Články dle značky: PřF

„Nikdy jsem nezvažovala žádnou jinou kariéru, neměla jsem plán B,“‎ říká vědkyně Kateřina Rohlenová, která vede vlastní výzkumnou skupinu v Biotechnologickém ústavu AV ČR v centru BIOCEV. Snaží se pochopit komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami.

„Středně velcí savci jsou z evolučního hlediska velmi zajímaví,“ vysvětluje Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty UK, proč právě na ježcích probíhala studie zaměřená na vznik bakteriální rezistence. Výsledky zveřejnil vědecký časopis Nature.

Rok 2021 byl druhým rokem s covidem, který mnoha vědkyním a vědcům přinesl další komplikace. Přesto se věda nezastavila a mnoho věcí se povedlo. Přinášíme výběr vědeckých úspěchů z Univerzity Karlovy, o nichž magazín Forum psal.

Jako malá holka snila o práci veterinářky a ochránkyně zvířat v Africe. Láska ke zvířatům ji přivedla ke studiu zoogeografie, respektive geografie. Dnes Dagmar Dzúrová přednáší na Přírodovědecké fakultě UK o programu One Health, který usiluje o optimální zdraví člověka i přírody. 

Jak zajistit lepší proočkovanost české populace a jak může věda kromě vakcín pomoci v boji s koronavirem? V novém díle Podcastů UK na to odpovídá viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK a také členka mezioborové skupiny MeSES.

„Baví mě základní výzkum – rozlouskávat ty intelektuální oříšky, přijít na to, jak věci fungují. A takových ‚oříšků‘ je výzkum signálních drah plný,“‎ říká molekulární biolog Jan Mašek z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí výzkumné skupiny podpořené grantem Primus.

NASA chystá na oběžnou dráhu Slunce vynést nový vesmírný dalekohled, James Web Space Telescope. Za jeho magnetickou funkčnost zodpovídali Günther Kletetschka z PřF UK a Vilém Mikula, absolvent MFF UK.

Česko zasáhla další vlna onemocnění covid-19. Proč čísla nakažených letí opět nahoru a proč patříme mezi nejméně proočkované země? Odpovídá na to demografka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty UK v novém díle Podcastů UK.

Je odborníkem v oblasti studia molekulárních mechanismů zodpovědných za polaritu a morfogenezi (tvarování) rostlinné buňky. Popsal mimo jiné buněčné cykly zrajícího pylového zrna, má řadu dalších vědeckých úspěchů. Profesor Viktor Žárský, vyhledávaný popularizátor vědy a pedagog Přírodovědecké fakulty UK.

„‎Tématu Open Science se v budoucnu nevyhne žádný student či vědec, bude to nedílnou součástí vědy,“ říká Miriam Vojtíšková, koordinátorka Open Access na FHS UK a jedna z tvůrkyň Open Science Podcastu, který si klade za cíl vysvětlovat tuto problematiku studentům, vědcům i široké veřejnosti.

Zástupci Univerzity Karlovy, hlavního města Prahy a Vlády ČR poklepali základní kámen Kampusu Albertov. Ten bude určen pro výuková a vědecká pracoviště MFF UK, PřF UK a 1. lékařské fakulty UK. Studenty a vědce by měl přivítat nový kampus v akademickém roce 2026/2027.

Fyzikální chemik Michal Mazur je hlavním operátorem elektronového mikroskopu na Přírodovědecké fakultě UK a může se pochlubit i řadou vědeckých úspěchů. Tím posledním je publikování studie v časopise JACS, na které se v rámci projektu CUCAM spolupodílel, či čerstvě v Advanced Materials.

Strana 1 z 9

Sdílejte článek: