Články dle značky: PřF

Centrum pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů – CUCAM vzniklo na PřF UK před čtyřmi lety díky štědrému evropskému projektu. Specificky cílená investice 215 milionů korun dala vzniknout špičkově vybavenému centru zkoumající nové materiály pro praxi.

V polovině ledna 2021 přinesl prestižní časopis Nature Communications studii vědců z Přírodovědecké fakulty UK, kteří se podílejí na vývoji vakcíny proti zákeřné chorobě přenášené parazity.

„Absolventi školy Antonína Holého“, tak se někdy říká studentům, kteří pod jeho vedením pracovali. Patří mezi ně i Eliška Procházková, která se ho nebála oslovit již v rámci středoškolské odborné činnosti. Později ale přešla k technice NMR, kterou se učila i v Německu, Austrálii a Japonsku.

Univerzita Karlova, ministerstvo kultury, Národní muzeum, firmy i další osobnosti jsou podepsáni pod výstavou, již hostí Karolinum. Výstava bude k vidění několik prvních měsíců roku - jak pandemie dovolí.

„V biologii vám vždy zbývá prostor i pro kouzla,“ tvrdí Mikuláš Klenor, 22letý student Přírodovědecké fakulty UK, jenž navzdory zrakovému hendikepu působí i v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. 

Zcela nové webové stránky, přes tři stovky napsaných článků, osm vydaných časopisů včetně dvou anglických verzí a průvodce pro prváky nebo reprezentativní kalendář Univerzity Karlovy. Nejen to je výsledek práce univerzitní redakce v roce 2020.   

Tajemný mikrosvět učaroval Johaně Rotterové už když byla malá a rodiče jí koupili první mikroskop. A když „vyčerpala“ důkladné prozkoumávání vlasů a slin všech členů rodiny – a začala požadovat vzorky krve – poslali ji raději nabrat si vodu z potoka...

Stalo se dobrou tradicí, že na závěr roku vyhlašuje Přírodovědecká fakulta UK spolu s nejlepšími absolventy a vědci i nejúspěšnější fotografy a výtvarníky. Zázemím pro letošní slavnostní událost se s ohledem na současný stav pandemie stal přírodní amfiteátr nad Albertovem.

Zprávu, že umělá inteligence AlphaFold umí s vysokou přesností určovat prostorovou strukturu proteinů a tím způsobila revoluci v biologii, jste asi zaznamenali. Co přesně to znamená, vysvětlovali odborníci z Univerzity Karlovy v panelové diskuzi s příznačným názvem Jáchyme, hoď ho do stroje.

Chtěli ukázat, že zajímavých vědeckých výsledků dosahují i poměrně mladí lidé a lze to pěkně zpopularizovat. I tak by se dal popsat počátek online časopisu Czechsight, který se na mediální scéně objevil v květnu 2019. U jeho zrodu byli i studenti Přírodovědecké fakulty UK.

Málokterá média v Česku se věnují komunikaci vědy a výzkumu tolik, jako nyní činí Deník N. Čtyři z jeho redaktorů uspořádali nedávno knihu, kterou nazvali Živly české vědy. Jsou mezi nimi různé známé vědecké „veličiny“ - včetně vědců či odchovanců Univerzity Karlovy.

Tradiční oslavy svobody a demokracie byly letos dosti jiné. Zatímco loni, při třicátém výročí „sametové revoluce“ 1989 a jubilejního vzpomínání na rok 1939, byly ulice českých měst plné lidí a akcí, aktuálně si klíčové události dějin připomněli občané a akademici kvůli epidemii spíše komorně.

Sdílejte článek: