Články dle značky: PřF

„Mít děti není u studentek projevem rezignace na jejich studijní a profesní ambice,“ říká Aneta Ženíšková, doktorandka z Přírodovědecké fakulty UK, také máma tří dětí a aktuálně zakladatelka Spolku studujících rodičů.

„Někteří lidé – muži, samozřejmě – mě odrazovali od vědecké kariéry, neboť prý není vhodná pro ženy. To mě přimělo vytrvat ještě víc.“ Citátem nobelistky Françoise Barré-Sinoussi propagovali organizátoři diskuzi Women in Science: The Gender Variable, jež proběhla v Kampusu Hybernská.

Univerzita Karlova oslavila své 674. narozeniny od svého založení roku 1348. U této příležitosti ocenila tři vědce a dvě vědkyně prestižní výzkumnou podporou Donatio Universitatis Carolinae. Toto ocenění je letos udělováno již pošesté a pojí se s ním finanční odměna ve výši milionu korun.

Ve věku 93 let odešel geobotanik, vegetační a krajinný ekolog Jan Jeník. Emeritní profesor Univerzity Karlovy a někdejší vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK patřil mezi mimořádně významné české přírodovědce.

„Česká věda se za posledních třicet let výrazně posunula – otevřeli jsme se světu, máme špičkové vybavení, nové ústavy. Jsem za to moc rád,“ říká biochemik a genetik Václav Pačes, který většinu života působil na Akademii věd ČR, ale s Univerzitou Karlovou je v těsném kontaktu.

Studenti Univerzity Karlovy napříč všemi fakultami se bohulibě zapojují do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. Pomáhají jako dobrovolníci, organizují sbírky, přispívají finančně. Svou trochou teď přispěli i studenti dvou lékařských fakult a PřF UK: uspořádali benefiční hokejové utkání.

Netradiční zkušenosti si z postdoktorandského pobytu v Izraeli přiváží imunolog Jan Dobeš, který získal interní podporu Primus a od loňského roku vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř mikrobiální imunologie.

„Netušili jsme, jak velkou roli hráli Aboridžinci v utváření tehdejší krajiny,“ říká docent Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty UK. Odhalení příčin požárů v Austrálii přináší studie uveřejněná v časopise Frontiers in Ecology and the Environment.

Analýzu pylových zrn jako nový přístup k mapování nejznámější morové pandemie dějin, takzvané černé smrti, využívá nová studie publikovaná v časopise Nature Ecology and Evolution, na níž se podíleli i vědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd.

Herbářová sbírka Přírodovědecké fakulty UK se může pochlubit téměř 2,5 miliony archivovaných položek. „Herbářové sbírky jsou živé archivy rostlinné biodiverzity,“ říká botanik Patrik Mráz, který se o ně stará.

I za běžných okolností psychicky náročné doktorské studium bylo v posledních dvou letech ještě ztíženo vývojem pandemie. „Kromě zřejmých psychických dopadů přináší v případě začínajících vědců a vědkyň zpomalení kariéry,“ píše doktorand Ivan Loginov z Přírodovědecké fakulty UK.

„Nikdy jsem nezvažovala žádnou jinou kariéru, neměla jsem plán B,“‎ říká vědkyně Kateřina Rohlenová, která vede vlastní výzkumnou skupinu v Biotechnologickém ústavu AV ČR v centru BIOCEV. Snaží se pochopit komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami.