Absolventská šetření: spokojenost i prostor pro zlepšení

pondělí, 23. leden 2023 08:46

Univerzita Karlova zveřejnila na konci loňského roku aktualizované výsledky absolventských šetření. Z nich například vyplývá, že pouze jedno procento absolventů je nespokojeno se svým studiem, naopak tři pětiny oslovených by na své volbě programu nic neměnily. Většina absolventů by kladla větší důraz na provázanost studia s praxí a výuku cizích jazyků. „Výsledky šetření jsou jedním z kritérií hodnocení studijních programů a umožňují vedení univerzity i fakultám činit strategická rozhodnutí na základě dat a nikoli dojmů,“ říká člen kolegia rektorky pro strategie, analýzy a transfer Josef Fontana

dovnitř 1

Dotazovaní absolventi Univerzity Karlovy mimo jiné popisovali svou motivaci ke studiu, hodnotili způsoby výuky, zázemí a podpůrné služby na univerzitě i rozvoj kompetencí nutných pro svou současnou profesi. Šetření byla doposud realizována ve čtyřech vlnách, mezi lety 2019 a 2022, a týkala se jak čerstvých absolventů, tak osob, které vysokou školu dokončili před pěti až šesti lety.

„Rádi bychom drželi tuto nepřetržitou linii, trvale získávali data a otázky různě modifikovali i na základě komentářů v dotaznících. V letech 2021 a 2022 byli například čerství absolventi osloveni sérií otázek týkajících se pandemie koronaviru,“ upozorňuje spolutvůrce dotazníků Filip Machart s tím, že absolventské dotazníky jsou jen jedním z dílků celkových šetření, které Univerzita Karlova dlouhodobě realizuje. „Snažíme se získávat kompletní paletu nejrůznějších poznatků – od uchazečů, přes studenty těsně před dokončením vysoké školy (které přidáme letos) až po absolventy rok a několik let od dostudování. Oslovujeme také skupinu, jež studia na UK ukončila předčasně,“ shrnuje Filip Machart.

Čtyřicet procent rodičů nemá VŠ

V článku se věnujeme nejzajímavějším poznatkům o absolventech a jejich hodnocení studia. Kompletní informace najdete v online prezentaci, kterou z jejich odpovědí vytvořil Odbor analýz a strategií UK. Shrnuje výsledky za celou univerzitu, ale obsahuje také podrobná data vztahující se ke konkrétním fakultám a studijním programům či kapitoly týkající se mobility absolventů a jejich uplatnění na trhu práce včetně finančního ohodnocení.

Čtyři pětiny absolventů UK přichází na vysokou školu z gymnázií. Osmdesát tři procent respondentů by si znovu vybralo ke studiu Univerzitu Karlovu. Pouze jedno procento bylo v době dotazování nezaměstnáno, dvě třetiny byly v zaměstnaneckém vztahu, čtrnáct procent stále studovalo a devět procent podnikalo. Pouze necelá třetina žila před nástupem na vysokou školu v Praze, přičemž po dostudování jich pracuje v hlavním městě šedesát procent. V roce 2021 byly do dotazníku přidány otázky, které se týkaly vzdělání otce a matky absolventa. Díky tomu se objevilo zajímavé zjištění, že čtyřicet procent absolventů nemá ani jednoho vysokoškolsky vzdělaného rodiče. Ukazuje se tak, že Univerzita Karlova je otevřená různým skupinám, z rozdílných sociálních vrstev.

dovnitř 2

Stabilní čísla už několik let

„Osobně mě překvapilo, jak jednotlivá šetření vychází každý rok podobně – výsledky jsou konzistentní, což jim dodává vysokou kredibilitu,“ říká Filip Machart. Jediný odklon byl zaznamenán v době koronaviru, což je ovšem fakt, který jsou si autoři dotazníků schopni obhájit. „Dlouhodobá a propracovaná šetření poskytují Univerzitě Karlově kvalitní datovou základnu, a umožňují tak jejímu vedení i fakultám činit strategická rozhodnutí na základě dat a nikoli dojmů,“ shrnuje Josef Fontana z Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie 3. lékařské fakulty, který má v kolegiu rektorky na starosti strategie, analýzy a transfer.

Oceňuje především ochotu dotazovaných absolventů odpovídat – návratnost dotazníků se v posledních letech pohybuje okolo pětadvaceti procent. Dvě třetiny respondentů také žádalo o zaslání výsledků šetření, což podle Fontany značí, že mají absolventi k univerzitě obecně velmi dobrý vztah.

Posílit praxe a cizí jazyky

Součástí dotazníků je samozřejmě také hodnocení způsobu výuky a možnost navrhnout, co zlepšit ve vztahu k profesní praxi. Pouze čtvrtina respondentů by na studiu nic neměnila. Ostatní pak z desíti možností zdaleka nejčastěji uváděli větší důraz na provázanost studia s praxí (86 %). Dvě pětiny absolventů navrhovaly zlepšení v práci s moderními metodami a technologiemi a intenzivní výuku cizích jazyků, třetina zdůrazňovala význam zahraniční stáže a rozvoj soft-skills dovedností.

„Výsledky budou vstupovat do hodnocení studijních programů, které má na starosti Odbor kvality vzdělávací činnosti a akreditací. Pracovat s nimi bude také Rada pro vnitřní hodnocení UK a další – děkani, garanti studijních programů a podobně,“ upozorňuje Josef Fontana, podle něhož se právě apel absolventů na posílení praktické výuky a cizích jazyků musí řešit na úrovni hodnocení konkrétních studijních programů. „Nemá smysl v tomto ohledu vydávat generální doporučení ve smyslu zvýšení praktické či cizojazyčné výuky u všech studijních programů o deset procent. Ale souhlasím, že je v šetření důraz absolventů na tuto problematiku v řadě programů poměrně silný a musí se s ním v procesu jejich hodnocení pracovat,“ říká Josef Fontana.

dovnitř 3

Zveřejněné výsledky nezapadnou

Stejný názor má i Filip Machart z Odboru analýz a strategií UK. „Od začátku pro nás bylo klíčové ukázat prostřednictvím dat z šetření, co konkrétního se na úrovni jednotlivých studijních programů děje a mělo by se případně zlepšit. Součástí naší pracovní skupiny jsou proto odborníci z jednotlivých fakult, s nimiž dotazníky připravujeme a výsledky probíráme. Fakulty mají v dotaznících prostor pro svoje otázky. Spolupracujeme s Odborem kvality vzdělávací činnosti a akreditací, jehož prostřednictvím šíříme výsledky na fakulty. S daty konfrontujeme také garanty studijních programů a žádáme je o komentáře,“ popisuje Machart s tím, že čím víc lidí z univerzity informace od absolventů má, tím lépe. Vyzdvihuje i celkovou transparentnost šetření. „Výsledky se nikde neschovávají, jsou veřejně dostupné ve srozumitelné formě a otevřeně pojmenovávají i oblasti, v nichž by se měla univerzita zlepšit,“ shrnuje spoluautor šetření.

Autor:
Foto: archiv UK

Sdílejte článek: