Články dle značky: PřF
674. narozeniny UK přinesly pětici vědců prestižní Donatia
Univerzita Karlova oslavila své 674. narozeniny od svého založení roku 1348. U této příležitosti ocenila tři vědce a dvě vědkyně prestižní výzkumnou podporou Donatio Universitatis Carolinae. Toto ocenění je letos udělováno již pošesté a pojí se s ním finanční odměna ve výši milionu korun.
Jan Jeník byl badatel s citem pro nekonvenční vysvětlování
Ve věku 93 let odešel geobotanik, vegetační a krajinný ekolog Jan Jeník. Emeritní profesor Univerzity Karlovy a někdejší vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK patřil mezi mimořádně významné české přírodovědce.
Genetik Pačes: Jsem šťastný, že žiji v dnešní době
„Česká věda se za posledních třicet let výrazně posunula – otevřeli jsme se světu, máme špičkové vybavení, nové ústavy. Jsem za to moc rád,“ říká biochemik a genetik Václav Pačes, který většinu života působil na Akademii věd ČR, ale s Univerzitou Karlovou je v těsném kontaktu.
Studenti Univerzity Karlovy napříč všemi fakultami se bohulibě zapojují do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. Pomáhají jako dobrovolníci, organizují sbírky, přispívají finančně. Svou trochou teď přispěli i studenti dvou lékařských fakult a PřF UK: uspořádali benefiční hokejové utkání.
Imunolog Jan Dobeš v Izraeli bádal i běhal do krytu
Netradiční zkušenosti si z postdoktorandského pobytu v Izraeli přiváží imunolog Jan Dobeš, který získal interní podporu Primus a od loňského roku vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř mikrobiální imunologie.
Studie: Prapříčinou požárů v Austrálii je kolonizace
„Netušili jsme, jak velkou roli hráli Aboridžinci v utváření tehdejší krajiny,“ říká docent Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty UK. Odhalení příčin požárů v Austrálii přináší studie uveřejněná v časopise Frontiers in Ecology and the Environment.
Pylová zrna vyprávějí strhující příběh morové pandemie
Analýzu pylových zrn jako nový přístup k mapování nejznámější morové pandemie dějin, takzvané černé smrti, využívá nová studie publikovaná v časopise Nature Ecology and Evolution, na níž se podíleli i vědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd.
Patrik Mráz pečuje o křehké albertovské herbáře
Herbářová sbírka Přírodovědecké fakulty UK se může pochlubit téměř 2,5 miliony archivovaných položek. „Herbářové sbírky jsou živé archivy rostlinné biodiverzity,“ říká botanik Patrik Mráz, který se o ně stará.
Loginov: Doktorandi jsou za pandemie ztracení i zaseknutí
I za běžných okolností psychicky náročné doktorské studium bylo v posledních dvou letech ještě ztíženo vývojem pandemie. „Kromě zřejmých psychických dopadů přináší v případě začínajících vědců a vědkyň zpomalení kariéry,“ píše doktorand Ivan Loginov z Přírodovědecké fakulty UK.
Kariéra vědkyně byla jedinou volbou. Nyní má ERC grant
„Nikdy jsem nezvažovala žádnou jinou kariéru, neměla jsem plán B,“ říká vědkyně Kateřina Rohlenová, která vede vlastní výzkumnou skupinu v Biotechnologickém ústavu AV ČR v centru BIOCEV. Snaží se pochopit komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami.
V příběhu o vzniku bakteriální odolnosti hrají roli i ježci
„Středně velcí savci jsou z evolučního hlediska velmi zajímaví,“ vysvětluje Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty UK, proč právě na ježcích probíhala studie zaměřená na vznik bakteriální rezistence. Výsledky zveřejnil vědecký časopis Nature.
Věda z Karlovky: Rok 2021 přinesl objevy, osvětu i ocenění
Rok 2021 byl druhým rokem s covidem, který mnoha vědkyním a vědcům přinesl další komplikace. Přesto se věda nezastavila a mnoho věcí se povedlo. Přinášíme výběr vědeckých úspěchů z Univerzity Karlovy, o nichž magazín Forum psal.
