Za účasti významných akademiků, děkanů přírodovědeckých fakult napříč Českou republikou, studentů i vzácných hostů v čele s japonským velvyslancem se uskutečnila oslava 100. výročí založení Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Přírodovědecká fakulta se 24. června 1920 stala pátou fakultou Univerzity Karlovy. O sto let později, u příležitosti oslav vzniku, poskytly redakci iForum své osobní zdravice mnohé z významných osobností, které jsou se současným životem přírodovědy úzce spjaty.

Přírodovědeckou fakultu UK vystudoval, po roční vojenské prezenční službě se na ni vrátil, prošel tzv. aspiranturou a postupně pozicemi odborného pracovníka, vědeckého pracovníka, asistenta… Dnes je zde prof. RNDr. Jiří Zima, CSc., děkanem a s úsměvem glosuje, že už čtyřicet let chodí do stejné menzy.

Ani pandemie koronaviru výuku na Univerzitě Karlově zcela neochromila. Studenti a vyučující se však až na výjimky nemohli potkávat tváří v tvář. Jak se s distanční výukou vypořádali na Husitské teologické fakultě, jsme se ptali proděkana pro rozvoj doc. PhDr. Jiřího Pavlíka, Ph.D.

Na Lékařské fakultě v Hradci Králové UK mají zkušenosti nejen s „klasickou“ online výukou, ale také s distanční formou zkoušení. „Studenti se při ní museli vzdát přípravy, aby se minimalizovalo riziko podvádění, neměli tedy čas si odpovědi rozmyslet,“ říká proděkanka pro výuku všeobecného lékařství Hana Langrová.

V Karolinu byla představena odborná platforma Vzdělávání21. Jejím cílem je systematicky zlepšovat vzdělávání a posilovat moderní pedagogické přístupy a metody. Prvním tématem bude distanční forma výuky a její integrace do školství.

Univerzita Karlova dnes slavnostně otevřela pavilon IMPAKT v severní části trojského areálu Matematicko-fyzikální fakulty. Jeho název tvoří počáteční písmena slov informatické a matematické posluchárny, auditorium a knihovna Troja.

Touha po poznání orgánů a stavby lidského těla se vyvíjela od pravěku. Tu a tam se sice našel ranhojič ovládající kvalitní léčitelské umění, ale po dlouhá staletí badatelům chyběly anatomické souvislosti. Do historie medicínského vzdělávání se zapsal i Johannes Jessenius, který před 420 lety provedl první veřejnou pitvu v Praze.

„Nezvyklá situace nám jasně ukázala, že prezenční výuka zcela nahradit nelze. Ale jsem ráda, že nás donutila zkusit si formy distanční výuky a přemýšlet o výuce vně vyjetých kolejích,“ říká pro iForum Marie Opatrná, proděkanka pro rozvoj a vnější vztahy KTF UK.

Ani pandemie koronaviru výuku na Univerzitě Karlově zcela neochromila. Poznatky o zkušenostech s distanční výukou shrnul za Evangelickou teologickou fakultu (ETF UK) vyučující z katedry systematické teologie Mgr. Petr Gallus, Ph.D..