Podcastový crossover: Přepište dějiny hostují v Balastu

Autor : Ondřej Černý
Foto: Balast FF UK, Shutterstock
pondělí, 11. červenec 2022 19:03

„Možná nás pozvali, protože je to balast,“ otevírají diskuzi o smyslu českých dějin autoři oceňovaného podcastu Přepište dějiny, kteří v rámci crossoveru mezi podcasty zavítali do epizody podcastu FF UK Balast, jenž pokořil první rok vysílání.

„Věnujete člověku na prahu dospělosti, vycházejícího z dětského domova, svůj čas a energii. Doprovázíte ho jednou etapou jeho života, podáváte pomocnou ruku a povídáte si. Je to obohacující pro obě strany,“ říká Petr Naske, bývalý člen programu Patron.

Děti a mladiství v dětských domovech bývají materiálně zabezpečení, jsou vedeni k samostatnosti. Chybí jim však osobní vazby, vzory a zkušenosti z běžného života. Tomu, aby se jim do něj lépe vstupovalo, pomáhá program Patron, na němž UK spolupracuje. Jak to funguje? Ukazuje to Karlův příběh.

Když před 666 lety povolal Karel IV. do Prahy stavitele Petra Parléře, ani on netušil, jak jeho rod ovlivní podobu gotické architektury v Evropě. Jakou stopu tito mistři zanechali, mapuje publikace Jiřího Kuthana Parléřovský mýtus: Rod Parléřů – dílo a jeho ohlas

Lukáš Hrdlička patří mezi mimořádné právní talenty. Svoje nadání rozvíjel na nejlepších univerzitách světa, pracoval na českém ministerstvu financí, v současné době působí na Stálé misi ČR při OECD v Paříži jako daňový expert. Za svou závěrečnou doktorskou práci získal Bolzanovu cenu.

„Nejste dokonalý dobrovolník a chudák uprchlík – jste dva stejní lidé se stejnými potřebami a strachy,“ připomíná ředitelka Multikulturního centra Praha Zuzana Schreiberová. Ještě za studií pomáhala lidem na útěku před válkou v Sýrii a v Iráku, dnes předává zkušenosti při pomoci Ukrajincům.

„Chci být co nejvíc produktivní a prospěšná společnosti,“ říká Quynh Anh Vu, rodačka z Hanoje a absolventka Farmaceutické fakulty UK. A s přezdívkou banánové dítě, jak říkají Češi mladým Asijcům, kteří plně zapadli do zdejšího prostředí, naprosto souzní. 

Kunsthistorik Ludvík Losos zasvětil většinu kariéry památkové péči, přesto se stihl věnovat i historii železnice a další dopravy. V obou oborech vydal okolo čtyřiceti knih, z nichž většina už je dnes těžko k sehnání, řada publikací byla přeložena i do zahraničí.

Vědkyně Petra Szeszula, která bádala i na renomovaném Karolinska Institutet ve Stockholmu, opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy. Pěstuje i „minimozky“ a chce řešit výzvy, jež mají přímý dopad na lidské životy.

Touží po srozumitelnosti a opravdovosti jak při bohoslužbě, tak v každodenním duchovním životě. Pavel Eder, který na sociálních sítích vystupuje jako Pastor Pavel, si prošel složitým dospíváním a boří stereotypní představy o tom, jak si lidé představují duchovní.

Když se v roce 1971 stal Josef Bavor anatomickým malířem Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, domníval se, že půjde pouze o přechodnou záležitost. Nakonec však u této profese setrval neuvěřitelných 48 let a svými odbornými ilustracemi se podílel na více než stovce publikací.

„Je až děsivé, kolik můžete ztratit špatným výběrem školy. Přitom stačí tak málo k tomu najít vhodný obor, když víte, jak na to a jaké otázky si před podáním přihlášky klást, a kde hledat odpovědi,“ říká autor projektu Jakou vysokou Jan Zeman, absolvent pedagogiky na FF UK.

Podcast De Facto: Jak a proč Jakub Szántó reportuje z ciziny

Autor : Klára Hyláková
Foto: Barbora Součková
pondělí, 28. březen 2022 19:54

Jakub Szántó je absolventem Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK. V profesi jej zlákal jiný obor, a sice žurnalistika, konkrétně zahraniční zpravodajství. A právě o práci zahraničního reportéra je další díl podcastu De Facto.

Ve věku 93 let odešel geobotanik, vegetační a krajinný ekolog Jan Jeník. Emeritní profesor Univerzity Karlovy a někdejší vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK patřil mezi mimořádně významné české přírodovědce.

Život ji naučil jít kupředu, neohlížet se po cizím mínění

Foto: 1. LF UK, Wikipedia, Zdravotnické muzeum NLK
středa, 16. březen 2022 15:30

Medicína byla jedním z prvních oborů, ve kterém se české ženy směly vysokoškolsky vzdělávat. Do roku 1939 absolvovalo studium na Univerzitě Karlově okolo 1200 lékařek, úplně první byla Anna Honzáková. Stalo se právě před sto dvaceti lety.