Články dle značky: ekologie

Univerzita Karlova nabízí od září ve svých menzách ke stabilní nabídce vegetariánského menu také jídlo veganské. Plní tak další cíl, který si sama stanovila, být ještě více udržitelná a zodpovědná k životnímu prostředí. 

V rámci prestižní soutěže České hlavičky byla podruhé udělena cena Univerzity Karlovy INTENTIO v kategorii udržitelný rozvoj. Získal ji gymnazista Šimon Kilián za vytvoření neplatinového katalyzátoru do palivových článků.

Má Českou hlavu. Biolog a ekolog Petr Pyšek získal na konci roku 2022 nejvyšší tuzemské vědecké ocenění – čili Národní cenu vlády ČR za celoživotní dílo, Českou hlavu – za přínos v oblasti studia invazních organismů, rostlin i živočichů. 

Nová epizoda podcastů zPráva, které vznikají na Právnické fakultě UK, se věnuje klimatické změně, populismu, environmentálnímu hnutí, politice v klimatické krizi a také roli práva. Diskutují spolu politoložka Petra Gümplová spolu s moderátorem Petrem Aghou.

Vědci z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd, publikovali důležitý článek v časopise Science Advances. Na fosilním materiálu dokazují, jak je biologická rozmanitost v dlouhých řadách regulována.

Své hájemství má na dohled Vltavy a co by kamenem dohodil od bydliště. Slouží jí k relaxu i práci. Ekoložka Tereza Petrusková z Přírodovědecké fakulty UK se totiž zabývá výzkumem ptačího zpěvu. 

„Průměrná evropská horská rostlina je jak Sisyfos. Během dob meziledových se škrábe do vysokých nadmořských výšek, pak ale přijde zalednění, které ji zase srazí dolů do podhůří,“ přirovnává výsledky nové publikace v Nature Communications evoluční biolog Jan Smyčka z Centra pro teoretická studia.

Ve věku 93 let odešel geobotanik, vegetační a krajinný ekolog Jan Jeník. Emeritní profesor Univerzity Karlovy a někdejší vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK patřil mezi mimořádně významné české přírodovědce.

Sama se snaží co nejlépe chovat podle zásad udržitelnosti, a proto si tohle téma vybrala i pro svoji diplomovou práci. „Člověk nemusí být v udržitelnosti dokonalý, ale každý malý krok může mít vliv na vaše okolí,“ říká čerstvá absolventka FTVS UK Zuzana Levá.

Podle odhadů OSN bude v roce 2050 na Zemi 9,7 miliard lidí. Přelidnění v kombinaci s tím, že se planeta nachází uprostřed klimatické krize, vede některé její obyvatele k radikálním rozhodnutím. Na tento fenomén se zaměřila absolventka FHS UK Šárka Stříbrská. 

„Pochopení role lidské činnosti ve fungování naší planety není jen zajímavým akademickým cvičením. Bez nadsázky lze říci, že na něm závisí blahobyt, ale i samo přežití lidstva,“ upozorňují Jan a Jaroslava Frouzovi v nové knize z Nakladatelství Karolinum.

„Tropické lesy v afrických horách jsou unikátní ve smyslu biodiverzity – hostí mnoho druhů rostlin a živočichů. Nyní jsme zjistili, že ukládají i mnohem více uhlíku, než se doposud myslelo, což zvyšuje jejich význam a nutnost ochrany,“‎ říká David Hořák, jeden z autorů nové studie v Nature.

Strana 1 z 2

Sdílejte článek: