Články dle značky: Rozhovor

Většinu svého aktivního života strávil u ledu. Nejprve jako krasobruslař závodník, poté Gerhardt Bubník proslul jako světově uznávaný rozhodčí. A kromě toho stihl vést advokátní praxi a dostat se jako první Čechoslovák na Harvard.

Omezit se na studium jednoho oboru jí nestačilo. Chtěla dohlédnout dál, překročit své učitele nebo si vybrat téma, které ještě není tolik zmapované. Proto si nakonec Barbora Půtová udělala tři velké doktoráty a může si tak titul Ph.D. psát za jménem hned třikrát. Používá to však jen výjimečně.

Medicína má pověst oboru, jenž se pohybuje na pomezí vědy a umění. Dlouhodobé sbírání dat a jejich vyhodnocování na národní úrovni však bylo zanedbávanou disciplínou. Průkopníkem těchto postupů a odborníkem na cévní mozkovou příhodu je primář Neurologické kliniky FN Motol a 2. lékařské fakulty UK Aleš Tomek.

Od března 2025 začala platit novela zákona o vysokých školách, která upravuje podmínky doktorského studia. „Reforma je krok správným směrem, i když procesně není zvládnutá úplně dobře,“ komentuje změny prorektor Ladislav Krištoufek.

Kateřina Rýdlová se během svého studia zaměřila na svět ugaritských textů, tedy klínopisných záznamů z malé oblasti na území dnešní Sýrie. Ve své diplomové práci se zaměřila především na úlohu slunečního božstva a poukázala mimojiné na zvláštnosti ugaritské mytologie a vyprávění.

V neděli 6. července uplyne 610 let od upálení mistra Jana Husa v Kostnici. Jaký je odkaz slavného kazatele a mučedníka jsme si povídali s Dušanem Coufalem, odborníkem na církevní dějiny a českou reformaci. 

Profesor Václav Smrčka z 1. lékařské fakulty UK a jeho spolupracovnice Zdenka Musilová probádali desítky kostnic v České republice. Cílem výzkumu bylo zjistit zákonitosti v umírání populací na našem území za posledních 1000 let.

Jako mladý hoch vážně uvažoval o studiu herectví nebo historie, ovšem nakonec jej čeká kariéra faráře. Nejdříve však musí Jan Lukáš dokončit doktorské studium, které řeší v rámci cotutelle na ETF UK a univerzitě v německém Tübingenu.

Do neděle 15. června 2025 mají obdivovatelé bezobratlých živočichů možnost zhlédnout unikátní expozici, kterou hostí zahrada Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK. Dodejme, že jde o akci pořádanou přírodovědci jednou za dva roky, letošní výstava má pořadové číslo pět, poprvé proběhla v roce 2013.

Unikátní mapy Pavla Josefa Šafaříka z Mapové sbírky PřF UK byly zaneseny do Mezinárodního registru Paměť světa UNESCO. O tom, co tomu předcházelo, i o dalších sbírkách jsme si povídali s ředitelkou Mapové sbírky Evou Novotnou.

Nahlédl do pracovní rivality v NASA, prošel i zkušenostmi ve Švédsku a Německu, nedá ale dopustit na atmosféru v domovském Matfyzu. „Vážím si toho, že můžu zajít za kýmkoliv a říct mu o radu k tématu, ve kterém se potřebuji přiučit,“ říká odborník na vestavěné systémy Tomáš Bureš.

Ján Antolík původně začínal s výzkumem umělé inteligence. Záhy ho ale napadlo, že by si mohl na chvíli „odskočit“ do neurověd, aby pochopil, jak funguje mozek a mohl to využít pro vývoj lepších neuronových sítí. O dvacet let později stále zkoumá mozek a používá k tomu i umělou inteligenci.

Velikonoce jsou obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, a také oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Nejen o významu Velikonoc s námi hovořil rektor kostela Pražského Jezulátka Pavel Pola.

Strojové učení je velmi živá oblast v lékařském zobrazování. Tým Eleny Šikudové z Matfyzu vyvíjí metody, které usnadní lékařům diagnostiku glaukomu nebo některých patologií rohovky. Věnují se i metodě pro odhalení zhoršení kognitivních funkcí u pacientů s podezřením na Alzheimerovu chorobu.

Před lety se svými spolupracovníky učili robota psát divadelní hru, nyní se Rudolf Rosa snaží naučit umělou inteligenci k sepsání poezie. Povídali jsme si nejen o projektu AI v kontextu ale i o tom, zda může být umělá inteligence „dobrý sluha ale zlý pán“.