Nový fenomén: Bezdětní kvůli klimatické krizi

středa, 26 leden 2022 08:22

Podle odhadů OSN bude v roce 2050 na Zemi žít 9,7 miliard lidí. Přelidnění v kombinaci s tím, že se planeta nachází uprostřed klimatické krize, vede některé její obyvatele k radikálním rozhodnutím. Právě na tento fenomén se zaměřila dnes už absolventka Fakulty humanitních studií UK Šárka Stříbrská v rámci svého výzkumu. Oslovila muže a ženy z celého světa, kteří vysvětlují, proč se kvůli klimatické krizi rozhodli nemít vlastní biologické děti. Diplomová práce Šárky Stříbrské na toto téma vyhrála celorepublikovou soutěž Czech Envi Thesis.

Stribrska

Když před čtyřmi roky hledala Šárka Stříbrská téma pro svou diplomovou práci, na problematiku bezdětnosti kvůli klimatickým změnám ji upozornil její spolužák. Šárka pak zjistila, že toto téma se jí dotýká i osobně. Navíc to byl v té době rodící se fenomén, který zůstával bez většího povšimnutí vědců.

„Chtěla jsem zjistit, jakým způsobem lidé nahlížejí rozhodnutí zůstat dobrovolně bezdětní kvůli klimatické krizi. Zajímalo mě také, co považují za příčiny a možná řešení klimatické krize,“ vysvětlila absolventka oboru Sociální a kulturní ekologie na FHS UK cíle své diplomové práce Dobrovolná bezdětnost jako odpověď na klimatickou krizi současného světa.

Protože se jedná o celosvětový fenomén, Šárka začala informátory hledat i v zahraničí. Díky sociálním sítím se jí pro výzkum podařilo získat vedle Čechů i Portugalce, Brity nebo Kanaďany, a to muže i ženy. „Pro ně samotné bylo důležité o tom mluvit. Říkali mi, že jsou rádi, že to někdo otevírá a že díky tomu dochází k destigmatizaci tohoto tématu. Byli proto velmi otevření a vstřícní,“ podotkla Šárka Stříbrská.

Během jejího výzkumu se ukázalo, že se informátoři dělí na dva typy. První skupinu tvořili ti, kteří nechtějí na svět přivést další lidi, protože odmítají ještě víc zatěžovat planetu. Svou bezdětnost vidí jako prostředek zmírnění klimatické změny. Rozhodli se tak i pro klid svého svědomí. Šárka Stříbrská je označila jako kinovátory. „Odkazuji tím k americké bioložce a feministce Donně J. Haraway. Ta tím označuje člověka, který nevnímá příbuzenství pouze v zažitých normách geneaologie a heteronormativity, ale snaží se vztahy rozšiřovat i na další lidi a jiné živočišné druhy,“ vysvětlila Šárka Stříbrská a dodala, „tito respondenti nerozlišují mezi biologickým a adoptivním rodičovstvím. Není to pro ně důležité. K adoptovaným dětem pociťují stejné pouto jako k pokrevním potomkům. Nebylo proto pro ně ani příliš složité se pro bezdětnost rozhodnout. Na člověka nahlížejí jako na rovného se všemi dalšími živočišnými druhy,“ vysvětlila s tím, že kinovátoři vidí daleko větší smysl v adopci, pěstounství nebo v péči o opuštěná zvířata.

V tomto duchu se Šárkou hovořil i jeden z jejích informátorů – devětadvacetiletý George: „Hodně lidí chce mít děti, které budou vypadat jako oni. Já si ale myslím, že to není nutné. Váš potomek nemusí být vaší kopií. Na světě je tolik dětí, které nemají rodinu. Když je nikdo neadoptuje, co s nimi bude?“

shutterstock 1596115693
Jednotlivci mají jen malou roli v záchraně planety, myslí si Šárka Stříbrská. 

Druhou skupinou informátorů jsou lidé, kteří přisuzují biologickému rodičovství vysokou hodnotu. Někteří z nich touží po tom mít biologického potomka, obávají se však toho, že životní prostředí se tak zhorší, že jejich děti by čekal život plný utrpení. „Tito lidé přisuzovali biologickému rodičovství vysokou hodnotu. Jedna z mých informátorek, která pocházela z Nového Zélandu, mi říkala, že vždycky děti chtěla a těšila se na to, pak ale začala zjišťovat, co se děje s naší planetou, a rozhodla se, že děti mít raději nebude. Pociťovala kvůli tomu hluboký žal,“ podotkla Šárka Stříbrská.

Během rozhovorů, které s oběma typy informátorů Šárka vedla, se začalo ukazovat, že je k bezdětnosti vedou i další důvody, které řeší mladí lidé i bez ohledu na stav planety – třeba obava ze ztráty osobní svobody nebo strach z fyzické či psychické proměny po porodu a během rodičovství.

Svůj osobní postoj pak začala přehodnocovat i sama Šárka Stříbrská. Stále zvažuje to, zda mít své vlastní biologické dítě. „Nemám na to definitivní názor. Chápu postoj lidí z druhé skupiny a jejich obavy z toho, v čem by tady děti musely žít. Tento pohled částečně sdílím také,“ připustila.

shutterstock 193652336
Globální oteplování žene Zemi do klimatické krize.

Než celý výzkum zpracovala a následně popsala ve své diplomové práci, začala si problematiky bezdětnosti z důvodů klimatické krize všímat i širší veřejnost a zahraniční média. O tom, že už to není okrajové téma, svědčí i to, že se svou prací Šárka Stříbrská na konci minulého roku uspěla v soutěži tuzemských bakalářských a diplomových prací Czech Envi Thesis, kterou organizuje Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, a kde obstála v konkurenci dalších pětadvaceti prací. „Překvapilo mě, že diplomová práce s takovým tématem může vyhrát soutěž. Ukazuje to, že téma začíná být pro společnost přijatelnější a je méně tabuizované, než tomu bylo třeba před deseti lety,“ usmívala se.

Moldan

Mezi porotci soutěže byl i profesor Bedřich MoldanCentra pro otázky životního prostředí UK, který vedle odborné úrovně práce vyzdvihl právě i téma, které si Šárka Stříbrská zvolila. „Jde o opravdu okrajové téma, i když je součástí široké společenské reflexe klimatické krize. Je dobře, že i toto a podobná témata jsou odborně a vědecky zkoumána, minimálně proto, aby nezůstala v jakémsi pološeru, ve kterém je těžké se orientovat,“ řekl pro Forum profesor Moldan.

Téma klimatické krize Šárku Stříbrskou zajímá komplexněji. „Jsem asi už trošku skeptická k přeceňování osobních voleb. Nechci to zlehčovat, ale klimatickou krizi nejspíš nevyřeší, jestli zhasnu lampičku o deset minut dřív. Odpovědnost leží na bedrech velkých korporátních společností a vlád. Jedině ti s tím skutečně můžou něco udělat. Chápu, že je těžké, aby se celý svět domluvil. Na Klimatické konferenci OSN o změně klimatu v Glasgow se ukázalo, že to nějakým způsobem jde, podle mě to ale stále není dostatečné. Osobní volby děláme spíš kvůli svému vlastnímu svědomí, což je samozřejmě v pořádku, planetu tím ale asi nezachráníme.“

Mgr. Šárka Stříbrská
Je absolventkou oboru Sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií UK. Její diplomová práce Dobrovolná bezdětnost jako odpověď na klimatickou krizi současného světa zvítězila v celorepublikové soutěži společenskovědních bakalářských a diplomových prací se zaměřením na životní prostředí Czech Envi Thesis. V současné době pracuje na Ministerstvu životního prostředí, kde se zabývá mezinárodní ochranou klimatu. Předtím pracovala v neziskové organizaci Ireas, institut pro strukturální politiku.
Autor:
Foto: archiv Šárky Stříbrské, Vladimír Šigut, Shutterstock

Sdílejte článek: