Články dle značky: PřF

Věda, byť může mít hořkosladkou chuť, jim vyloženě chutná. Proto se Eliška, Magda a Veronika rozhodly přírodu milujícím i přírodními vědami nepolíbeným smrtelníkům přiblížit tajemno, krásno a užitečno přírodovědeckých oborů prostřednictvím podcastu Ochutnej (přírodo)vědu.

„Česká věda má v zahraničí velmi dobré renomé, jsme žádanými partnery. Stále tu ale chybí větší propojení byznysu a akademického prostředí,” říká Jana Šponarová, ředitelka pro datovou strategii a biokurátorství v nadnárodní firmě Immunai.

Výzkum zeolitů, kterému se věnuje tým Jiřího Čejky z PřF UK budí zájem nejen v akademickém prostředí. ,,Komerčním partnerům musíte mít co nabídnout, pečlivě si vybírají do čeho investují. Firmy si projekty průběžně hodnotí, zda směřují k zajímavým výsledkům,“ říká Čejka.

I v letošním roce Nadační fond Neuron na podporu vědy ocenil významné vědce a vědkyně. Hlavní cenu za celoživotní přínos vědě získal český chemik s mezinárodním renomé profesor František Švec, který působí na Farmaceutické fakultě UK. Na Karlovku míří i ceny pro mladé a nadějné.

Zoolog doktor Pavel Němec z PřF UK se svým týmem zkoumá mozky obratlovců. Snaží se přijít na to, co umožnilo vznik složitého chování a inteligence. Projekt zaměřený na pochopení evoluce mozku u čtyřnožců teď ocenila Grantová agentura ČR.

Vysokoškolská studia mají teprve před sebou, ale obě už stihly do vědeckého života „slušně“ vkročit. Adéla Uhrová a Zuzana Buchová – po úspěších i za mořem – od nového akademického roku nastupují ke studiu na Přírodovědecké fakultě UK.

Univerzita Karlova prodloužila partnerské memorandum s Národním muzeem. „Letos otevíráme společně i nový studijní program, který se jmenuje muzejní studia,“ říká generální ředitel NM Michal Lukeš, jenž je absolventem historie z FF UK. Co plánuje? A o čem si povídal s japonským císařem?

Vědecké týmy z Univerzity Karlovy se budou podílet na devíti z celkových patnácti výzkumných projektů řešících aktuální společenské výzvy, které v tuto chvíli získaly financování v rámci výzvy Ministerstva školství Špičkový výzkum (OP JAK). 

„Komunitu Czexpats tvoří čeští vědci a vědkyně se zahraniční zkušeností. Spojuje je touha své zkušenosti využít k inspiraci a zlepšení českého akademického prostředí,“ říká Matouš Glanc, absolvent PřF UK, který „pověsil na hřebík“ kariéru vědce a šéfuje iniciativě Czexpats in Science.

Lidské biorytmy, stejně jako ty živočišné nebo rostlinné, se po tisíce let vyvíjely v souladu se střídáním světla a tmy. Umělé osvětlení přineslo pokrok, ale i škodlivý vliv na lidské zdraví. Jaký vliv má světelné znečištění na člověka i přírodu, zkoumá docentka Zdeňka Bendová z Přírodovědecké fakulty UK.

„Tady auxin v cytoplazmě! Kořenové buňky, hlásím okamžitě zastavit,“ tak lze s nadsázkou shrnout jeden z nejnovějších výsledků vědeckého týmu Matyáše Fendrycha z PřF UK. Podařilo se jim objevit nový mechanismus signalizace v takzvané rychlé auxinové dráze.  

„Během mého doktorátu jsme objevili zcela nový typ imunitních buněk, které mají klíčové role v odpovědi imunitního systému na mikroorganismy,“ říká Jan Dobeš, který byl s Jakubem Abramsonem a dalšími americkými kolegy vyzván, aby sepsali přehledový článek, který vyšel v odborném časopise Nature Review Immunology

Sdílejte článek: