Články dle značky: PřF

„Končí éra superspecialistů, budoucnost patří absolventům, kteří umí jednotlivé disciplíny propojovat a hledat řešení komplexních problémů,“ říká biolog Jan Černý. I proto se spojila Přírodovědecká a Matematicko-fyzikální fakulta a na Univerzitě Karlově vznikl nový bakalářský program Science.

Profesor Martin Kotora je na Přírodovědecké fakultě UK vedoucím skupiny katalýzy v organické syntéze. Za excelentní výsledky ve výzkumu, špičkové publikace a vysokou citovanost převzal letos v dubnu nejvyšší univerzitní ocenění – Donatio.

Co si vybrat? Právo, mediální studia nebo geologii? Anebo snad medicínu či farmacii? Pro mladé uchazečky a uchazeče, kteří se rozhodují, jaké programy by je na Univerzitě Karlově zajímaly nejvíce (a jak se na ně dostat), byla určena sobotní akce na Právnické fakultě UK.

Koncem září vyhrála národní finále soutěže FameLab a v Cheltenhamu dnes získala stříbro! Budoucí molekulární bioložka Eliška Jandová, studentka Přírodovědecké fakulty UK, ve svém vystoupení uspokojila svou posedlost mluvením a hlavně – nastínila naději pro pacienty s rakovinou.

Vědci z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd, publikovali důležitý článek v časopise Science Advances. Na fosilním materiálu dokazují, jak je biologická rozmanitost v dlouhých řadách regulována.

„Chci využít boranové klastry pro syntézu zcela nových antibiotik,“ říká Jan Nekvinda, který vede vlastní výzkumnou skupinu na Ústavu anorganické chemie AV ČR. Kromě hledání řešení na antibiotickou krizi se věnuje i rovným příležitostem a propagaci ústavu.

Představit středoškolákům Univerzitu Karlovu moderní formou podcastů a zodpovědět otázky, které je při přestupu na vysokou zajímají. To je cílem projektu Pod čepicí UKa!, který letos vyhrál interní grantovou soutěž s UKa!. Premiérový díl komentují jeho tvůrci.

Menza na Albertově, v níž se více než sto let posilňovali nejen studenti a zaměstnanci UK, se bude bourat. Poslední rozloučení proběhlo v rámci PříFest Open Air Festivalu, jak jinak než s veselou hudbou a slušným pitím. Doslova. Podávalo se tu totiž i Slušné číslo – nealko „pívO“ z Matfyzu.

Civilizace se rodí, rostou i upadají. Jaký osud čeká tu naší – první globální civilizaci? Své poznatky z dvaceti let cestování napříč měnícím se světem propojuje dokumentarista Petr Horký s výzkumem egyptologa Miroslava Bárty. Výsledkem je film Civilizace.

Rád by cestoval v čase a taky má rád přírodní katastrofy. V knize Pralesy a jezera mladších prvohor paleobotanik a geolog Stanislav Opluštil z Přírodovědecké fakulty UK zprostředkovává znalcům i nadšencům svět z doby, kdy uhlí bylo ještě zelené. Objemnou publikaci vydala Academia.

Dva čeští vědci, kteří svou celoživotní prací obohatili světový výzkum, jeden projekt vědeckého transferu a šest mladých vědeckých nadějí. To jsou letošní ocenění NF Neuron na podporu vědy. Šest z devíti cen putuje na Univerzitu Karlovu, hlavní k profesoru Janu Starému z 2. LF UK.

Laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Carolyn R. Bertozziová, Morten Meldal a Barry Sharpless za výzkum nástrojů pro stavbu molekul. Akademie ocenila, že jejich poznatky příspějí k vývoji procesů zjednodušujících funkční chemii. 

Strana 1 z 13

Sdílejte článek: