Hana Kosová: Sváteční recept, jak upéct pokrok

úterý, 28 prosinec 2021 07:03

„Všechno je jednou poprvé, pro mne to bylo živé vystoupení v Událostech, komentářích na televizním kanále ČT24. V době adventní, místo večerního klidu s lineckým u trouby, jsem byla požádána reagovat na recept guvernéra České národní banky (ČNB), jak zachránit technologický vývoj českého průmyslu. Tedy skoro jako to linecké – mouka, máslo… smícháme, upečeme, necháme odležet a konzumujeme,“ zahajuje komentář Hana Kosová, ředitelka Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzita Karlovy (CPPT UK).

kosova1

Jenže ten výrok pana Rusnoka zněl doslova: „Zavést poplatek za studium na vysoké škole typu patnáct tisíc korun za semestr, co studenti běžně propijí za dva měsíce v hospodě. A okamžitě vyhlásit státní program: ti, kteří budou studovat technickou vysokou školu, budou mít tento poplatek zaplacený od státu. Do pěti let jsou vysoké školy technického směru plné a za dvacet let budeme míti dosti inženýrů.“ Originál je v celém kontextu ke shlédnutí zhruba od času 1:37 hodiny ve vloženém videu na serveru Seznam Zprávy.

Humanitní obory učí flexibilitě i adaptaci

Nevěřím, že by navržená penalizace humanitních oborů a jejich postavení do opozice vůči technickým vedlo k čemukoli pozitivnímu. Hledejme naopak nástroje, jak vzájemnou spolupráci těchto zdánlivě protikladných disciplín podpořit. Jestli něco potřebujeme, je to především kreativita a flexibilita. Kreativita často pramení z různorodosti více pohledů na stejnou problematiku. K interdisciplinárnímu přístupu je v dnešní době nezbytné přidat i schopnost se celý život učit, adaptovat se na nové podmínky, prostě být flexibilní. Z průzkumů vyplývá, že právě to dobře umí absolventi humanitních oborů. Využijme proto jejich potenciál, který v kombinaci s exaktními znalostmi technických, přírodních a dalších věd může přinést právě ten kýžený recept na inovace posunující vpřed náš průmysl a ekonomiku jako celek.

kosova3Otevírá se mnoho nových témat, kde je třeba zapojit expertízu z oblasti psychologie, sociologie, etiky, práva, ale třeba i religionistiky či kulturní antropologie. Řešíme umělou inteligenci, telemedicínu, práci s velkými daty, všechny superchytré technologie pro zlepšení kvality života jednotlivce, ale třeba i městské veřejnosti, dále oblasti spojené třeba s bezpečností a obranou. Živě se diskutuje téma hybridní války, zneužívání informací a kognitivního válčení. Potřebnost zapojení a vzájemné interakce více oborů se začíná formalizovat i do oficiálních strategií, a to nejen v České republice, je to globální trend. Příkladem u nás jsou určitě takzvané domény specializace, kde jsou společenské a humanitní vědy vnímány jako nezbytný element i pro inovace v technických a přírodovědných oborech. Projevuje se to i na nastavení financování vědy například z evropských zdrojů – spolupráce více oborů bude v některých případech podmínkou získání grantu.

Studenty Univerzity Karlovy se na nutnost mezioborové spolupráce snažíme připravovat. V Centru pro přenos poznatků a technologií pod hlavičkou Inovační laboratoře UK nabízíme volitelné kurzy věnované právě umělé inteligenci, systémovému uvažování, podnikavosti. Často převažují zájemci z humanitních oborů, protože si chtějí doplnit expertízu, která je lépe připraví na spolupráci s kolegy z techniky a přírodovědy. Připravujeme zapojení našich studentů, včetně těch z humanitních oborů, do ideatonu Hack the Mind, tedy mezinárodního kolektivního brainstormingu, s cílem nacházet inovativní řešení, která plánuje využít i NATO do svých obranných strategií.

Kde všude interdisciplinarita pomáhá

Možná se ptáte, jak může vypadat výsledek takového interdisciplinárního snažení. Závěrem proto dva příklady z běžící praxe. Univerzita Karlova založila před dvěma roky společnost Charles Games s.r.o., která vychází z úzké spolupráce odborníků z několika pracovišť: historiků, techniků a programátorů a v současnosti se zapojují i designéři z uměleckých škol. První produkty vzešly ze snahy nabídnout inteligentní vzdělávací počítačové hry založené na autentických materiálech a historiky ověřených faktech.

gamesDosavadní produkty jako hra Atentát 1942 slaví mezinárodní úspěchy. V současné době se ozývají i další zájemci, včetně zahraničních, kteří by rádi herní formu a univerzitní expertízu vyzkoušeli například pro programy zdravotnické osvěty a další. Tematicky úplně jinou aktivitou je nový projekt Za bezpečný domov, který vznikl v reakci na současnou pandemickou situaci a významný nárůst případů domácího násilí. Iniciátorem je společnost IKEA, která oslovila akademickou a neziskovou sféru, zapojeni jsou právníci, psychologové, lékaři, sociologové a další. IKEA financuje cílený výzkum a chce nalézt řešení, jak na problém upozornit a upravit právní a podpůrné prostředí pro všechny, kterých se osobně dotkne. K této inciativě se připojuje i Vodafone, který přidává i technologická řešení.

Současná společnost bude stále víc potřebovat velkou podporu a zcela nová řešení pro to se vzpamatovat ze současné vlny epidemie, roste počet lidí s psychickými problémy, mění se pohled na způsoby práce, mobilitu ve městech a podobně. Tady všude je zapotřebí, aby spolupracovali vědci z více oborů. Vymýšlejme tedy motivační nástroje, jak jejich vzájemnou spolupráci podpořit; a nestavme je násilně na opačné strany pomyslného hřiště.

Záznam vystoupení Hany Kosové z CPPT v pořadu Události, komentáře na ČT24 (15. prosince 2021 od 22:00 hodin, zhruba od 40. minuty).

CT24

Centrum pro přenos poznatků a technologií UK je od roku 2007 samostatnou součástí Univerzity Karlovy, jež zajišťuje servis pro výzkumníky i studenty v oblasti praktického uplatnění výsledků výzkumu. Snažíme se, aby výsledky vědecké práce neskončily v šuplíku v laboratoři nebo jako akademická publikace. Spolupracujeme s nejrůznějšími typy externích partnerů (komerční společnosti, veřejná sféra – ministerstva, města, kraje, i s neziskovým sektorem), ukazujeme, jak může být věda společnosti prospěšná. Aktivně hledáme uplatnění pro technologie, ale i pro know-how pramenící z humanitních a společenských věd. Přispíváme tím ke třetí roli Univerzity Karlovy; od roku 2021 pro týž účel využíváme i Kampus Hybernská.

Mgr. et Mgr. Hana Kosová
kosova5Zastává post ředitelky Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzita Karlovy (CPPT UK). Na UK působí od roku 2011, přičemž začínala jako nezávislá obchodní konzultantka pro projekty pre-seed a proof-of-concept, a později pracovala na budování univerzitní inovační sítě (University Innovation Network). Pomáhala vytvářet českou národní profesní asociaci Transfera.cz, v letech 2015 – 2018 působila jako místopředsedkyně představenstva. Členkou představenstva zůstává i nadále. Od roku 2019 je také členkou představenstva mezinárodní asociace pro přenos poznatků a technologií ASTP. Byla součástí týmu, který inicioval a nakonec v roce 2018 vytvořil dceřinou společnost Univerzity Karlovy Charles University Innovations Prague s.r.o., nyní a.s., ve které byla jmenována členkou dozorčí rady. V minulosti zastávala různé funkce související s projektovým a strategickým řízením v ČR i zahraničí. V současné době se soustřeďuje na posilování Univerzitní inovační sítě a na jeden z klíčových projektů CPPT – Kampus Hybernská – zaměřený na třetí roli univerzity i konkrétní aktivity přenosu poznatků ze společenských a humanitních věd do praxe.

Komentář původně vyšel 23. prosince 2021 na odborném portále Vědavýzkum.cz (pro Forum redakčně upraveno)

vedavyzkum logo

Autor: Hana Kosová, CPPT
Foto: Hynek Glos

Sdílejte článek: