Zlomeným obratlem k archeologickému objevu

pátek, 27 srpen 2021 10:00

Doktor Čestmír Štuka je v prvé řadě jedním z otců WikiSkript, nejnavštěvovanějšího portálu pro výuku mediků. A když není „doma“ – na 1. lékařské fakultě UK – dost možná se prochází krajinou Čertovy brázdy, kde archeologům pomohl objevit unikátní liniový val stojící v jejích základech.

413235100201018 04 413235100201018 05
Svatý Prokop se zapřaženým čertem. Čert prý pole v okolí Sázavy zorává dodnes...

čestmír štuka upV lednu 2021 obdržel Čestmír Štuka (na fotografii vpravo), pedagog a vedoucí Oddělení informatiky na 1. LF UK, spolu s kolegou-pedagogem Martinem Vejražkou z rukou ministra školství Roberta Plagy ocenění za výrazný přínos pro praktickou distanční výuku. Jejich WikiSkripta wikiskripta.eu, s padesáti tisíci uživateli denně se stala nejnavštěvovanějším webem podporujícím výuku na lékařských fakultách v ČR a významným medicínským wiki-projektem, který snese světová srovnání.

„Měl bych pro vás možná letní námět na článek,“ napsal mi před pár týdny doktor Štuka: „Díky metodám na pomezí informatiky a archeologie jsme s Petrem Novým, ze Středočeského muzea v Roztokách, identifikovali pozůstatky mohutného liniového valu…” Je snad jasné, že tuto zprávu nejvyššího „ajťáka“ první lékařské nemohl nechat magazín Forum bez povšimnutí a pozvání do „raně středověkého liniového útvaru – Čertova brázda“ přijal.

Pane doktore, pokuste se na úvod naznačit, kam až sahá rozpětí vašeho zájmu. Nejdříve WikiSkripta, teď archeologie. Jak jste se do „brázdy“ vůbec dostal? 

Opravdu mě zajímá spousta věcí. Baví mě fotografování, počítače, létání – řekněme všeho druhu, taky historie a v neposlední řadě každý medicínský výzkum. Rád učím mediky informatiku, jak ostatně napovídá má profese. Ale kdybych si měl vybrat co mě asi nejvíc baví, pak je to obecně spolupráce – mám na mysli to vzájemné inspirování a posouvání věcí kupředu.   

Jednou jsem při paraglaidingu špatně přistál a kompresně zlomený obratel si vyžádal šest neděl v poloze vleže na chirurgii. Nuceně jsem se ocitl v přátelském prostředí v nemocnici na „Karláku“, kousek vedle své fakulty. Za těch šest neděl jsem si tam úžasně odpočinul. Chodili za mnou přátelé a známí a mezi nimi i tehdejší fakultní fotograf pan Karel Meister. Povídali jsme si o fotkách a o Sázavě, kde jsem právě díky tomu obratli minul jednu rodinnou svatbu, Karel tam má chatu. Přišla řeč i na malebné okolí kláštera, na Voskovcovu vilu a... tajemnou Čertovu brázdu. To mě chytlo! Začal jsem – ještě v nemocnici s notebookem na polštáři – zkoumat vše, co se dalo na internetu o „brázdě“ zjistit. 

čp up
Zachovalá část valu na jižním úbočí Lipské hory s oběma autory publikace (rok 2013)

A pak přišla spolupráce s archeologem Petrem Novým, kterou jste po deseti letech korunovali publikováním studie v časopise Archeologie ve středních Čechách.

S Petrem jsme se seznámili o něco později na konferenci o starých cestách. Tam se prolínají světy profesionálních archeologů a nadšených amatérů. Referoval jsem tam o Čertově brázdě, zejména jak se jeví na ortofotomapách a mapách stabilního katastru. Právě mapy stabilního katastru totiž ukazují neuvěřitelnou linearitu severní části „brázdy“ na Lipské hoře. Ta artificiálnost z toho úplně čněla. Ve shodě s tehdejším přesvědčením jsem tu nalezenou, zřetelně umělou linii, považoval za cestu. Petr Nový se starým cestám věnuje léta a s touto interpretací linie na konferenci zásadně nesouhlasil.

certova brazda zelenaJak jsem už říkal, baví mě na věcech spolupracovat. Tak jsme se domluvili, že na „brázdě“, která Petra taky už dlouho zajímala, budeme pracovat spolu. Řadu let jsme tam jezdili a hledali stopy v terénu. Brával jsem s sebou i děti a těm jsem při těchto výletech vykládal, že když uvidí zajíce, musí být brázda nedaleko. No, ještě že s námi měly ty rodiny takovou trpělivost! (směje se) 

Při výzkumu nám pomohla spousta lidí, někteří z nich byli i z naší fakulty. Martin Vejražka nám kupříkladu přeložil nejstarší texty ze středověké latiny a na Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků  pro nás luštili zápisy ve starých mapách. Petr měl zase skvělé kontakty na stavební fakultě ČVUT. A kromě přátel a štěstí nám pochopitelně pomohl i technický pokrok: díky rozvoji technologií a internetu se staly dostupné lidarové mapy a letecké snímky, které umožňují zobrazit již téměř zaniklé terénní struktury. 

