České vysoké školy si 17. listopadu připomněly odkaz studentských protestů z let 1939 a 1989 pietními akty u pamětní desky na Národní třídě, u Hlávkovy koleje i na Vyšehradě. Zástupci akademické obce, studentstva i veřejnosti zdůraznili, že svoboda, demokracie a akademické svobody nejsou samozřejmostí a je potřeba je aktivně bránit.
17. listopad si v Česku připomínáme jako den, který propojil dvě tragické kapitoly studentských dějin. Jednak brutální potlačení pokojné demonstrace na Národní třídě v roce 1989, jež se stalo impulzem k sametové revoluci, ale také události podzimu 1939, kdy nacisté uzavřeli české vysoké školy a z kolejí odvlekli do koncentračního tábora Sachsenhausen více než dvanáct set studentů. České univerzity proto každoročně vzdávají hold těm, kteří bránili svobodu a demokracii, a současně připomínají, že akademická půda má být prostorem svobodné diskuse a kritického myšlení.
Už v půl deváté ráno tak položila rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková spolu se zástupci a zástupkyněmi českých vysokých škol a ústavními činiteli České republiky květiny a věnce k pamětní desce 17. listopadu na Národní třídě. Poté se průvod přesunul k Hlávkově koleji v Jenštejnské ulici, kde zástupci a zástupkyně vysokých škol, Akademie věd ČR, politické reprezentace, studentských organizací i široké veřejnosti uctili památku obětí nacistické perzekuce.
Odkaz boje studujících za svobodu
Pietní shromáždění k Mezinárodnímu dni studentstva, které každoročně pořádá nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, uvedl člen prezídia a správní rady nadace a emeritní rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm. Právě zde si akademická obec pravidelně připomíná události, jež hluboce poznamenaly české vysoké školství. „Každoročně na tomto místě uctíváme památku obětí brutální nacistické zvůle,“ uvedl Wilhelm s tím, že šlo o odvetu za zakázaná pokojná připomenutí výročí vzniku Československé republiky na konci října 1939. „Nápor tehdejších zásahů proti vysokým školám byl systematický a trvalý. Mířil k rozbití všech struktur vysokoškolského života a k vymazání vlivu univerzit z veřejného prostoru okupované země,“ zdůraznil. I proto se z tehdejších událostí stal podle něj skutečně mezinárodní symbol studentského odporu a zároveň jediný mezinárodně uznávaný svátek, který vyrůstá z historické zkušenosti a iniciativ přímo z českého prostředí.
„Je pro mě opravdovým potěšením, že se k tradici 17. listopadu hlásí i současní studenti evropských univerzit,“ dodal Ivan Wilhelm na závěr svého vystoupení a předal slovo prezidentce Evropské studentské unie Laně Par. „Tento den připomíná sílu kritického myšlení, občanské angažovanosti a solidarity. Studující, kteří se postaví proti autoritářskému režimu, nikdy nemají jistotu bezpečí. Když je spravedlnost pošlapávána, studující se ozývají. Když je omezována svoboda, studující se mobilizují. Když většina mlčí, studující zaplňují náměstí, ulice i univerzitní kampusy a žádají lepší budoucnost,“ pronesla Lana Par a vyjádřila přání, aby se studenti a studentky v celé Evropě i nadále nebáli ozvat, stavěli se na stranu slabších a bránili demokratické hodnoty všude tam, kde jsou ohroženy.
Na prezidentku Evropské studentské unie navázal předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek, který se ve svém projevu zamýšlel nad odkazem tehdejších událostí pro dnešní akademickou obec.
Nejen odkaz Jana Opletala
U Hlávkovy koleje připomněla odkaz 17. listopadu také rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. „Setkání zde není jen pietním obřadem, ale především vyjádřením úcty k odvaze, jež přesahuje generace. Je to chvíle, kdy se dějiny dotýkají přítomnosti a připomínají, že svoboda nikdy není samozřejmostí. Jméno studenta Jana Opletala nese odkaz všech, kteří se nebáli postavit za pravdu. Hlávkova kolej, před níž nyní stojíme, se tak stala místem, odkud povstala touha po svobodě, a tím se natrvalo zapsala do dějiny českého vysokého školství,“ uvedla rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková.
Prostor dostal také zástupce rektorátu Českého vysokého učení technického v Praze, Zbyněk Škvor, jenž ocenil odvahu a vytrvalost všech, kteří se postavili totalitě a upozornil na to, že společnost nesmí v takovýchto vypjatých momentech spoléhat pouze na studující. Závěrečné slovo pak patřilo předsedkyni Studentské komory Rady vysokých škol Tereze Markové, která připomněla život a osud Jana Opletala a zdůraznila, že jeho odvaha postavit se bezpráví zavazuje i dnešní studenty a studentky, aby nebyli lhostejní k ohrožování svobody a demokracie.
Po položení věnců k pamětním deskám na budově Hlávkovy koleje a po vystoupení pěveckých sborů se průvod přesunul do Žitné ulice k památníku Jana Opletala a Václava Sedláčka a následně na Vyšehrad, do areálu Starého purkrabství. Hlavními organizátory programu na Vyšehradě byli sami studující – Centrum spolků, studentů a absolventů UK s přispěním UK.
Síla studentské solidarity
Samotný pietní akt započal v poledne na Vyšehradě sbor Univerzity Karlovy, jež zazpíval českou hymnu, evropskou hymnu a také hymnu studentstva. S projevem vystoupila jako první rektorka UK. Opět se setkáváme zde, nedaleko Albertova, odkud se před šestatřiceti lety vydali mladí lidé na cestu, která změnila naše dějiny. Byli stejně mladí, jako jste dnes vy,“ pronesla rektorka UK. Tehdejší zkušenost podle ní ukazuje, že svoboda má cenu, kterou stojí za to bránit a že žádné vítězství není definitivní. To, co bylo vybojováno, je třeba neustále chránit. Poukázala na to, že měsíc listopad nám každoročně připomíná radost i bolest, odvahu i ztráty a že i dnes jsme svědky tragických událostí, které se sice odehrávají mimo naše hranice, ale hluboce zasahují každého z nás. Zdůraznila přitom roli současných studujících: „Síla je ve vaší každodenní solidaritě – tiché, neokázalé, ale hluboké. Právě v ochotě přijímat zahraniční spolužáky a pomáhat lidem prchajícím před válkou podle ní pokračuje odkaz 17. listopadu.“
V závěru svého vystoupení, kdy v této roli na Vyšehradě vystoupila naposledy, poděkovala Milena Králíčková všem studujícím i kolegyním a kolegům: „Neodcházím se smutkem. Odcházím s hlubokou vděčností za to, že jsem mohla být svědkem vaší energie, odvahy a solidarity. Hodnoty 17. listopadu nejsou starým příběhem, ale živou silou, kterou nesete vy.“
Předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský poděkoval všem, kteří v roce 1989 bojovali za svobodu a demokracii, a rovněž těm, kdo dnes usilují o zachování akademických svobod a rozvoj kritického myšlení. Na něj navázala předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol Tereza Marková, předsedkyně Evropské studentské unie Lana Par a za studující Univerzity Karlovy vystoupil Jonáš Vala.
-
Výzkum dokázal, že se vyplatí důvěřovat lidem bez domova
Sto tisíc na ruku loni dostalo čtyřicet lidí bez domova. Co s penězi udělali a jak se změnila jejich životní trajektorie? To po celý loňský rok sledovala desítka výzkumníků, analytiků a sociálních pracovníků sdružených v projektu New Leaf Česko, který vede Melanie Zajacová z Filozofické fakulty UK.
Autor: Helena ZdráhalováFoto: Vladimír Šigut
-
Blind baseball není rozmar, chceme víc
Tohle není příprava běžného sportovního oddílu. Běhání doprovází klapot destiček, hází se míčky s rolničkami, a je třeba být neustále ve střehu, protože většina přítomných nevidí. Jsme na tréninku reprezentace v blind baseballu, který vedou dvě studentky z FTVS UK Tereza Stejspalová a Eliška Thompson.
Autor: Jiří NovákFoto: Vladimír Šigut
Studující i akademická obec: Svoboda není samozřejmost
- Podrobnosti
- Napsal Jiří Novák
- Kategorie: Uncategorised
- Zobrazení: 26
-
Společná cesta k patentu: Jak UK a Contipro tvoří inovace
pátek 20. březen 2026Kyselina hyaluronová a sfingolipidy – dvě látky, které mají klíčový význam pro zdraví a funkci pokožky. Právě jejich propojení stálo v centru bádání Martina Juhaščika, absolventa FaF UK, který za svou disertační práci získal Mimořádnou cenu rektorky a také Zvláštní uznání poroty v soutěži Cena Sanofi za farmacii.
-
Jan Šiška pomáhá lidem s postižením žít naplno
středa 18. březen 2026„Podpora lidí s intelektovým postižením se netýká pouze vzdělávání, jde o celkový život těchto lidí – o to, aby měli příležitost pracovat, bydlet a žít co nejvíce samostatně,“ říká respektovaný odborník na speciální pedagogiku, profesor Jan Šiška z PedF UK.
-
Zahradník: Chceme být vždy krok před virem
úterý 17. březen 2026„Pokud viru vezmeme ‚nejlepší mutace‘, můžeme ho oslabit,“ říká biochemik Jiří Zahradník, který vede virologickou laboratoř v BIOCEVu. Zkušenosti z prestižního Weizmannova institutu v Izraeli přetavil do výzkumu, jehož cílem je předpovídat mutace virů ještě dřív, než se objeví v populaci – a možná tak jednou pomoci zastavit další pandemii dřív, než vůbec začne.
-
Bitva o Prahu skončila vítězně pro Karlovku, dál kraluje lize
pátek 13. březen 2026Vyvrcholení letošního Hokejového souboje univerzit dopadlo podle očekávaného scénáře. Hokejisté UK Kings Prague ve finále porazili ČVUT Engineers vysoko 6:3 a nadále kralují Univerzitní lize ledního hokeje (ULLH). Úvodní buly zápasu vhodil olympijský vítěz Metoděj Jílek.
-
Inaugurace rektora: Jiří Zima slavnostně převzal vedení UK
středa 11. březen 2026Pečetidlo, žezlo, klíč, prsten a rektorský řetěz se zlatou medailí. Tato pětice předmětů symbolizuje práva a povinnosti rektora Univerzity Karlovy. Do své správy je 11. března převzal Jiří Zima. Na slavnostní inauguraci mu je ve Velké aule Karolina předala jeho předchůdkyně Milena Králíčková.
-
Slavistka Masako Fidler: Čeština je zvukově nejkrásnější
úterý 10. březen 2026„Na Češích mám ráda odolnost a ostrý humor,“ říká lingvistka Masako Ueda Fidler z Brown University, jež s Univerzitou Karlovou spolupracuje přes patnáct let a nyní obdržela Zlatou medaili Filozofické fakulty UK.
-
Eliška Vančová: Stát se farářkou byl dobrý nápad
čtvrtek 5. březen 2026Už jako malá holka měla jasno, že chce být farářkou, nebo "alespoň" učitelkou. Dnes Eliška Vančová obléká talár na faře v Heřmanově Městci, současně dělá na ETF UK doktorát, a ve volném čase maluje nebo sleduje filmy se sci-fi tématikou. A i její zásluhou poopravila evangelická církev svůj přístup k LGBTQ+ komunitě.
-
Profesor Barták: S dobrým plánováním je vše rychlejší
pondělí 2. březen 2026Profesor Roman Barták se může nově pyšnit titulem AAAI Fellow, který se každoročně uděluje těm, kteří v oboru AI celosvětově zanechali nesmazatelnou stopu. Na půdě Matfyzu jsme však nakonec probrali i jiná témata než "jen" umělou inteligenci.
-
Zájem o ukrajinštinu roste, může za to i válka
úterý 24. únor 2026Univerzita Karlova nabízí různé druhy pomoci všem, které zasáhla už čtyři roky trvající válka na Ukrajině. Vytrvale pomáhají všechny součásti univerzity v čele s Filozofickou fakultou UK a Ústavem východoevropských studií, kde se zapojují do propagace ukrajinské kultury a historie.
-
Ondřej Moravec: Ve VR se vlastním tělem zapojíte do vyprávění
pondělí 23. únor 2026O virtuální realitě Ondřej Moravec mluví jako o silném způsobu, jak člověk může intenzivně zažít zkušenosti někoho jiného, a tím se lépe vcítit do toho, co prožívá. Ve své tvorbě se dotýká tak niterných témat, jako jsou deprese, úzkost nebo život ve válce.
-
Anna Hrbáčková: Holky sportu taky rozumí
středa 18. únor 2026Anna Hrbáčková se jako doktorandka na Fakultě sociálních věd UK zabývá tématem genderu ve sportovní žurnalistice a publicistice. Věnuje se také sportovnímu PR a marketingu, ke kterému se dostala díky mistrovství světa v hokeji.
-
Michal Vališka zkoumá, jak se materiál stane supravodičem
pondělí 16. únor 2026„Nekonvenční supravodiče mohou hrát roli v budoucích kvantových technologiích,“ říká Michal Vališka. V rozhovoru mluví o trpělivosti během experimentů, mezinárodní spolupráci i o tom, proč je schopnost vysvětlit složité věci jednoduše testem vlastního porozumění.
-
FORUM 72 4/2025
Pro čtenáře FORUM nabízíme k prolistování kompletní archiv čísel ve formátu PDF. Těšíme se na Vaše podněty pro další témata našeho časopisu.
-
FORUM EN 14 2025/26
Readers of FORUM EN can read the latest issue or older ones in our complete online archive.