Články dle značky: PřF

Pokud chcete na výlet za přírodou, vyražte do Prahy. Ano, čtete správně. Česká metropole je co do počtu i druhové rozmanitosti rostlin i živočichů unikátní v celé Evropě. Nevěříte? Přesvědčí vás o tom nový film a kniha Planeta Praha, na jejichž vznik dohlížel i biolog Ondřej Sedláček z PřF UK.

Strukturní neurobiolog Daniel Rozbeský zkoumá, jak „zatáčejí neurony“. Druhým rokem vede vlastní výzkumnou skupinu Strukturní neurobiologie na PřF UK ve výzkumném centru BIOCEV. Sedm let předtím působil jako postdoktorand v Oxfordu. 

Své hájemství má na dohled Vltavy a co by kamenem dohodil od bydliště. Slouží jí k relaxu i práci. Ekoložka Tereza Petrusková z Přírodovědecké fakulty UK se totiž zabývá výzkumem ptačího zpěvu. 

Proměny české krajiny především od 18. století po současnost mapuje výstava Dědictví zmizelých krajin Česka II. Geografická sekce PřF UK jejím prostřednictvím na pražském Albertově přibližuje dynamické změny, kterými prošla příroda i společnost.

Mezinárodní tým vědců, jehož součástí je i Petra Nevečeřalová a Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty UK, v sérií vědeckých prací ilustroval, jakým problémům čelí v antropocénu velryba jižní. V důsledku změn klimatu v jejím „bydlišti“ mizí potrava.

Potká se bioložka, historička, pedagožka a filmová vědkyně... To není začátek vtipu, ale studentský projekt, který řeší osud bioodpadu v domácnostech. Tým tvořený studentkami Filozofické a Přírodovědecké fakulty UK vyhrál české kolo mezinárodní soutěže Map the System.

Proč pacienti s mutací v genu Aire trpí autoimunitním onemocněním a zároveň kvasinkovou infekcí? Na tuto imunologickou záhadu odpovídá nová publikace imunologa Jana Dobeše z PřF UK, která právě vyšla v časopise Nature Immunology.

Třpytivé částečky v buňkách pozoroval již Charles Darwin, až nyní ale vědci z UK v nové studii odhalili, že se ve většině případů jedná o purinové biokrystaly, které mají unikátní vlastnosti. Tento objev může nalézt využití v medicíně, ale i jako nové optické materiály nebo zelenější hnojiva.

Oblastmi zájmu profesora Radana Hutha jsou klimatická změna, atmosférická cirkulace, statistika a aplikace statistických metod. Významný klimatolog z Přírodovědecké fakulty UK byl za svou práci  oceněn prestižní Royal Meteorological Society Awards and Prizes 2021.

O Čtvrté dimensi jsem se dozvěděla v roce 1959, tehdy jsem se seznámila s jejím zakladatelem, mým budoucím manželem Jiřím Gaislerem, vzpomíná doktorka Věra Gaislerová.

Vědecká skupina z katedry parazitologie PřF UK s Jovanou Sádlovou, Petrem Volfem a Tomášem Bečvářem posunula vědomosti o leishmanióze. Za objevy publikované v prestižních časopisech obdrželi Cenu Bedřicha Hrozného.

Vědkyně Petra Szeszula, která bádala i na renomovaném Karolinska Institutet ve Stockholmu, opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy. Pěstuje i „minimozky“ a chce řešit výzvy, jež mají přímý dopad na lidské životy.

Strana 1 z 11

Sdílejte článek: