„V Česku a Evropě obecně se právo studuje a zkoumá dominantně v izolaci od sociálních problémů,“ podotýká Nicole Štýbnarová. Absolventka Právnické fakulty UK objevila jiný přístup v Helsinkách a Oxfordu, kde dnes učí. Od jara povede seminář na PF UK. 

Letos jsme si připomněli osmdesát let od atentátu československých parašutistů na protektora Heydricha i to, jak kruté represe následovaly v podobě vyhlazení Lidic a Ležáků. Nejen o tom jsme se povídali s historikem Eduardem Stehlíkem.

Ivana Schnur vystudovala 1. lékařskou fakultu UK a myslela si, že se bude věnovat zvládání bolesti v onkologii. Přes několik odboček a „zásahů osudu“ ale místo toho před pár lety spoluzaložila a vede Sensely – společnost, která vyvíjí umělou inteligenci usnadňující práci zdravotních sester a lékařů.

Linda Štucbartová, členka Rady pro komercializaci na UK, studovala i v Oxfordu nebo Ženevě. Má zkušenosti ze státní i soukromé sféry, technologických startupů, mentoringových programů pro ženy i přenosu vědeckých poznatků do praxe. Jak to jde vše dohromady?

Na Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze (ÚHKT) vede Monika Beličková Oddělení genomiky, jednu ze sedmi výzkumných částí. Vedle práce spojené s genetickým vyšetřováním a výzkumem je už téměř rok náměstkyně pro vědu a výzkum.

„V minulosti měli otcové vůči svým synům několik základních povinností: když šli na prahu dospělosti k prvnímu přijímání, vysvětlili jim, jak je to s ženskými, a naučili je nacpat fajfku,“ připomíná někdejší význam fajfky Jan Klouček. Tomu učarovaly fajfky natolik, že se je rozhodl sám vyrábět.