Povězte, v čem je popisované území tak zajímavé či snad jedinečné, proč stojí za povšimnutí? 

Čertova brázda vždy přitahovala pozornost zejména díky svatoprokopské legendě. Bylo zřejmé, že v terénu tu musel být nějaký artefakt, který se vzpíral středověké interpretaci. Proto ten čert a svatý Prokop. Takže šlo o to ten artefakt najít. (Mapa vpravo: Zeleně je vyznačena trasa legendické Čertovy brázdy; červeně nově objevený liniový val – pozn. red.)

Vypadá to, že skutečnost byla prozaická. Někdy – nejspíš v raném středověku nebo dříve – zde postavili mohutný, pět kliometrů dlouhý liniový val s příkopy. Nejspíš sloužil pro kontrolu důležitých západo-východních cest a také jako symbol moci. Po sjednocení Čech ztratila tato kontrola smysl a význam stavby se postupně rozplynul. 

 cesta up sněhová up

Vlevo: Na úbočí Lipské hory byl kdysi vybudován mohutný 5,5 kilometrů dlouhý val s příkopy. Ve středověku daly zřejmě právě jeho pozůstatky vzniknout legendě o Čertově brázdě. Rozoraný val  má dnes podobu liniové elevace o výšce cca 0,5 metru a šířce zhruba 40 metrů. (severní úbočí Lipské hory, rok 2021)
Vpravo: Polohu rozoraného valu na temeni Lipské hory mohou pomoci zviditelnit sněhové příznaky (rok 2014)

Jak vypadá taková spolupráce archeolog – medicínský ajťák?

Hm, to spojení bylo a je překvapivě efektivní. Vlastně to bylo takové pošťuchování. Navzájem jsme se snažili jeden druhého trumfnout v tom,  co nového jsme při rešerši kde našli. Bylo to velmi motivující. Takhle jsem se učil i na maturitu – vřele doporučuji. Nakonec, jsme o „brázdě“ věděli první poslední. Naší výhodou byla i rozdílnost povah: Petr je spíše skeptik a já spíše nadšenec. Dokážete si tedy možná představit, jak to v terénu, kam jsme většinou jezdili spolu, vypadalo... 

Chápu to správně, že odhalení nemovité památky – valu s příkopy v trase Čertovy brázdy –  může vyvolat další vlnu zájmu archeologů, přinese další výzkum?  

Brazda uprPevně v to věřím. Schopnost postavit takovou hráz ukazuje na rozvinutou a dobře organizovanou společnost. Podobná stavba je sedm set kilometrů daleko, na pomezí Německa a Dánska. Potvrzení našeho výzkumu by bylo pro představu o organizaci tehdejší společnosti velmi cenné. (Foto vlevo: Porostové příznaky příkopů liniové stavby na Lipské hoře vedou k zachovalé části valu – pozice A. Vzdálenost příkopů je devět metrů. Pozice B je vrchol Lipské hory – pozn. red.)

Co teď „vaše“ území čeká? 

Je nezbytné tuto liniovou stavbu datovat. Bez toho stále není jisté, zda navržená interpretace odpovídá skutečnosti. V reálu to znamená položit sondu, a tedy najít na výkopy peníze. Doufám, že naše práce pomůže archeologům potřebný grant získat. Rád bych se toho dožil. Přiznávám, jsem v tomto ohledu trochu na trní, protože i poslední viditelné zbytky valu jsou stále nevědomky ničeny. Naposledy při úpravách parkoviště na Lipské hoře. Bohužel, dokud nebude objekt datován, těžko může být chráněn.  

Držím pěsti, ať se vše podaří včas. Ale co vy, pane doktore, čím nás ještě překvapíte?

(s tajuplným úsměvem) Jo, tak to nemám tušení. Kolem je tolik zajímavých a úžasných věcí!

mapalepší up

Poloha liniového valu mezi Lipskou horou a Chotouní.
Vlevo přehledová mapka. Vpravo totéž území na digitálním modelu terénu. Terénní elevace v trase Čertovy brázdy tvoří na LIDARu zřetelnou linii. Ostatní přímé linie jsou soudobé stavby.

RNDr. Čestmír Štuka, MBA, Ph. D.

páteř kruhPochází z Prahy. Po studiích na Matematicko-fyzikální fakultě UK spolupracoval na vývoji rázových vln pro lékařské použití a stal se spoluautorem dvou mezinárodních patentů. Od roku 2000 je vedoucím Oddělení informatiky na 1. LF UK a vede výuku lékařské informatiky. S kolegou Martinem Vejražkou (1. LF UK), se kterým spolupracuje na projektech zaměřených na e-learning a testování, založili v roce 2008 WikiSkripta – portál, který neobvyklým a mimořádným způsobem zapojuje vysokoškolské studenty medicíny do výuky a spolupracuje s nimi při tvorbě vzdělávacích materiálů. 

A nakonec otázka za sto bodů. Na obrázku vpravo je: a) pohanský bůžek Čertovy brázdy; b) obratel badatele s kompresivní zlomeninou. Své odpovědi, prosím, do redakce neposílejte!

Autor:
Foto: Archiv Čestmíra Štuky, Česká televize

Sdílejte článek: