Nový děkan ETF UK chce zavést program research master

úterý, 31 květen 2022 12:41

Po osmi letech končí v čele Evangelické teologické fakulty UK docent Jiří Mrázek, střídá ho kolega z Katedry Nového zákona doktor Jan Roskovec. Děkanské funkce se ujal dnes po jmenování rektorkou Milenou Králíčkovou. Jedním z plánů, které by rád na fakultě rozvinul, je zavedení tutorsky specializovaného programu research master.

2022 05 01 Jan Roskovec ETF Nymburk 02
Jan Roskovec občas hraje při bohoslužbách na varhany.

Do funkce děkana jste nastoupil z pozice proděkana pro zahraniční a ekumenické vztahy, bývalý děkan Jiří Mrázek je dokonce váš kolega z katedry. Za poslední roky jste viděl pod pokličku toho, co tato funkce znamená a obnáší. Proč jste se rozhodl kandidovat?

Kandidovat je na naše poměry trošku silné slovo. Uvažovat jsem o tom začal, když mě oslovil Akademický senát ETF UK, zda bych kandidaturu přijal. U nás na fakultě to probíhá většinou tak, že senát před volbou vyhlásí jakýsi průzkum mínění a každý pak může navrhnout osobnost, kterou by si v čele fakulty přál mít. Senátoři pak navržené osloví. Takto přišli i za mnou, neměl jsem žádné vážné důvody, proč bych se o funkci neměl ucházet.

Vnímáte funkci děkana jako úkol, službu nebo povinnost?

Jako úkol a službu. Povinnost svým způsobem také, jakmile člověk na sebe úkol vezme, je z toho povinnost. Kandidatura není výrazem nějaké mé ambice, je to spíš přijetí úkolu.

Jakým směrem by se fakulta pod vaším vedením měla vydat?

Už před volbou jsem naznačoval, že nemám důvod nějak zásadně měnit směr, kterým fakulta jde. Základní mantinely cesty jsou dány povahou naší práce, tj. na jedné straně vztahem k církvi, na druhé straně vztahem k univerzitě a šířeji k veřejnosti. Ve všech těchto souřadnicích to funguje dobře. Mění se ale doba, a na to je třeba reagovat. Chceme se více zaměřit na zájemce o studium ze zahraničí. Máme nově akreditovaný program v angličtině, který zrcadlí českou výuku evangelické teologie. V tomto akademickém roce jsme otevřeli první ročník bakalářského stupně. Do magisterského jsme zatím nikoho nepřijali. Zájemci ze zahraničí (většinou z Afriky a z Asie) totiž zatím nesplnili požadavky, které na studenty magisterského studia máme, především tedy znalost starověkých jazyků – latina, řečtina, hebrejština. To se v zemích, odkud se sem hlásí, v nižších úrovních studia obvykle totiž nevyučuje.

Jakým způsobem oslovujete zájemce o studium v Asii a v Africe?

Je o to docela zájem, uchazeči si nás vyhledávají v podstatě sami. Kdo hledá možnosti studia v Evropě, snadno nás najde. Snažíme se tuto možnost studia inzerovat, hodláme využít také církevních kontaktů, protože většina těchto uchazečů má zájem připravovat se na kazatelskou službu a přísluší k nějaké církvi. Evangelická církev, která je naší hlavní partnerskou církví v České republice, má velmi široké zahraniční kontakty. 

Ve volebním programu jste zmiňoval, že byste chtěl zavést program research master. Co si pod tím můžeme představit?

Není to žádný originální vynález, takovéto programy teologické fakulty na západě – v Německu nebo Holandsku – nabízejí. Moje představa vychází z toho, že každý obor, a teologii jako humanitní obor zvlášť, je možné studovat ze dvou úhlů. Buď tak, jak se to dělá nejběžněji, že se pokryje encyklopedická znalost oboru, pak se člověk případně na něco zaměří, nebo to jde i obráceně, tedy tak, že si člověk vybere nějaké téma, které ho zajímá a které chce do hloubky poznat, a od něj se pak dostane k širším souvislostem. Jedno až dvouletý program by byl organizovaný individuálně, každý student by dostal tutora, jehož úkolem by bylo vést práci studenta a sestavit pro něj kurikulum. V tom by se to trošku podobalo doktorskému studiu.

5765fc4e f2b8 4432 96ea b5d396208a2e
Studentská kaple v suterénu ETF UK už rekonstrukcí prošla.

Jaké by měly být vstupní požadavky na uchazeče?

Pro magisterský navazující stupeň evangelické teologie máme požadavky nastavené tak, že uchazeč v podstatě musí projít analogií našeho bakalářského studia. V programech typu research master ale nejsou vstupní požadavky tak striktní. Předpokládá se gradus vysokoškolský, bakalářského stupně. Může to být ale i někdo, kdo má doktorát z jiného oboru a zajímá ho také teologie. Zatím je to ale jen idea, o přesné podobě a náplni programu nyní debatujeme s kolegy. Nemáme zatím připravenou ani akreditaci. Musíme to společně promyslet.

Univerzitou rezonuje téma interdisciplinarity oborů. Chcete se na to také více zaměřit?

Teologie jako taková je svou podstatou interdisciplinární. Jsou teologové, kteří vám řeknou, že teologie je hlavně lingvistika a že se v prvé řadě musíte naučit jazyky a porozumět jim. Jiní teologové vám řeknou, že teologie je hlavně historie a že se musíte naučit porozumět dějinám. Další zase připomenou, že teologie je taková trochu filozofie a že se musíte naučit myslet… A tak bych mohl pokračovat. S tímto typem interdisciplinarity máme dobré zkušenosti a chceme v tom pokračovat dál. Účastníme se také univerzitního programu Cooperatio, kde jsme společně s filozofy, s filozofy náboženství atd.

Jedno interdisciplinární téma, které se nám ale tady zatím příliš nedaří rozvinout, je teologie a přírodní vědy. Teologicky je to tradiční obor, o kterém je sepsáno spousty knih. U nás máme výzkumnou skupinu, která se zabývá vztahem teologie a moderního světa, věnuje se otázkám umělé inteligence a počítačového světa atd. V malém se něco tím směrem tady děje, ale uměl bych si představit i něco výraznějšího.

Docent Filip Čapek z Katedry Starého zákona ETF UK je spolu se svými kolegy a studenty zapojen do velmi úspěšného archeologického výzkumu v Izraeli. Když jsem s ním o tom hovořila, stěžoval si, kolik energie a času mu zabere každoroční shánění peněz, aby se projektu mohli vůbec účastnit. Jakým způsobem se k fakultnímu financování chcete postavit jako děkan?

Jako malá fakulta se s finančními problémy a nedostatky potýkáme od své inkorporace do univerzity. Víc než polovina fakultního rozpočtu je už léta hrazena z peněz vědeckých, to znamená z grantů (většinou GAČR). Je to stálá nejistota, nikdy nevíte, které projekty vyjdou. Je to také tlak na to, pořád vymýšlet jen to, co podmínkami grantu projde. V posledních letech je navíc úspěšnost žádostí procentuálně mnohem nižší, což je dáno tím, že se příliš nezvyšuje dotace finanční, zato se zvyšuje počet programů, které se z ní platí.

Finanční problémy máme a asi i mít budeme, musíme se s tím nějak utkat. V současné situaci se zdá, že nás tučná léta ani nečekají. Do toho navíc připravujeme velkou rekonstrukci budovy, s čímž nám tedy vedení univerzity velice pomáhá a bývalý pan rektor profesor Tomáš Zima nás k tomu velmi intenzivně pobízel. Finančně je to ale samozřejmě velmi nákladné.

prof prudky
Vědci a studenti ETF UK se každoročně účastní úspěšných archeologických výzkumů v Izraeli (foto: David Moulis).

Některé fakulty zvažují zřízení funkce ombudsmana nebo už na jejím zavedení dokonce pracují. Chystáte se k tomu také?

Jsme malá fakulta a myslím, že mohu říct, že zde mezi námi všemi panuje velká důvěra. Zatím neuvažujeme o tom, že bychom takovou pozici zřídili. Pokud vím, ani se toho zatím u nás nikdo nedožadoval.

bc5df359 5785 4c4e 8613 bc2d3233b60b
Fakultní knihovnu rekonstrukce teprve čeká.

Jako proděkan pro zahraniční a ekumenické vztahy jste psal v souvislosti s vypuknutím války na Ukrajině moskevskému patriarchátu, aby „použil veškerou váhu autority, kterou v Ruské federaci má, k zastavení bratrovražedného útoku na Ukrajinu“. Dostal jste nějakou odpověď?

Nedostal a – upřímně řečeno – ani jsem ji nečekal.

Evangelická teologická fakulta UK hlasitěji promluvila do veřejného dění také v době konání zimní olympiády v Pekingu, když na popud Akademického senátu ETF UK vyvěsila tibetskou a ujgurskou vlajku (dnes na fakultě vlaje ukrajinský prapor). Chcete, aby ETF UK byla více slyšet ve veřejném prostoru?

Všechny tyto události, které jste jmenovala, považuji za extrémní. Za takových situací je vhodné jednoznačně vyjádřit, na které straně stojíme. Na druhou stranu univerzity jsou místem velmi rozmanité diskuze nejenom věcné a odborné, ale i světonázorové. Tak to na nich tradičně bývalo a byl bych rád, aby to tak na této fakultě bylo i nadále. Což ale znamená, že je třeba si dávat pozor na to, aby těch jednoznačných postojů, které staví fakultu na konkrétní stranu, nebylo příliš mnoho a aby byly vždy dobře zdůvodněné. V obecnější rovině jsme ovšem připraveni se svým hlasem do veřejné diskuze ve společnosti zapojit – a také to už děláme všude tam, kde je o mínění teologů zájem.

2022 05 01 Jan Roskovec ETF Nymburk 09
Jan Roskovec sloužil jako farář Českobratrské církve evangelické v Nymburce.

Máte docela nabitý rozvrh výuky, zároveň k tomu bádáte. Jak to chcete kombinovat s děkanskými povinnostmi?

Předpokládám, že budu muset trochu ubrat v učení. Nechtěl bych ale úplně. To tady není zvykem a ani by to nešlo, zas tolik nás tady není. Bádání bych se také úplně vzdálit nechtěl. Ono to s tou výukou trochu souvisí. Snažím se o to, abych – zejména v přednáškách z exegese, tedy výkladu biblických textů – také přinášel něco, co jsem vybádal, nové pohledy na jednotlivé problémy. Tuhle část výuky bych si ponechat chtěl.

Jakými výzkumnými tématy se teď aktuálně zabýváte?

Napsal jsem komentář k Janovu evangeliu. Kolem něj je ještě spousta otázek, na které bych rád hledal odpovědi. Pojí se především s tím, jak evangelium vzniklo. Nejstarší je Markovo evangelium, Matouš s Lukášem pak Marka nějakým způsobem využívali. To se dá literárně dokázat. Ale Jan je trochu záhada. Přímou literární souvislost s ostatními evangelii nemá. Zdá se však, že starší evangelia znal a nějakým způsobem s látkou pracoval, a dokonce v případech, které se dotýkají historie nebo podoby některých Ježíšových příběhů, je opravoval nebo výrazně měnil. Zajímá mě, jak autor pracoval a kdo vůbec byl. Nejrozšířenější dnešní představa je, že autorů bylo víc a že tvořili nějaké zvláštní společenství. Otázka, která mě zajímá a kterou si badatelé zatím moc nekladli, je, jaký vztah má Janovo evangelium k apoštolu Pavlovi a k Pavlově teologii. Janovo evangelium nejpravděpodobněji vzniklo v Efezu v Malé Asii. Víme, že tam byla silná pavlovská škola. Když jsem psal jeho komentář a zabýval jsem se výkladem textu, zdálo se mi, že souvislostí s pavlovským myšlením obsahuje poměrně dost. Ačkoliv je to psáno novým jiným jazykem, myšlenková kontinuita tam je. To bych chtěl přesněji popsat.

Už v roce 1989 jste odjel na studijní pobyt do Cambridge. Jak se vám podařilo dostat se na západní univerzitu ještě před pádem železné opony?

Až do roku 1990 byla naše fakulta samostatnou institucí mimo UK, což ji dávalo do jisté míry větší svobodu. Teologické fakulty totiž byly vnímány jako církevní instituce, a z toho důvodu spadaly pod správu ministerstva kultury stejně jako církve, nikoliv pod ministerstvo školství. Čas od času se objevila jakási okna, kdy šlo vyslat studenty i na západní univerzity – koncem 60. a pak koncem 80. let. Takové okno se otevřelo i mně. A nebyl jsem tehdy první, už rok přede mnou se dostal na Cambridge jeden můj spolužák. Odjel jsem v září roku 1989 a vrátil jsem se v květnu 1990.

Co jste musel splnit za požadavky, abyste mohl vycestovat?

Musel jsem požádat o všechna možná povolení, včetně víza a devizové doložky. Povolení ke studijnímu vycestování obstarala fakulta prostřednictvím ministerstva kultury, šlo to tedy trochu jinou, zřejmě ne tolik střeženou cestou. Stipendium jsem získal od britské Spojené reformované církve. Díky tomu jsem také studoval na koleji, kterou tato církev v Cambridge má.

2022 05 01 Jan Roskovec ETF Nymburk 06

Vycestovat v září roku 1989 do Velké Británie musel být pro vás velký zážitek ve všech směrech. Co jste si z cesty odnesl?

Několik krabic knih (smích). Na koleji místní studentský spolek organizoval pravidelnou burzu knih. Každý týden na piano ve společenské místnosti vyrovnali řadu knih z různých pozůstalostí, které se pak dražily. Začínalo se obvykle na deseti pencích. Německé knihy nikdo nechtěl, takže jsem tam velmi levně pořídil pro mě cenné publikace. Šetřil jsem na jídle, aby mi zbylo na dražby. Dnes už tohle studenti nepochopí, protože si knihovny nebudují, všechno mají na počítači. Pro nás tehdy byla ale knihovna základ. Já jsem se navíc chystal na práci faráře. To znamenalo, že budu pravděpodobně pobývat někde mimo Prahu. Pokud chtěl člověk teologicky pracovat, byl odkázaný na to, co má doma.

V Cambridge se mi ale kvůli tomu začalo hromadit velké množství knih, problém pak nastal s tím, jak je dostat domů. Nakonec mi je jeden student pomohl odvézt v krabicích do Londýna na nádraží, odkud jsme je poslali do Československa. Naštěstí už bylo po sametové revoluci, tak jsem se alespoň nemusel bát, že mi je na hranicích zabaví.

V devadesátých letech jste pak působil jako farář Českobratrské církve evangelické. Co vás přivedlo zpět na akademickou půdu? Dizertaci jste obhajoval až v roce 2003.

Už jako farář jsem pracoval na dizertaci. Šlo to ale velmi pomalu, neměl jsem moc času na odbornou práci. Nakonec mě můj učitel profesor Petr Pokorný, který mě přivedl k novozákonní biblistice, povzbudil k tomu, abych se věnoval učitelské práci. A tak jsem se vrátil na akademickou půdu.

Mgr. Jan Roskovec, Ph. D.
Je absolventem Komenského evangelické bohoslovecké fakulty (dnešní Evangelické teologické fakulty UK). Studoval také na univerzitách v Cambridge a Erlangenu. V devadesátých letech sloužil jako farář Českobratrské církve evangelické v Českém Brodě. Později se vrátil na ETF UK a dodělal si doktorát z teologie. Zabývá se Novým zákonem, především interpretací pavlovských a janovských spisů. Je ředitelem Centra biblických studií, společného pracoviště UK a Akademie věd ČR. Vedení fakulty pro následující čtyři roky by se měl Jan Roskovec ujmout na začátku června.
Autor:
Foto: Michal Novotný

Sdílejte článek: