Články dle značky: Rozhovor

Mají v naší společnosti svobodnou volbu skutečně všichni? Nad tím se zamýšlí spolek Díky, že můžem v čele se svou předsedkyní Lucií Bílkovou. Toto téma bude rezonovat také letošním ročníkem Korza Národní, který pořádají v Praze 17. listopadu.

Hledej, pochybuj a miluj! - tak zní profesní i osobní motto profesora Vladimíra Komárka, významného dětského neurologa a pedagoga 2. lékařské fakulty UK. Na fakultu nastoupil v roce 1967, v lednu 2022 završí druhé funkční období na postu děkana.

Je odborníkem v hepatologii, celý profesní život se věnuje problematice žlučového pigmentu bilirubinu. Profesor Libor Vítek je i nutričním poradcem nejúspěšnějších českých sportovců a autorem odborných publikací. Za otevírání výzkumných obzorů obdržel nejvyšší ocenění UK, Donatio.

Proč všichni používáme podobná gesta, když chceme vyjádřit čas? Jak to, že někdo rozhazuje rukama, i když jen přemýšlí nahlas? „Gestikulace je naše evolučně daná predispozice, která zefektivňuje komunikaci,“ říká lingvistka a budoucí děkanka Filozofické fakulty UK Eva Lehečková.

„Očekávám, že se nemocnice na podzim zase částečně zaplní pacienty s covid-19, ale situace v Česku nebude tak dramatická jako na jaře,“ míní docent Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové při LFHK UK.

Když letos ovládl nejsledovanější kategorii hudebních cen Anděl, mnozí se udiveně ptali, komu dala akademie přednost před Jarkem Nohavicou či Danem Bártou. Jenže Štěpán Hebík – zpěvák s pseudonymem 7krát3 – se v českém hudebním světě pohybuje víc než patnáct let a Anděly má doma už dva.

Libuje si v různých technických vychytávkách a tvrdí, že jednou budou všichni lidé nosit sluchadla. Vojtěch Srdečný se bez nich neobejde už od dětství. I proto se v rámci studia na Matematicko-fyzikální fakultě UK zaměřil na vylepšení systému převádějícího mluvené slovo do psané podoby.

Je odborníkem v oblasti studia molekulárních mechanismů zodpovědných za polaritu a morfogenezi (tvarování) rostlinné buňky. Popsal mimo jiné buněčné cykly zrajícího pylového zrna, má řadu dalších vědeckých úspěchů. Profesor Viktor Žárský, vyhledávaný popularizátor vědy a pedagog Přírodovědecké fakulty UK.

Jako malá holka snila o práci veterinářky a ochránkyně zvířat v Africe. Láska ke zvířatům ji přivedla ke studiu zoogeografie, respektive geografie. Dnes Dagmar Dzúrová přednáší na Přírodovědecké fakultě UK o programu One Health, který usiluje o optimální zdraví člověka i přírody. 

Fyzikální chemik Michal Mazur je hlavním operátorem elektronového mikroskopu na Přírodovědecké fakultě UK a může se pochlubit i řadou vědeckých úspěchů. Tím posledním je publikování studie v časopise JACS, na které se v rámci projektu CUCAM spolupodílel, či čerstvě v Advanced Materials.

„Snaží se účinně a na odborné úrovni komunikovat s veřejností, dokážou reagovat na aktuální situaci a společnosti předkládají důvěryhodné informace," dal by se stručně shrnout přínos iniciativy Medici PRO Očkování, oceněné cenou Gratias Tibi.   

Má pomoci s orientací v nových postupech, jež onkologie v oblasti systémové léčby nabízí. Medikomiks: Precizní onkologie je nový vzdělávací materiál, pod jehož vznikem je podepsána i Kateřina Kopečková, onkoložka 2. lékařské fakulty UK a FN Motol.

Profesor Jan Royt už přes třicet let přednáší o dějinách umění, a stejně tak rád zajede do malé vesničky, aby tamním obyvatelům přiblížil příběh jejich kostela... Podělit se o své znalosti totiž považuje za povinnost vědce i věřícího člověka. 

„Pochopení role lidské činnosti ve fungování naší planety není jen zajímavým akademickým cvičením. Bez nadsázky lze říci, že na něm závisí blahobyt, ale i samo přežití lidstva,“ upozorňují Jan a Jaroslava Frouzovi v nové knize z Nakladatelství Karolinum.

Profesor Jan Jehlička je výjimečným průkopníkem exobiologie – nové disciplíny 21. století. Spolu se svými kolegy a s využitím Ramanovských spektrometrů se snaží odpovědět na otázku: Existuje či v minulosti existoval život mimo planetu Zemi?