Medievistka: Rukopisy jsou jedinečnými svědky středověku

úterý, 19 duben 2022 07:57

Díky jeho grafomanii se dochovala spousta staročeské literatury. Opsal všechno, co se mu dostalo pod ruku. Kříž z Telče se tudíž stal jednou z nejvýznamnějších postav středověké knižní kultury u nás. Na osobnost a práci jednoho z nejpilnějších českých opisovačů, nikoliv plagiátorů, se zaměřil tým pod vedením Lucie Doležalové, jež působí na Filozofické fakultě UK a Fakultě humanitních studií UK. Podařilo se jim tak objevit řadu textů, jež prohloubily poznání života, kultury či náboženských zvyklostí a myšlení pozdně středověkých Čech. Za soubor monografií, které se věnují práci Kříže z Telče, udělila rektorka UK profesorka Milena Králíčková celému týmu Cenu Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin.

VS1 1358b

Proč stojí Kříž z Telče za pozornost vědců?

Kříže z Telče znají především bohemisté, protože se nám díky němu dochovalo obrovské množství staročeské lyriky. Kdyby tento pozdně středověký písař nežil, naše kulturní dědictví by bylo mnohem chudší. Kříž z Telče byl posedlý opisováním. Vybíral si zajímavé texty, zároveň jako ostatní středověcí písaři neváhal texty dosti měnit a až autorsky do nich zasahovat. A my stále objevujeme úplně neznámé texty. Díky tomu můžeme lépe vykreslit obraz pozdně středověkých Čech. Týká se to především kratších opisů, které dřívější katalogizátoři přehlédli anebo je nezajímaly, protože byly právě příliš krátké.

Jaké povahy jsou jeho rukopisy?

Opisoval úplně všechno, co se mu „dostalo pod ruku“. Témata textů se proměňují v závislosti na prostředí, kterým prochází – má školské, univerzitní i kazatelské období. Provádí nás všemi možnými kontexty pozdně středověké kultury. Hodně svých opisů podepsal a napsal, kde a za jakých okolností vznikly. Můžeme tak sledovat celou jeho kariéru od vyučování na městských školách po studium na pražské univerzitě až po působení v rámci katolické správy, kdy pak nakonec jako kněz vstoupil do třeboňské kanonie.

Našli jste nějaké, řekněme, zvláštnosti?

Objevili jsme i řadu kuriozit, které Kříž opisoval – třeba návod na hledání pokladu, v němž popisuje, jak si vyrobit svíčku, díky které pak najdete poklad (usmívá se). Opsal různé recepty proti bolesti hlavy nebo třeba jedenáct rad, jak si vycvičit dobrou paměť. Dochovalo se nám velké množství jeho opisů kazatelské literatury, které jsou do velké míry neprobádané – a stojí za pozornost. Máme spousty protihusitské polemiky, toto téma tedy rezonovalo ještě na konci 15. století. Se studenty nyní připravujeme knihu nejrůznějších krátkých, dosud zcela neznámých textů z Křížových rukopisů. Bude tam třeba snář či popis pohanských zvyků o svatojánské noci. Jsou to kuriozity, které stojí za přečtení i dnes.

Str knihovny aug TB obalka (1)
Rektorka UK profesorka Milena Králíčková vyznamenala ve středu 6. dubna tým profesorky Lucie Doležalové Cenou Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin. Ocenila tak množství kvalitních monografií, které o práci Kříže z Telče badatelé publikovali. Do výzkumné skupiny patří vedle Lucie Doležalové také Adéla Ebersonová, Michal Dragoun, Jan Ciglbauer a Kateřina Voleková. Vrcholem jejich práce je třídílná obsáhlá publikace Středověké knihovny augustiniánských kanonií v Třeboni a Borovanech, která má dohromady 1700 stran. Vydal ji spolek Scriptorium v loňském roce.

Pro koho texty vlastně opisoval?

Některé texty opisoval na objednávku, některé dokonce za úplatu. Vedle toho se dochovala i řada textů a celých sborníků, jež připravoval asi jen pro sebe; vzhledem k tomu, jak je to celé neuspořádané a nevstřícné vůči jinému čtenáři. V dřívějších dobách se používal pergamen, který byl velmi drahý, opisy se proto pořizovaly jen pro větší komunitu. V pozdním středověku se již psalo na levnější papír kurzívou, která je časově méně náročná. Začínaly vznikat vlastní poznámkové bloky, deníky a osobní opisy. To byl fenomén doby – písemná kultura se nově stala velmi osobní.

VS1 1376

Jaké schopnosti a znalosti musel mít středověký opisovač?

Byť v pozdním středověku gramotnost značně rostla, už jen sama schopnost číst a psát nebyla samozřejmostí a byla stále pouze výsadou elity. Kříž ovládal latinu i češtinu a zřejmě také němčinu. Myslíme si, že něco z českých opisů jsou jeho vlastní překlady, není ale možné to prokázat. Kříž uměl i docela slušně kreslit, nejsou to žádné profesionální iluminace, ale na písaře poměrně dobré.

lipnice01

Další ocenění, ze kterého se mohla profesorka Lucie Doležalová radovat, je Magnesia Litera za nakladatelský čin. Byla totiž členkou týmu, který se zabýval Lipnickou biblí z první poloviny 15. století. Publikaci Lipnická bible. Štít víry v neklidných časech pozdního středověku vydal spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého. Cenu za svou práci tým získal v neděli 10. dubna.
Šest set let stará bible je trvale uložená ve Washingtonu. Loni ji Museum of the Bible nakrátko zapůjčilo do České republiky na výstavu Příběh Lipnické bible, která se konala v místě jejího pravděpodobného vzniku na zámku Lipnice nad Sázavou. Expozici také připravila skupina Lucie Doležalové. Navíc vznikla i její internetová verze.
Mezinárodní a mezioborový vědecký tým, který vedli Lucie Doležalová a Karel Pacovský, rukopis podrobně studoval a na základě toho vydal nyní oceněnou publikaci, která ukazuje politické a kulturní souvislosti vzniku bible. „Náš tým byl dost experimentální. Byl to pro nás zvláštní jedinečný zážitek. Opravdu si vážíme tohoto ocenění,“ usmívala Lucie Doležalová po převzetí ceny. Badatelé vytvořili také internetové stránky, kde je Lipnická bible k dispozici v digitalizované podobě. Přístupná je tak nyní všem zájemcům, i když se její originál po výstavě vrátil do USA. 

Hrálo nějakou roli v jeho životě a práci to, že krátce po tom, co se narodil, vynalezl Johannes Gutenberg knihtisk?

Kříž z Telče, jak jsme zjistili, se narodil na Vánoce 1434 a zemřel roku 1504. Období jeho činnosti je tedy silně ovlivněno knihtiskem. Zřejmě opisoval i tisky, do inkunábulí, raných tisků do roku 1500, psal poznámky. Spolu s mými kolegy Michalem Dragounem a Adélou Ebersonovou jsme do výzkumu zařadili i inkunábule, ač podobně jako většina medievistů raději pracuji s rukopisy. Náš výzkum to velmi obohatilo; díky tomu jsme tak našli Křížovu „ruku“ i v dalších knihách.

Prolínání rukopisné a tištěné kultury na konci středověku je ostatně velmi zajímavé. Není to tak, že by se po vynálezu knihtisku přestalo náhle opisovat ručně. Rukopisy prožívaly velký boom i ve druhé polovině 15. století. Oba způsoby koexistovaly a vzájemně se ovlivňovaly poměrně dlouho, postupně ale došlo k tomu, že to, co se nedostalo do tisku, se přestalo číst a nakonec se vytratilo z povědomí. Je to podobné současnému stavu, kdy digitální kultura přebírá pozici tištěných knih a zároveň se tiskne množství nádherných výpravných publikací.

VS1 1389

Proč vám připadají opisy zajímavější než první tisky?

Vidíte tam písařovu ruku a jeho osobní obrovský vklad, vklad času a energie. Když máte v ruce rukopis, držíte něco jedinečného a neopakovatelného. Žádné dva nejsou stejné. A tisk tuto jedinečnost v sobě nemá.

Tehdejší lidé si asi jen tak nezašli do knihovny. Jak se mohli k rukopisům dostat?

Běžný člověk v té době neuměl číst, toho rukopisy nezajímaly. Knihovny fungovaly u škol, katedrál a klášterů. Například na pražské univerzitě měla každá kolej svoji obsáhlou knihovnu, do níž mohli její studenti chodit. Klášterní knihovny úplně volně přístupné nebyly. Augustiniánští kanovníci, kteří byli v Roudnici nebo v Třeboni, kde Kříž působil, měli sice uvedeno ve statutech, že zájemce si může půjčit knihu ven z kláštera, ale musí za ni do zástavy dát knihu přinejmenším téže hodnoty. Vypůjčování existovalo, ale ne v hojné míře.

Jak jste zmínila, Kříž z Telče studoval na pražské univerzitě. Našli jste nějaké jeho opisy, které se týkaly univerzity jako instituce?

Na univerzitě se pohyboval asi jen rok a půl. Podle záznamů z promocí zřejmě ani nedostudoval. Z tohoto období jsme našli pouze jeho opis komentářů Johna Versora k Aristotelovi. Zajímavý je v tom, že to tehdy byla horká novinka, kterou přivezl z Paříže Václav z Vrbna. Během pár let bylo toto dílo v Praze opsáno několikrát a jeden z opisů je právě i Křížův. Jde o dva tlusté svazky, muselo mu to zabrat hodně času. A kuriózní je, že Versorovy komentáře se dochovaly ve více rukopisech z Prahy než z Paříže, kde vznikly.

VS1 1753
Pro Cenu Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin si do Karolina přišli spolu s Lucií Doležalovou i Jan Ciglbauer, Adéla Ebersonová a Kateřina Voleková (zleva).

Byly Křížovy opisy známé i za hranicemi?

Nevíme o tom. Příliš pravděpodobné to však není: jeho opisy, které známe, s sebou Kříž přinesl v roce 1478 do třeboňské kanonie, kde k nim byl omezený přístup. Je ale možné, že existují jeho opisy, o kterých nevíme, v jiných knihovnách. Práce se středověkými rukopisy je totiž z definice neukončená. Dosud jsou po Evropě klášterní knihovny, které nemají zpracované katalogy. Nikdo neví, co je v nich uloženo. Ve středověku se navíc jeden text připisoval různým autorům a koloval pod nejrůznějšími názvy. Hledání je obtížné. I když se vám podaří najít třeba patnáct rukopisů nějakého díla, neznamená to, že někde jinde jich není ještě dalších třicet…

VS1 1394

A narazili jste během výzkumu na nějaká vyloženě překvapivá zjištění?

Ukázalo se, že Kříž z Telče se nejmenoval Oldřich, jak se dříve uvádělo; jde o chybné ztotožnění dvou různých osob. Je to taková drobnost, ale vědci jako profesor František Šmahel nebo profesorka Jana Nechutová, kteří celý život operovali s pojmem Oldřich Kříž z Telče, byli naším zjištěním docela zaskočení a považují to za důležitý nález. Na to, že se v oboru pohybuji už nějakou dobu, mě vždy znovu překvapí, že práce je vždy mnohem víc, než tuším. Náš grant byl naplánovaný na tři roky, což byl naprosto špatný odhad. Trvalo nám to pět let s vypětím všech sil! Skvělé bylo, že jsme našli tolik Křížových dosud neznámých rukopisů, ovšem na konci jsme z toho byli už úplně vyčerpaní. Doufáme, že teď budeme mít více času na to, všechny nové objevy zpracovat.

Co vzniklo a co chystáte?

Připravili jsme třeboňský a borovanský katalog, což je třídílná publikace o 1700 stranách, jež mapuje rukopisy a prvotisky těchto kanonií. Ty nejzajímavější nálezy bychom však chtěli prezentovat šířeji. Objevili jsme spoustu drobností: třeba roztomilé hádanky, našli jsme text o katolické praxi při mši, kdy se běžně hostie zapíjela vínem, aby v ústech nezůstaly drobečky, což je celkem neznámé. Většina našich dílčích objevů by si zasloužila vlastní knihu, jsou nesmírně zajímavé k dějinám všedního dne a pověr a také k intelektuálním, náboženským a duchovním dějinám. Je to studnice poznání. Jsem přesvědčená, že z ní budou čerpat i další. 

Prof. Mgr. Lucie Doležalová, M. A., Ph. D.
Působí na Filozofické fakultě UK a Fakultě humanitních studií UK. Zabývá se pozdně středověkou latinskou literaturou a rukopisnou kulturou. Je absolventkou Univerzity Palackého v OlomouciStředoevropské univerzity v Budapešti (CEU), kde absolvovala i doktorské studium. Působila jako research fellow na Curyšské univerzitě. V rámci studijních a výzkumných stáží pobývala na univerzitách napříč Evropou i v USA. Na konci loňského roku se svým týmem dokončila rozsáhlý projekt podpořený Grantovou agenturou ČR zaměřující se na osobnost a práci středověkého písaře Kříže z Telče. Většina jeho rukopisů je uložena v Národní knihovně.
Autor:
Foto: Vladimír Šigut, Ondřej Fúsik

Sdílejte článek: