Články dle značky: historie

Univerzita Karlova od nového akademického roku používá nový, odlehčený propagační vizuální styl s korunkou, který má sjednocovat její „vizuál“. Historická pečeť ovšem na oficiálních dokumentech zůstává i nadále. Znáte její historii a význam?

Redakce magazínu FORUM i v roce 2023 dělala vše pro to, aby čtenářům nejen z prostředí Univerzity Karlovy přiblížila dění na největší a nejstarší české univerzitě. Představili jsme vám během roku stovky zajímavých tváří a projektů, i řadu neobvyklých oborů nebo míst.

Před sedmdesáti lety se změnil život Českobratrské církve evangelické. Tehdy vůbec poprvé byly k duchovenské službě v této církvi povolány také ženy. Do té doby absolventky teologie vykonávaly všemožné pomocné činnosti v církvi, farářkami se však stát nemohly.

Profesor Aleksi Šedo se pro magazín Forum (nejen) vrátil k mezníkům vzniku Ústavu biochemie a experimentální onkologie – je tomu letos právě 150 let, co se u nás začala psát historie výuky lékařské chemie a biochemie. 

Fakulta tělesné výchovy a sportu UK slaví 70 let. Profesor Marek Waic se v následujícím textu pokusil připomenout tradici vzdělávání učitelů tělesné výchovy v českých zemích a společenský kontext i konkrétní okolnosti, za kterých se samostatná vysoká tělovýchovná škola zrodila.

Univerzita Karlova prodloužila partnerské memorandum s Národním muzeem. „Letos otevíráme společně i nový studijní program, který se jmenuje muzejní studia,“ říká generální ředitel NM Michal Lukeš, jenž je absolventem historie z FF UK. Co plánuje? A o čem si povídal s japonským císařem?

Nedávno vyšly precizně vypravené paměti velké prvorepublikové osobnosti, profesora Karla Engliše, jenž vedl nejen ministerstvo financí, ale krátce i Univerzitu Karlovu. Za vznikem objemné knížky, kterou vydala Masarykova univerzita, stojí i akademici UK.

Česká, ale i slovenská  polonistika slaví sté výročí od svého vzniku, který je spjat i s Univerzitou Karlovou a polským vědcem Marianem Szyjkowským. Expertů na dějiny i současnost polonistiky se ptal Wojciech Bednarek z Polského institutu v Praze.

Na knihu, jež by vyprávěla tisícletou historii Arménie, čekali čeští čtenáři dlouho. Nakonec ji vydalo NLN, přičemž pod 420stránkovými Dějinami Arménie jsou podepsáni čtyři autoři spjatí s Filozofickou fakultou UK. Hlavní editorkou je Petra Košťálová.

Je to jeden z nepřehlédnutelných prvků Velké auly v Karolinu. Gobelín o rozměrech 500 x 745 centimetrů zdobí průčelní zeď auly a je na něm zobrazen císař Karel IV. se svatým Václavem a symboly univerzitních fakult. I když gobelín působí velmi historickým dojmem, letos slaví „teprve“ 75 let.

Toužil stát se chirurgem, k psychiatrii přešel pro nedostatek pracovních příležitostí. Výzkumy, které na poli neuropatie provedl, mají dodnes platnost, přesto je jeho jméno spojováno především s krevními skupinami a dárcovstvím krve. Profesor Jan Janský se narodil 3. dubna 1873.

Probíhající opravy Karolina přinesly nečekaný objev. Při pracích na nádvoří, kde byly podmáčené stěny, prorazili dělníci dlažbu, zpod níž vytryskla voda. Ukázalo se, že nejde o proraženou trubku, nýbrž o pramen. „Je to překvapivé zjištění, ale máme velkou radost,“ říká prorektor UK Martin Vlach.

Strana 1 z 6