvírací dovnitř

„Před třemi lety to bylo opuštěné místo v centru Prahy a řešilo se, jestli tu vyroste další hotel, administrativní centrum, anebo centrum vysokoškolského vzdělávání, určené studentům i příchozím z ulice,“ vzpomněl na začátky budování originálního kampusu Jan Chabr, radní hlavního města Prahy pro oblast majetku.

Právě taková místa pulzující vlastním životem, aniž by závisela na komerčním či turistickém ruchu, město nutně potřebuje. Kampus Hybernská je společný projekt Univerzity Karlovy a hlavního města Prahy, jehož cílem je propojit zájmy obou těchto partnerů v oblasti rozvoje města a třetí role univerzity. Kampus se nyní skládá ze dvou subjektů – zapsaného ústavu Kampus Hybernská a univerzitního projektu Hyb4City, za který zodpovídá Centrum pro přenos poznatků a technologií UK.

kampus 1kampus 2

Už odpoledne, před slavnostním zahájením zimního semestru, si mohli návštěvníci projít všechna zákoutí komplexu budov a dvorků, které sice patří magistrátu, ale o jejich provoz se stará a aktivity v nich zajišťuje Univerzita Karlova. Aktuálně zde probíhá několik výstav: například Posláni na sever o Češích, kteří byli během druhé světové války posláni na nucené práce do Norska.

Nejen výstavy, ale i užitečné zázemí

Část objektu zabírá Cirkulární dílna, kde si zájemci mohou opravit vlastní nábytek nebo třeba kolo. V Knihovně věcí si zase lze za drobný poplatek vypůjčit věci, jež jsou potřeba jen občas a není nutné je hned přímo vlastnit, například sezónní sportovní či turistické vybavení či nářadí.

dílnaknihovna věcí

V útulné čítárně vedle kavárny Hlína představili vývojáři ze studia Charles Games svoji nejnovější počítačovou hru Svoboda 1945: Liberation. Jedná se o mix adventury, komiksu a příběhů zahraných skutečnými herci interpretujícími osobní vzpomínky lidí, kteří zažili konec druhé světové války.

Po Attentatu se představuje Svoboda

„Ve hře přijíždíte do malé vesnice Svoboda v česko-německém pohraničí, abyste rozhodli dlouholetý spor. Brzy však zjistíte, že kořeny na první pohled banálního případu sahají až do roku 1945 a nástupu komunismu. Během vyšetřování objevíte fotografii svého dědy. Co tu dělal? Byl nějak zapleten do poválečného násilí? Je na vás, abyste dali dohromady příběh,“ vysvětluje programátor Ondřej Paška princip hry, v níž například klikáte na nejrůznější dobové předměty, vybíráte varianty výpovědí postav, a dozvídáte se tak zábavnou formou o pohnutých událostech po konci druhé světové války.

Počítačová hra Svoboda 1945: Liberation volně navazuje na předchozí titul týmu Charles Games Attentat 1942, který už posbíral řadu tuzemských i zahraničních ocenění. Ač jsou obě hry poskládány z příběhů fiktivních postav, stojí na pevných historických základech – autoři vymýšleli zápletky spolu s historiky z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Charles Games 1Charles Games 2

V Kampusu Hybernská se také vyučuje, často netradičními formami a novými přístupy, jimž se v originálním prostoru skvěle daří. Opět zde bude probíhat kurz Rozjeď projekt z dílny Inovační laboratoře UK – centra praktického vzdělávání v oblastech podnikavosti a digitální gramotnosti. Je to takový zážitkový seminář, do něhož se mohou zapsat studenti napříč fakultami. Zjednodušeně řečeno se zde učí vlastní nápady a myšlenky přetavovat do smysluplných projektů s praktickým využitím.

Výuka, workshopy, inovace

„Vždycky jsem chtěl umět přiblížit ten suchý právnický žargon běžným lidem. Aby se sami dokázali ve složité spleti odborných termínů a nesrozumitelných formulacích zorientovat a věděli, co dělat, když jim přijde ta ,obálka s pruhem´,“ vysvětluje student Právnické fakulty UK Matyáš Vilímek, spoluautor Projektu s pruhem, jemuž se v kurzu věnoval celý minulý semestr a teď ho odprezentoval v jednom ze sálů kampusu.

Mezi jeho spolužáky byli medici, budoucí marketéři, a právě ta studentská všehochuť a tematický „mišmaš“ byly dle něj tím největším přínosem semináře: „Podíval jsem se na svůj nápad z té nejširší perspektivy. Musel jsem odložit svoje ego, vystoupit ze své komfortní zóny a zbavit se přesvědčení, že přece svůj nápad znám nejlépe já, a tudíž vím nejlíp, jak ho uskutečnit. To byl pro mě asi největší posun. Vyslechnout si názory lidí mimo můj obor a dokázat je aplikovat do mého ,výtvoru´, protože ne mně, ale jim má být výsledek co platný,“ popisuje budoucí právník, jehož postřehy v kurzu zase využili třeba i kolegové z nedávno oceněného projektu Medici pro očkování.

studenti

„Ne vždy všechno vyjde, jak si představujeme. S chybami je třeba počítat, nebát se jich, poučit se z nich a využít je ve svůj budoucí prospěch. Úspěšnými se nestanete tak, že v osm hodin přijdete do práce, v deset si dáte kávu, ve dvanáct oběd a odpoledne odejdete znaveni domů. Úspěch si musíte odpracovat,“ nabádal studenty při setkání FuckUp Night rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. „Na začátku studií medicíny jsem měl problémy. Když jsem viděl skripta k anatomii, říkal jsem si: ,To se nikdy nenaučím.´ Ale vzal jsem si příklad z kamaráda, staršího spolužáka, který to zvládl, a řekl jsem si, že můžu být stejně dobrý, a klidně i lepší. Problémy patří k životu. Prodělal jsem jednu z největších komplikací covidu – plicní embolii. Za svůj největší úspěch proto dnes považuji, že zde vůbec mohu mezi vámi stát,“ shrnul rektor UK.

FuckUp 1FuckUp 2

Šéfka Akademie věd ČR Eva Zažímalová se nemohla na začátku své kariéry plně věnovat vědě, neboť měla malého syna nemocného cukrovkou typu 1. Deset let pendlovala několikrát denně mezi domovem a zaměstnáním, dokud nebyl její syn sám schopen hlídat si hladinu glykemie, stravu a píchat inzulín. „Říkala jsem si: ,Vědecká kariéra je v háji, budu ráda, když se stanu platným členem nějaké laboratoře, pokud to vůbec budu zvládat´,“ vzpomínala akademička, jež dnes řídí největší vědeckou organizaci v Česku. Měla tehdy pracovní home-office, což bylo v devadesátých letech nevídané. Studovala, psala protokoly a připravovala experimenty, které pak jezdila na otočku provádět do laboratoře.

Zažímalová: Náročné situace vás posílí

„I když to vypadalo jako velký průšvih, v němž jsem navíc byla citově zainteresovaná, nakonec se vše v dobré obrátilo. Jak syn dospíval, mohla jsem víc pracovat. Postupně jsem si vybudovala tým, rozvíjeli jsme zahraniční spolupráce, začalo se nám dařit. Když přečkáte opravdu náročnou životní situaci, spousta dalších problémů vám připadá jako prkotina,“ povzbudila mladé publikum s tím, že alfou a omegou úspěchu je nejen vlastní píle a vytrvalost, ale také tvůrčí okolí, které člověku rozšiřuje obzory a ukazuje mu nové možnosti, jež by jeho samotného třeba nikdy nenapadly.

poslední

A přesně k tomu teď slouží Kampus Hybernská – k setkávání lidí z nejrůznějších oborů zevnitř i mimo univerzitu, aby si zde mohli odpočinout, pobavit se, studovat, vyměňovat si názory, zkušenosti i nápady a současně pracovat a společně tvořit něco úplně nového.

Autor:
Foto: Vladimír Šigut

Sdílejte článek: