Články dle značky: PřF

Menza na Albertově, v níž se více než sto let posilňovali nejen studenti a zaměstnanci UK, se bude bourat. Poslední rozloučení proběhlo v rámci PříFest Open Air Festivalu, jak jinak než s veselou hudbou a slušným pitím. Doslova. Podávalo se tu totiž i Slušné číslo – nealko „pívO“ z Matfyzu.

Civilizace se rodí, rostou i upadají. Jaký osud čeká tu naší – první globální civilizaci? Své poznatky z dvaceti let cestování napříč měnícím se světem propojuje dokumentarista Petr Horký s výzkumem egyptologa Miroslava Bárty. Výsledkem je film Civilizace.

Rád by cestoval v čase a taky má rád přírodní katastrofy. V knize Pralesy a jezera mladších prvohor paleobotanik a geolog Stanislav Opluštil z Přírodovědecké fakulty UK zprostředkovává znalcům i nadšencům svět z doby, kdy uhlí bylo ještě zelené. Objemnou publikaci vydala Academia.

Dva čeští vědci, kteří svou celoživotní prací obohatili světový výzkum, jeden projekt vědeckého transferu a šest mladých vědeckých nadějí. To jsou letošní ocenění NF Neuron na podporu vědy. Šest z devíti cen putuje na Univerzitu Karlovu, hlavní k profesoru Janu Starému z 2. LF UK.

Laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Carolyn R. Bertozziová, Morten Meldal a Barry Sharpless za výzkum nástrojů pro stavbu molekul. Akademie ocenila, že jejich poznatky příspějí k vývoji procesů zjednodušujících funkční chemii. 

Na Mezinárodní biologické olympiádě (MBiO) kdysi Lenka Libusová dvakrát získala stříbrnou medaili. Od července 2022 je vědkyně a pedagožka z Katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty UK šéfkou prestižní soutěže.

Letošním laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství se stal švédský biolog Svante Pääbo. Odborná komise ocenila jeho zásluhy za objevy v evoluční genetice. Přinášíme komentář profesora Viktora Černého z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty UK.

Přes tři tisíce návštěvníků vidělo, slyšelo, cítilo, ochutnalo či se dotklo vědy. V pátek 30. září proběhla již tradiční Noc vědců. Univerzita Karlova přichystala pro děti i dospělé na osmdesát aktivit. Mimo jiné i finálový večer FameLab, který vyhrála Eliška Jandová z pražské „Přírodovědy“. 

Špičkoví vědci – specialisté na aplikaci analytické metody Ramanovy spektroskopie – se po covidové odmlce z celého světa sjeli na akci GeoRaman. Hostitelem patnáctého ročníku mezinárodní vědecké konference se poprvé stala Univerzita Karlova.

„EMBL je špičkové vědecké pracoviště, které vyniká svou otevřeností a možnostmi. Od počátku mi přišlo přirozené udržovat kontakt s alma mater,“ říká Vladimír Beneš, který vede genomické centrum na prestižním EMBL v Heidelbergu.

Na Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze (ÚHKT) vede Monika Beličková Oddělení genomiky, jednu ze sedmi výzkumných částí. Vedle práce spojené s genetickým vyšetřováním a výzkumem je už téměř rok náměstkyně pro vědu a výzkum.

Zajímá jej, jak se v závislosti na zeměpisné šířce mění sítě vztahů mezi kvetoucími rostlinami a jejich opylovači. „Víme, jak je rozmístěná biodiverzita na Zemi; víme, kde je druhů víc a kde méně. Co nám chybí, je pochopení mechanismů, které za tím stojí,“ přibližuje entomolog Robert Tropek.