Články dle značky: historie

Je to jeden z nepřehlédnutelných prvků Velké auly v Karolinu. Gobelín o rozměrech 500 x 745 centimetrů zdobí průčelní zeď auly a je na něm zobrazen císař Karel IV. se svatým Václavem a symboly univerzitních fakult. I když gobelín působí velmi historickým dojmem, letos slaví „teprve“ 75 let.

Toužil stát se chirurgem, k psychiatrii přešel pro nedostatek pracovních příležitostí. Výzkumy, které na poli neuropatie provedl, mají dodnes platnost, přesto je jeho jméno spojováno především s krevními skupinami a dárcovstvím krve. Profesor Jan Janský se narodil 3. dubna 1873.

Probíhající opravy Karolina přinesly nečekaný objev. Při pracích na nádvoří, kde byly podmáčené stěny, prorazili dělníci dlažbu, zpod níž vytryskla voda. Ukázalo se, že nejde o proraženou trubku, nýbrž o pramen. „Je to překvapivé zjištění, ale máme velkou radost,“ říká prorektor UK Martin Vlach.

Tento příběh začal před osmi lety v univerzitní převlékárně, kde mladičká studentka FHS UK Alena Foglová čekala před vystoupením s projevem na bakalářských promocích. Aby zahnala nervozitu, prohlížela si pověšené univerzitní taláry a prohlásila, že by je dokázala ušít také.

„Bedřicha Hrozného máme zafixovaného jako exaktního vědce. Ve své době byl ale žádanou vědeckou autoritou a schopným diplomatem, který dokázal pro své projekty sehnat i peníze od sponzorů,“ říká chetitoložka Šárka Velhartická, jež mu věnovala obsáhlou knihu.

Nestihli jste ukázku českých korunovačních klenotů na Pražském hradě? Vydejte se s námi na obrazovou reportáž, kterou doprovází text profesora Jana Royta. „Svatováclavská koruna patří mezi nejstarší panovnické insignie v Evropě,“ píše emeritní prorektor UK a kunsthistorik KTF UK.

Od 18. století vycházely pravidelně na začátku nového semestru na Univerzitě Karlově Karolinky - seznamy přednášek a cvičení. Ty z přelomu 19. a 20. století jsou nejžádanějšími dokumenty Archivu UK, proto je nyní jeho pracovníci ve spolupráci s kolegy z Ústřední knihovny UK digitalizovali. 

Lidé během ní nejenom spí, ale také pracují a baví se. Funguje i jako symbol. Nocí v době socialismu se zabývá Lucie Dušková z FF UK. Sleduje každonoční prožívání, odkazy na noc hledá v různých pramenech, třeba i ve filmu. A zabývala se proto i vánoční klasikou – pohádkou Pyšná princezna.

Silné svědectví o tom, jak se v Československu 20. století prosazovala komunistická ideologie i politická praxe, přináší nová kniha z pera Martina Potůčka, profesora FSV UK. Důkladně probírá především osudy odsouzené matky Jarmily.

Když v březnu roku 2020 česká vláda vyhlásila nouzový stav, lidé se snažili i v omezených podmínkách něco dělat. Orální historikové pod vedením profesora Miroslava Vaňka ihned rozjeli nový výzkum. Viděli totiž, že se přímo před jejich očima odehrává událost, která se zapíše do dějin.

„Univerzitní student je ideální editor Wikipedie, protože je nejblíž aktuálním poznatkům a ví, co je v jeho oboru v ‚kurzu',“ říkala Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia ČR před zahájením akce editaton, jež se konala 23. listopadu též v Didaktikonu.

Odkaz dvou slavných dnů československých dějin, 17. listopadu 1939 a 1989, si dnes připomínali i studenti, akademici a představitelé Univerzity Karlovy. „Scházíme se, abychom společně oslavili památku studentů a jejich statečný boj za svobodu,“ uvedla rektorka Milena Králíčková.